Slávici v klietke

Vcelku jednoduchý a předvídatelný motiv filmu. Líbí se mi prostředí, ve kterém se děj odehrává - kulisy, kostýmy i celková atmosféra - vše spolu ladí. Ve filmu nejsou žádné překvapivé dějové zvraty, jen pár emocionálně silných scén - především chlapecké chóry, ze kterých mi naskakovala husí kůže. Hudební ztvárnění v tomto případě předčí samotnou dějovou linku. Závěr filmu je velice milý. (08.09.2013)

Příběhy, který píše život bývají smutné, veselé, kruté, prostě různé, ... a pak také ty obyčejné, ... všední, které brzo zapomeneme. Tento příběh, který se ve skutečnosti možná někde a někomu stal a nebo také ne, patří mezi ty smutné. Když je něco smutného, je to i dojemné a působí to na city těch, kteří se nějakým způsobem děje zúčastňují. Buď jako přímý účastník, nebo pouze jako divák filmu. Když je děj filmu smutný a dojemný, reagujeme na to každý jiným způsobem. Některým ukápne slza dojetí, druzí, ti cyničtější film zavrhnou se slovy, že se jedná o citové vydírání. Tento snímek určitě nevznikl proto, aby z nás vyloudil slzy, ale především proto, aby někteří, kteří to ještě neví, pochopili, že zvládnout nespoutané a nevybouřené dětství lze i vlídným slovem. Pokud někdo očekává od filmu napínavý a předem neodhadnutelný vývoj děje, nechť dá přednost thrilleru či hororu a nehledá duševní uspokojení v tomto druhu filmového umění. Mou duši tento snímek oslovil rozhodně příjemně. (22.11.2009)

Scénář: Christophe Barratier, Philippe Lopes-Curval .. Byl jsem natěšený a.. líbilo se mi to! Dva dávní spolužáci se sejdou a začíná vyprávění části jejich životů, jež se odehrálo před více než padesáti lety. Parta kluků se v tvrdé internátní škole po příchodu nového hudebně nadaného učitele začíná měnit.. Snímek moc originality nepobral, zato milé klišé je tu na každém kroku. Největší škoda je, že od začátku víte kteří malí kluci se spolu sešly. Pozorným to dost prozradí. Nebýt toho, mohlo být závěrečné, emocionální a dojemné finále daleko silnější. Kdyby nic jiného tak minimálně kvůli režii, nádherné hudbě a chlapci zpívaným písním to stojí za shlédnutí. Pokud nejste z kamene, dostanete ještě mnohem víc.. 75%. (18.04.2005)

Výborně zpracovaný tuctový příběh. 1) 41letý scénárista, režisér a autor písní Cerf-Volant a Nous sommes de Fond de l´Etang Christophe Barratier (jinak také výborný hráč na klasickou kytaru a filmový producent) svůj celovečerní debut zvládl na výbornou. Svědkem budiž 8,5 miliónu návštěvníků v kinech ve Francii během prvních deseti týdnů promítání._____ 2) Barratier poté, co v 28 letech opustil dráhu sólového kytaristy, vstoupil do produkční společnosti svého strýce Jacquese Perrina - Galatée Films. Na produkci Slavíků v kleci se podílela téměř celá Perrinova rodina: synovec Christophe je režíroval, manželka pracovala jako asistentka, syn Maxence si zahrál mladého Pepinota, sestra měla na starosti informace pro tisk a on sám ztvárnil dospělého Morhange._____ 3) Spoiler. Trochu nechápu, proč poté, co byl ředitel odvolán, nepovolali svého učitele hudby nazpátek, ale budiž. Nevstoupíš dvakrát do téže řeky a pro vyznění snímku je důstojný i když hořký odchod vhodnější než happyendový návrat._____ 4) 14letý zpěvák lyonského dětského sboru Les Petits Chanteurs de Saint-Marc Jean-Baptiste Manier (nadaný zpěvák Pierre Morhange), o jehož pěveckém umění před pubertou i po ní se lze snadno přesvědčit na Youtube, je nesporně hlavní hvězdou filmu. Sbor nazpíval pěvecké party pro snímek a díky úspěchu filmu se stal celosvětově známým a pořádal turné mj. po Španělsku, Kanadě i Asii. V únoru 2005 Jean-Bapt opustil soubor, aby mohl studovat ve Francii a později v USA. Své kariéře se věnuje i nadále jako herec, zpěvák a model._____ 5) 53letý herec a koproducent filmu, jinak také scénárista a režisér Gérard Jugnot (učitel hudby Clément Mathieu) získal v roce 2004 za film titul Rytíř řádu čestné legie - Chevalier de la Légion d´honneur.______ 6) Za zmínku stojí dále 16letý Grégory Gatignol (problémový student Mondain, kterého přijali na převýchovu) a 19letý (!) Thomas Blumenthal (Corbin, falešný zpěvák - držák na noty). Nesmíme zapomenout ani na autora hudby, 50letého Bruna Cloulaise._____ 7) Natáčelo se na zámku Ravel u Thiers (okres Puy-de-Dome), což mělo za následek ztrojnásobení ročního počtu návštěvníků zámku v následujících létech. Filmaři použili pěnu a sůl pro vytvoření umělého sněhu. Zelené listí bylo odklizeno, protože začátek filmu byl natáčen v létě, ale odehrával se v zimě. V okolí zámku byly použity stroje na mlhu a zámecké zdi byly úmyslně ožehnuty a zbaveny nátěru, aby získaly zchátralý vzhled. (29.05.2015)

Juj, to byl pěkný film, optimistický a romantický, neboť optimismus může být jen v romantice. Nic mi tu nescházelo, a co přesahovalo byl klid, rozvaha, důvěra, píle a vytrvalost, a víra v to, že lidi jsou přece jen lidi - tedy ve své většině. Pozn. 1: Hlavně neplést s námětově podobným filmem "La cage aux rossignols - Slavící v kleci" (1945). Nějaký zabedněnec dal tento název i české distribuci filmu SBORISTÉ, sboroví zpěváčci. Pozn. 2: Bakulovi zpěváčci (Bakulův ústavu pro výchovu životem a prací). Soubor "vznikl ve 20. letech 20. století při Ústavu pro výchovu životem a prací v Praze, jehož byl Bakule zakladatelem a ředitelem. Těleso se skládalo z tělesně handicapovaných dětí a dětí bez domova či ze sociálně znevýhodněného prostředí. Při práci s těmito svěřenci Bakule uplatňoval na svou dobu velmi netradiční a údajně často kritizované metodické postupy při nácviku a interpretaci skladeb, kdy se zaměřoval především na esteticko–výchovnou funkci zpěvu". (Diplomová práce Postup při nácviku dvojhlasu a vícehlasu v dětském pěveckém sboru na ZŠB, Vladimír Trhal, 2017) - jak to všechno vzájemně ladí... Pozn. 3: Internat Fond d'etang, Dno rybníka, ale dneska je přece sobota... (19.10.2017)