Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (149)

ElizabethBay 

všetky recenzie používateľa

Za prvné je to Pán prstenů, to vypovídá o mnohém. Proto dávám tři hvězdy, bohužel pojetí, které se mnohdy blížilo předloze více než Jacksonova verze, docela kulhalo. Animace byla rozhodně zajímavá (taková sedmdesátková), více mi vadilo pojetí postav. Hobiti vypadali jako banda školaček s věčně zfetovaným úsměvem, Aragorn vypadal jako vyžilý indián v šortkách a Boromir jako podivný Viking. Rozhodně fanouškům Tolkiena doporučuji, ale bez důkladné znalosti předlohy se jedná o estetickou sebevraždu. ()

Frajer42 odpad!

všetky recenzie používateľa

Rozhodně nemám na jazyku vůbec žádná hezká a slušná slova, kterými bych tuhle zkurvenou zkurveninu popsal. Jsem obrovským fanouškem filmového zpracování Petera Jacksona, na kterém jsem si převážně v mládí hrozně ujížděl a které znám prakticky dodnes úplně nazpaměť. Hrozně mě tu sraly především úplně všechny postavy, z nichž tvůrci udělali takové retardy, jak jen retard retardovaný může vůbec být. Nejvíc mi vadil asi rudý indián Aragorn, který vypadal asi tak na 50 let. Dále mi nepřišlo ani nikterak moudré, že trpaslík Gimli byl naprosto stejně vysoký, jako každý další postava s jedinou výjimkou hobbitů. Opomenout člověk rozhodně nemůže ani vikinga Boromira, či absolutního downa Sama. Tento snímek byl zprzněn v roce 1978, takže částečně se jedná o můj omyl, že jsem do toho vůbec vkládal nějaké naděje. Animace je opravdu naprosto příšerná. Moc mi také vadilo, že je snímek určen výhradně pro nejmenší z nejmenších dětí. Jedná se bohužel o pošahanou pohádku. Celou dobu sledování jsem byl maximálně zhnusen a velmi se o mě pokoušel spánek, což se mu také podařilo. Jak už jsem uvedl, novodobého Jacksonova Pána prstenů absolutně miluji a každý sekunda téhle sračky mě prostě maximálně iritovala. Odpad je pro tento film obrovská pocta, ale bohužel mi CSFD nenabízí nižší hodnocení, takže se alespoň částečně zkusím s odpadem spokojit. ()

Reklama

Tom_Lachtan 

všetky recenzie používateľa

Jedna z Bakshiho nejepších prací, která zcela v pohodě funguje, z hlediska výtvarného je velmi dobrá a dějově je to prostě Pán Prstenů, takže to samo o sobě znamená dost, velkým mínusem v některých očích je buhužel porovnání s Jacksonovou velkoverzí, což je asi jako porovnívat sousedovic gekona Hurvínka se vzteklinou nakaženým varanem komodským, co atakuje nebohé obyvatele britského Brightonu. Jednoduše dobrý film (musím si dát repete, abych mohl napsat adekvátnější koment), kterému ubližuje především zkratkovitost a někdy trochu mimózní vložky s rotoskopickou animací. ()

exhoubus 

všetky recenzie používateľa

Je těžké tento film nesrovnávat s Jacksonovým Pánem prstenů, ale já jsem na tomto filmu vlastně neviděl nic, co by se mi líbilo. Animace sice nebyla špatná (za to je ta první hvězdička), ale nelíbilo se mi propojení s hraným filmem. Hrané scény byly zahrané amatérsky a pokus o to, aby i hrané scény vypadaly animovaně, se moc nepodařil. Navíc „hroziví“ skřeti vypadali jako neandrtálci, Éomerovi jezdci jako skupina hippies, a Galadriel s Celebornem jako Barbie a Ken. Režisér z původní předlohy vyškrtal hodně scén a příběhů, takže, podle mě, nemohl někdo, kdo knihu nečetl, film vůbec pochopit a celý film je tím pádem hrozně uspěchaný. Ale jelikož mám knihu moc rád, nakonec jsem přidal i tu druhou hvězdičku. ()

Janega 

všetky recenzie používateľa

Osobný názor je, že je to vcelku vydarená adaptácia knihy, i keď mnohí sa pohoršujú nad krátkou stopážou, kde do dvoch hodín vtesnali nielen príbeh prvej knihy, ale aj polovicu druhej knihy. Na druhú stranu všetky scény, ktoré tam majú byť sú tam, len nie je okolo toho toľko rečí. Pekná je aj animácia, aj ked interiéry nie sú tak detailne spracované ako vo filme, ale každý má svoju víziu Tolkienovho sveta. Táto verzia sa nehrá na nejaký epický film, skôr je to pekná ilustrácia knihy. A samozerjme je škoda, že nevzniklo aj pokračovanie. ()

Galéria (218)

Zaujímavosti (9)

  • Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
  • Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
  • Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)

Reklama

Reklama