The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Natočiť Pána Prsteňov bolo zložité ešte aj v dobe, keď sa toho ujal Peter Jackson. Preto ma až udivuje s akou ľahkosťou to dokázali natočiť tvorcovia tohoto filmu. Doba, v ktorej film vznikol si vybrala už dávno svoju daň a na film sa z dnešného hľadiska nepozerá najľahšie. A ku technickej limitácii danej doby si ešte pridajte fakt, že je film rotoskopický. Mám len jednú otázku. Ako je to možné? To vám povedať neviem (samozrejme nemôžem prehliadnuť fakt, že prekresľovanie scénu po scéne je veľmi nevďačná práca, ktorej sa plného uznania dostalo až na začiatku 21. storočia), ale ak ste "Tolkienoborec" film by ste nemali minúť i navzdory slabšej animácii, zvláštnemu výzoru, pomalému tempu, alebo kvôli tomu, že je ten film na veľa miestach riadne trippy. Skrátka zaslúžená kultová záležitosť a samo o sebe výnimka potvrdzujúca známy fakt, že ak chcete, dá sa všetko. Je až zvláštne koľko toho si Jackson z tohoto filmu vypožičal... ()
Při existenci ságy Petere Jacksona zůstává Bakshiho kreslená verze dílem jako kuriozita, dílem jako inspirace právě Jacksonovi při krácení košatého děje Tolkienova triptychu (identické vypuštění Bombadila a mohylových duchů, atd.). Částečně klasicky animovaný, částečně vyvedený v realističtější rotoskopii nabízí ale film zajímavé srovnání dvou odlišných suverénních představ oblíbených postav. U Baksiho je třeba Aragorn postavou spíše conanovského typu, rohanští jezdci připomínají vikingy (včetně gondorského Boromira) a Balrog je za pitoreskní sfingu. Snad jen toho Gandalfa představují si všichni úplně stejně :-) 60% ()
Jedna z Bakshiho nejepších prací, která zcela v pohodě funguje, z hlediska výtvarného je velmi dobrá a dějově je to prostě Pán Prstenů, takže to samo o sobě znamená dost, velkým mínusem v některých očích je buhužel porovnání s Jacksonovou velkoverzí, což je asi jako porovnívat sousedovic gekona Hurvínka se vzteklinou nakaženým varanem komodským, co atakuje nebohé obyvatele britského Brightonu. Jednoduše dobrý film (musím si dát repete, abych mohl napsat adekvátnější koment), kterému ubližuje především zkratkovitost a někdy trochu mimózní vložky s rotoskopickou animací. ()
Rozhodně to není horší než Jacksonova obscénost. Tato verze lépe vystihuje podstatu Tolkienových knih. Bohužel, zejména na obarvené hrané záběry se nekouká příliš hezky. Škoda, že to prostě není jen animované. Ale aspoň měl Jackson co okopírovat, jinak by jeho počítačová obscénnost dopadla ještě mnohem hůř. ()
Je těžké tento film nesrovnávat s Jacksonovým Pánem prstenů, ale já jsem na tomto filmu vlastně neviděl nic, co by se mi líbilo. Animace sice nebyla špatná (za to je ta první hvězdička), ale nelíbilo se mi propojení s hraným filmem. Hrané scény byly zahrané amatérsky a pokus o to, aby i hrané scény vypadaly animovaně, se moc nepodařil. Navíc „hroziví“ skřeti vypadali jako neandrtálci, Éomerovi jezdci jako skupina hippies, a Galadriel s Celebornem jako Barbie a Ken. Režisér z původní předlohy vyškrtal hodně scén a příběhů, takže, podle mě, nemohl někdo, kdo knihu nečetl, film vůbec pochopit a celý film je tím pádem hrozně uspěchaný. Ale jelikož mám knihu moc rád, nakonec jsem přidal i tu druhou hvězdičku. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama