Super prehnití

Nejslabší díl z celé trilogie, tuším jediný bez záběru na Sacre Coeur, který se vlastně mohl natočit jako samostatný film bez nějaké návaznosti na něco z minulosti (on i druhý díl vlastně zrovna nenavazoval na první). Dávám slabší 3 hvězdy, vzhledem k tomu, že mě to z kraje trochu otrávilo motivem Reného až po uši v obrovském dluhu, následně jsem bez nějakého většího zájmu sledoval, jak to vlastně dopadne - prostě mě to nevtáhlo do děje. Ta loupež v bance s pohazováním výbušnin dle návodu byl snad vtip, ne? Mladý zelenáč mi chvílemi připomínal Blbce k večeři a vůbec celý scénář byl tak trochu slátanina. Zidi, Noiret a Lhermitte se snažili, za to děkuji, to je tak ale vše. (16.08.2009)

Trojka se vydává trochu jinou cestou než předchozí dva díly. Místo korupce se příběh soustředí na jeden podfuk a jednu velkou krádež. Změnu tématu jsem ale docela uvítal, protože z uplácení už by se toho moc kloudnýho nejspíš vymyslet nedalo. Superprohnilí měli šanci se svojí zábavností vyrovnat pohodovýmu prvnímu dílu, kdyby nebyl scénář zbytečně překombinovanej. V podstatě jsou tu tři dějový linie, který spolu moc nesouvisej (nostalgicky a dramaticky laděnej úvod, kde se oba parťáci opět potkaj; komediální podivaná se stážistou a "dcerou"; akčně laděnej závěr). Chtělo to aspoň jednu ze tří částí vynechat a rozvinout dvě zbývající, pak by snímek působil mnohem komplexnějším dojmem. Pořád jde ale o žánrovej nadprůměr, tři silnější hvězdy. (06.05.2012)

Příště šlohni radši automat! Uběhlo dlouhých třináct let od natočení druhého dílu a režisér Claude Zidi se rozhodl dokončit trilogii o zkorumpovaných policistech. Žádná zběsilá, rychlá akce s přehnaným střihem se nekoná. Vše si plyne tak, jak to u tohoto filmu máme rádi. Klídek, pohoda. Tím u mě režisér zabodoval, protože zachoval původní kouzlo tohoto snímku. Děj je prostý, ale zajímavý a s dobrou zápletkou, ohledně ztracených peněz od čínského mafiánského bosse. René (který má novou identitu) a Francois, berou pod svá ochranná křídla úplného nováčka, který si myslí, že prochází policejním výcvikem a vůbec mu nedochází, s kým má tu čest a na čem se vlastně podílí. Všichni tři společně pak geniálně vyloupí banku, protože - prohnilí jednou, prohnilí navždy. Takhle vkusné komedie už se dnes bohužel netočí. (17.11.2009)

Dvojka mi přišla slabí, ale třináctiletý odstup jednoznačně pomohl. Hlavní hrdinové sice už zestárli, ale pořád jsou to oni. V protikladu s dravým mládím je z ústřední dvojice najednou trojice a hle...ono to funguje. Opět tu máme humorné hlášky a celou řadu vtipných situací. Zidimu se povedlo mistrně poukázat na to, jak se Paříž a vlastně celá Francie změnila, ale na druhé straně jsou některé věci pořád stejné. A právě pohyb mezi nostalgickým cosi, působícím na fanoušky této série, a něčím novým jde tvůrcům skvěle. Hlavně loupež v bance nebo dívka, která trojici pomáhá a fandí, přestože její "otec" a "boyfriend" už seděli, opět s nekalou činností, soupeří trochu s touhou po dobrodružství, kořenící její život, a trochu s chápáním správného a morálních hodnot. Ona je vlastně těžítkem, které tak nějak dává k zamyšlení právě to, o čem Prohnilí po celou dobu byli nebo čím chtěli být. Vlastně jsou to zločinci, ale jinak dobří lidé. Skvělé zakončení, které je možná dokonce o malinko lepší jednička. (03.08.2021)

Ještě větší zklamání než dvojka, kam se poděla nápaditost lumpáren a podfuků? Zůstala z toho celkem nezajímavá komedie s kriminální zápletkou, která se moc a moc snaží předstírat svou lehkost a odkazovat se na staré dobré časy, ale výsledek je nuzný. A nezachránili to ani Philippe Noiret a Thierry Lhermitte. Jen z nostalgie k Prohnilím jedničce dávám za tři, jinak by to bylo o dost horší. (16.06.2010)