Slávici v klietke

Nádherný film o skladateli, který se šťastnou či nešťastnou náhodou stane vychovatelem v internátní chlapecké škole plné "grázlíků". I když si dal dopředu slib, že už se k hudbě nebude vracet, chlapci z tohoto ústavu mu navrátili chuť do života a lásku k hudbě, kterou tolik miloval. Po relativně krátké době se ukazuje, že hudba je i dobrým výchovným nástrojem a že mezi chlapci jsou i někteří zvláště nadaní. Pro hudbu však nemá pochopení ředitel ústavu, mrzout, nelida, který nedělá nic pro chlapce, protože má rád jen sám sebe. Jak se s tím hlavní hrdina, vychovatel Morhange vypořádá? (03.08.2008)

Tak vysoké hodnocení přisuďte jednoduše tomu, že jsem cíťa a milovník hudby. Je zde hodně věcí, co se mi líbí - Pepinot k sežrání, skvělá hudba a pěkný příběh, ne zas až tak hloupě zpracovaný. Nicméně je škoda, že je to příběh dost jednoduchý, který můžeme odhadnout více méně už od chvíle, kdy Mathieu prvně vstoupí do budovy. Každopádně si myslím, že i tak to stojí za podívání. (26.01.2011)

Podla mňa tento na oko priehľadný scenár až tak extrémne priehľadný nie je. Niektoré vyústenia sa odohrajú trochu inak, ako som predpokladal a jedna dejová línia dokonca úplne opačne proti očakávaniam. Body navyše zabezpečuje "vajcovitý" Gérard Jugnot, francúzsky Bob Hoskins. Ak by chlapci počúvali životom skúsenejšieho spolužiaka (meno mi cez noc vyfučalo z hlavy), tak mali prepichnúť všetkých profesorov bajonetmi a nemuseli absolvovať okrem iného ani tortúru na hodinách spevu :) (27.06.2017)

Už v půlce projekce mi bylo jasné, že Velký sál v Thermalu čekají nadšené ovace ve stoje. Sám jsem se jich ale neúčastnil já totiž ty do detailu vypočítané dojáky, v nichž zručná ruka režiséra zakryje prázdný scénář a obalamutí většinu diváků srdceryvným, megaklišovitým příběhem, prostě a jednoduše nemusím. Aspoň jeden překvapivý moment a méně hloupých nesmyslů (ředitel je chvíli pohodář chvíli svině...). Co naplat, že je hudba fajnová, až mi z ní dvakrát přeběhl mráz po zádech, když zbytek nudí trapnou prvoplánovostí. (11.07.2004)

Vím, že je celý příběh průhledný až běda. Vím, že tenhle film hraje na city. Vím, že jsme toto téma viděli zpracované už několikrát. I když jsem si celou dobu říkala "kev, nenech se zmanipulovat", brečela jsem na konci jako želva. A když se tohle nějakému filmu povede, navíc filmu, který ani na vteřinu nenudí, má krásnou hudbu (Bruno Coulais) a je výtečně natočen, pak mi nezbývá, než mu dát plné hodnocení a přát mu vítězství v soutěži na MFF Karlovy Vary. (05.07.2004)