Réžia:
Karel ReiszScenár:
Harold PinterKamera:
Freddie FrancisHudba:
Carl DavisHrajú:
Meryl Streep, Jeremy Irons, Hilton McRae, Charlotte Mitchell, Jean Faulds, Peter Vaughan, Colin Jeavons, Liz Smith, Patience Collier, John Barrett, Leo McKern (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Světoznámé, na pět Oscarů nominované drama českého rodáka Karla Reisze, bylo natočeno podle bestselleru Johna Fowlese s Meryl Streepovou a Jeremy Ironsem v hlavních rolích. Vypráví o nerovné lásce mezi váženým biologem, který při návštěvě své snoubenky potkává melancholickou a záhadnou Sarah. Jejich vzplanutí svět viktoriánské Anglie odmítá rozumět a oba milence postupně dovede až na pokraj zkázy… (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (77)
M. Streep a J. Irons ma zlákali a čas venovaný filmu neľutujem, len som akosi čakal silnejší atak na city vzhľadom na to, že ide o romantickú drámu. Zaujímavo prelínaný dej je málo vídaným postupom, zvlášť v tomto žánri, ale celkom to šlo. Povaha M. Streepovej v tej historickej časti príbehu bola dosť divná a občas ma rozčuľovala. Kto sa v nej má vyznať? Filmu chýbali silnejšie emócie a ak film ako celok hodnotím priemerne, tak pochválim aspoň ten záver, ktorý beriem za daných okolností v rozohratom príbehu ako za najlepší možný. 60%. ()
Jako ano, musím uznat, že s tou červenou knihovnou se Karel Reisz (zdravíme do Ostravy) popral, jak nejlépe mohl a ozvláštnění pomocí filmu ve filmu tomu krapet pomohlo, ale málo platné, pořád je to jen historka o pitomci, který se zamiloval do nějaké ženy, bo mu připadala tak nějak strašně tajemná, na jedné straně, a o pitomci, který je ochoten se vykašlat na svou rodinu a dcerku kvůli nějaké americké hérečce. Jako být tam aspoň něco navíc, neřeknu ani popel, ale tohle je slabý odvar a stý výluh všech těch Jane Austenových a Bronteových a dalších romantiček puritánského období Anglie, až bolí. Jedinou životnou a zajímavou postavou je tady ten sluha, ostatní se chovají jako loutky, bez jakékoliv, ale jakékoliv hlubší psychologie postavy, včetně té tajemné, netajemné Sáry. ()
Když jsou pod filmem hesla jako "světoznámé, pět Oscarů, podle bestselleru, viktoriánská Anglie, záhadná žena, biolog a láska", je mně víc než jasné, že bude jen otázkou času, kdy poprvé zívnu, kdy se poprvé zvednu z gauče, abych si šel do kuchyně pro sušenku a kdy začnu na televizi koukat už jen proto, abych si o něco opřel zrak. Nevím, jak to dělám, ale fakt se moc často nepletu... ()
Pri prvom obraze, keď po odchode auta a zaklapnutí filmovej klapky prešiel obraz plynule do historického zasadenia, som si vravel, že je to originálne, zaujímavé a bolo by škoda, aby tvorcovia s týmto nápadom ďalej nepokračovali. Oni síce pokračovali, ale úplne inak, ako som si to predstavoval - vytvorili sa dve línie, prebiehajúce v dvoch časových dobách. Viac mi sedela tá historická a aj Streepova v nej bola zaujímavejšia. Postupom času, silným romantizmom a aj vďaka pomalému tempu, som však začal pociťoval nudu, aj keď dva odlišné konce linií môžu byť pre niekoho zaujímavým prvkom. Oceniť musím ale skvelé spracovanie historického zasadenia - nielen vizuál s kočiarmi a starým Londýnom, ale také tie drobnosti spoločenských vzťahov, o ktorých síce tušíte, ale keď ich vidíte na zahrané, je to celkom iné kafe. Narážam hlavne na pomery, ktoré existovali ešte v 19. storočí, kde sa žena nemohla ocitnúť osamelá s mužom bez straty počestnosti alebo, ako bolo možné občiansko-právne obviniť a odsúdiť človeka, ktorý odstúpil od zasnúbenia. ()
Je fakt, že kniha je lepší. Na druhou stranu, filmové zpracování předčilo mé očekávání. Viděla jsem film v době, kdy byla M.S.u mne ještě v kurzu, takže jsem byla nadšená. Ale hvězdičky dávám dnes stejné, jako bych je dala tehdá, na tom se nic nezměnilo. I když co se týká herců, mám dnes už na ně trošku averzi. ()
Galéria (115)
Zaujímavosti (9)
- Autor předlohy John Fowles nebyl spokojený se zfilmovanými verzemi svých dvou předchozích románů Sběratel (1965) a The Magus (1968). Při filmové adaptaci Francouzovy milenky měl tedy podmínku, že si on sám vybere režiséra pro tento snímek. Jeho volba padla právě na Karla Reisze. (jezurka42)
- Jeremy Irons byl obsazen do tohoto filmu poté, co ho scenárista a režisér Karel Reisz spatřil v britské televizní hře. (jezurka42)
- Role Charlese Henryho Smithsona (Jeremy Irons) byla původně nabídnuta Jamesi Foxovi, který se po několika letech věnovaných činnosti v evangelickém hnutí vrátil k hraní. Fox však roli odmítl „z morálních důvodů“. (jezurka42)
Reklama