Deň vďakyvzdania

Tenhle subžánr hororu už v dnešní době nemá moc úspěchu, pokud se nepřijde s originální myšlenkou nebo námětem, případně se známou postavou. Z krátké grindhouseovky Eliho Rotha se stal celovečerák a co v roce 2007 fungovalo jako jednohubka, v roce 2023 už šlape na půl plynu. Všehovšudy se dá ocenit jen atmosféra a způsob zabíjení, gore taky slušný v čele s praktickými efekty. Jinak je to průměrná naháněčka s twistem jak ze Scream. Úvodní scéna s Black friday v bílé historii je fajn. Lepší průměr. 3* a.k.a 60% (08.05.2024)

Pokud byste netušili, že Thanksgiving natočil Eli Roth, tak snímek pravděpodobně okamžitě zavrhnete coby další generický, zaměnitelný slasher, který pouze uráží inteligenci publika. A zcela po právu. Eli Roth se pokusil rozpracovat svůj fiktivní trailer z roku 2007, ale výsledek je vskutku tristní. Zapomeňte na závan čehokoliv překvapujícího, jelikož režisér řadu scén jen bezostyšně replikuje, a tu nejikoničtější dokonce propasíruje přes korektní filtr. Zároveň se usilovně snaží pomrkávat na diváky a vršením odkazů na kanonická díla vyvolávat nostalgické pocity, jenže pouhé nadšené fanouškovství dnes v hororové branži již opravdu nestačí. Neschopnost vystavět koherentní svět pak celou tu bídu podtrhuje, pakliže tedy nepřipustíme možnost, že antagonista disponuje schopností bilokace a dokáže se v jeden okamžik vyskytovat na dvou místech současně. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku Thanksgiving mohu udělit nanejvýše jednu slabší hvězdu. (21.11.2023)

Den díkůvzdání není žádným revolučním hororem, jako poctivý slasher však funguje víc než dobře. A překvapivě několikrát pobaví třeba narážkami na americkou kulturu a životní styl, což ilustruje hned úvodní sekvence ve velkoobchodě. Ta je jednak svou absurditou až komická, ale zároveň velmi rychle ukáže krvavý potenciál celého filmu. Jednotlivé mordy jsou poté opravdu výživné, často nápadité a zejména jedna scéna dokáže fakt znechutit. Vše krásně doplňuje samotný vrah, který má jednak skvělý design, a zároveň těží z dobře budované atmosféry jednotlivých scén. Tvůrci sice sází i na klasické lekačky, těch však není zbytečně moc a jsou sakra efektivní. Zároveň velmi slušně funguje určité tajemno okolo zabijákovy identity. Adeptů je totiž dost a ačkoliv jednotlivé postavy nejsou kdovíjak zajímavé, tak zároveň nejsou vyloženě na pěst. Novinka se nevyhne několika otravným, zejména vztahovým, klišé a v rámci příběhu nakousne dost témat, které pak nestíhá dotáhnout. To ale ve výsledku tolik nevadí, já se totiž ty necelé dvě hodiny fakt bavil. 7/10 (11.12.2023)

Nechcem Eliho Rotha haniť, pretože sa mu konečne podarilo natočiť film, ktorý aspoň navonok pôsobí seriózne, ale stále robí školácke chyby, ktoré mu nedovolujú stať sa niečím viac než len béčkovým režisérom. Každú pracne vystavanú scénu s napätím zabije nejakou tupou nehodiacou sa vsuvkou, práca s postavami je na bode mrazu a v neposlednom rade nechápem rozhodnutie zveriť scenár k svojmu najambicióznejšiemu hororu tvorcovi, ktorý ešte nič nenapísal. Vraždy vlastne tiež nič moc a na dlhšie si žiadnu zo scén nezapamätám, takže tie pôvodné tri hviezdičky mením na dve, pretože pri písaní komentu si začínam uvedomovať, že ten film za nič nestojí. (19.12.2023)

Roth měl určitě navíc, než kdy dokázal. Je to podobný režisér jako Ti West, který se vykoupil ovšem skvělou trilogií X, teda pokud nepokazí poslední díl, který nás teprve čeká. Za to Roth uspěl akorát průměrně s povedeným Green Inferno a jeho Thanksgiving je tak někde napůl mezi povedeným slasherem a mírným zklamáním. My starší kousci co jsme kdysi viděli fake trailer jsme možná čekali přeci jen víc. Roth neví, respektive divák neví, jestli netlačí na pilu záměrně a nechává postavy zbytečně mluvit na úkor masakru. I když černý humor jede a několikrát sem vyprsknul smíchy, vraždy jsou slušný a vrah má potenciál. Jenže atmosféra je právě díky humoru dost potlačená stranou a když ve scéně, kdy se zažíva upeče člověk v troubě se smějete díky teploměru v těle a necítíte žádné děsivé emoce, je to prostě spíš ke škodě. Vrah se dá docela dobře uhodnout po výslechu na policejní stanici, takže se nedá ani úplně mluvit o nějakém větším napětí a zábavnost akce zase brzdí přehršel průměrných postav a moc zbytečných dialogů, ale postavy jsou vesměs sympatické. Počáteční masakr v obchoďáku, solidní vraždy a charismatický vrah udrží Thanksgiving na hraně kvalitního slasheru, ale jak už je u Rotha zvykem, mohlo to být mnohem lepší. Je to zbytečně zkartkovité a paradoxně tomu ubližuje fakt, že se to nebere moc vážně. Jako by si Roth na vážnější notu nevěřil, přitom v Green Inferno dokázal, že pokus chce točit vážně, tak se mu atmosféra a emoce daří. Hodně se tu píše o srovnání s Vřískotem, který jsem vždycky k smrti nesnášel a všechny díly považuju za naprosto debilní, hlavně už stupidní jedničku, která mě srala už na základní škole. Slasher je takový druhořadý podžánr hororu a těch opravdu dobrých, jakože áčkových je naprosté minimum. Roth natočil zábavné béčko na jedno podívání, které mělo ale možnosti stát se něčím větším, bohužel. Stejně nedopečené jako Machete. Teď už jen zbývá čekat, jestli někdo odvážný natočí SS vlkodlaky s ďábelsky přehrávajícím Cagem a zkusí z kdysi fakeových trailerů natočit aspoň jeden epický celovečerní horor, který by byl něčím víc, než promarněnou šancí. 60%. (08.03.2024)