The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (149)
Kdybych měl hodnocení pojmout čistě technicky, jistě by bylo lepší, neboť kombinace animace a zanimovaných živých herců v případě vedlejších postav je vcelku zajímavá (především intro stojí za pozornost). Bakshiho Pán prstenů je však průšvihem hlavně po stránce příběhové a to nemyslím jenom svým rázným utnutím. Divákům neznalým předlohy či Jacksonovy trilogie, musí film přijít chaotický a prakticky beze smyslu, ve výsledku tedy spíše průšvih. Za podívání však stojí - diváku jistě neujde, kolik podobných záběrů a scén se nachází i v Jacksonových filmech (leč je mi jasné, že základem pro ně byla ve většině případů práce ilustrátorů Tolkienových knih). ()
Málo naplat, pokud někdo přijde s takovým mamutím projektem jako Peter Jackson, těžko se pak fandové Tolkienova legendária budou bránit vzájemnému srovnávání obou filmových adaptací. Ralph Bakshi přichází s celkem zajímavou animací, jenže to je tak asi vše, co se dá pochválit. Snad ještě to, že tu nikdo nejezdí po schodech na štítu. Jinak je zde do dvou hodin vmáčknuto co nejvíce, což má za následek, že ani jedna scéna není pořádně rozvinuta a zcela se vytrácí jakýkoliv filozofický a tragický podtext Tolkienova díla. Škoda odbytého závěru, ale když nejsou prachy, nejsou prachy. (603., 31. I. 2011) ()
Na moje prekvapenie je to len adaptácia Spoločenstva prsteňa a Dvoch veží, Návrat kráľa mal prísť na rad až ako druhý diel, ktorý sa však realizácie nedočkal. Animovaná verzia Pána prsteňov z konca 70.rokov tak ostavá nedokončená, čo je trochu škoda. Zmestiť košatý príbeh dvoch knižiek do 2-hodinového filmu bol však príliš ťažkou úlohou, a tak sledujeme rozprávanie ako z rýchliku využívajúce príliš časté skratky, medzi ktoré sa nezmestil priestor pre detailnejšie vykreslenie postáv a ich vzťahov. Film je tak najviac zaujímavý ako materiál na porovnanie s majstrovskou trilógiou Pána prsteňov v réžii Petera Jacksona, ktorý sa určite nechal trošku inšpirovať, keďže niektoré scény v animovanej verzii sú takmer totožné s tou hranou verziou. 6/10 ()
Rozhodně nemám na jazyku vůbec žádná hezká a slušná slova, kterými bych tuhle zkurvenou zkurveninu popsal. Jsem obrovským fanouškem filmového zpracování Petera Jacksona, na kterém jsem si převážně v mládí hrozně ujížděl a které znám prakticky dodnes úplně nazpaměť. Hrozně mě tu sraly především úplně všechny postavy, z nichž tvůrci udělali takové retardy, jak jen retard retardovaný může vůbec být. Nejvíc mi vadil asi rudý indián Aragorn, který vypadal asi tak na 50 let. Dále mi nepřišlo ani nikterak moudré, že trpaslík Gimli byl naprosto stejně vysoký, jako každý další postava s jedinou výjimkou hobbitů. Opomenout člověk rozhodně nemůže ani vikinga Boromira, či absolutního downa Sama. Tento snímek byl zprzněn v roce 1978, takže částečně se jedná o můj omyl, že jsem do toho vůbec vkládal nějaké naděje. Animace je opravdu naprosto příšerná. Moc mi také vadilo, že je snímek určen výhradně pro nejmenší z nejmenších dětí. Jedná se bohužel o pošahanou pohádku. Celou dobu sledování jsem byl maximálně zhnusen a velmi se o mě pokoušel spánek, což se mu také podařilo. Jak už jsem uvedl, novodobého Jacksonova Pána prstenů absolutně miluji a každý sekunda téhle sračky mě prostě maximálně iritovala. Odpad je pro tento film obrovská pocta, ale bohužel mi CSFD nenabízí nižší hodnocení, takže se alespoň částečně zkusím s odpadem spokojit. ()
Pozoruhodná kombinace klasické animace a překreslených scén hraného filmu kupodivu nepůsobí rušivě - naopak: Vytváří velice zvláštní a neobyčejně působivou atmosféru, vhodnou zejména pro temnější části vyprávění. Škoda, že nevzniklo pokračování - finále složitý příběh "Pána prstenů" násilně utne, aniž by se nějak uspokojivě uzavřel. Ale podle původních plánů se s dalším dílem zjevně počítalo - a proto nechci kvůli nedokonalému závěru ubírat hvězdy. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama