Slepičí úlet: Zrození nuget

Oznámení pokračování po 23 letech na mě působilo opravdu zvláštně a kór v případě Slepičího úletu od studia Aardman, které z mého pohledu v dnešní animované konkurenci zaostává na popularitě. Mě osobně ale jejich tvorba zajímá a i když jsem viděl jen hrstku z širokého repertoáru jejich stop-motion animáků, chtěl jsem dát kuřecímu dobrodružství šanci. Doplnil jsem si tak vzdělání i o jeho předchůdce, který mě bavil přemírou svých vizuálních a komediálních nápadů či svým parodickým stylem a lehkým společenským komentářem. S tím jsem tedy šel zhlédnout Zrození nuget a musím říct, že je až k nevíře, jak povedený sequel to je. Pozitiva z jedničky se tu do velké míry drží a i když je tu skrze nové, dětské hrdiny, zjevně větší zaměření na mladší publikum, tak jde stále o skvělou zábavu plnou gagů, slovních hříček a kreativních nápadů, které okořeňují snad každou scénu. Navíc tu v pozitivním duchu platí časté pravidlo, že v pokračování "je toho více a všechno je větší". Film tak svým způsobem povyšuje svého předchůdce a i když pro některé může být tempo příliš rychlé, tak v jádru jde stále o ten Slepičí úlet, jaký mají fanoušci rádi a proto se jim může Zrození nuget aspoň takto zavděčit. Já sice nečekal tu řadu let, ale i tak jsem ve výsledku nadšen a tleskám tvůrcům spolu s Netflixem, že do toho šli, a že se to takhle povedlo. (15.12.2023)

Úplně v pohodě, což není asi hodnocení, které by odpovídalo většině filmů ze stejného studia. Každopádně jsem se tu a tam bavil, ale řachanda to není a na první díl dost ztrácí. Postavy z minula jsou pořád sympatické, ty nové pouze navíc a zbytečné včetně dvou mladých hrdinek, které se v podstatě objeví jen na začátku a pak už se s nimi nic po celou dobu nestane. Škoda, čekal jsem trochu víc ostřejšího humoru, ale vydalo se to směrem klasického animáku. (20.12.2023)

Animák mého dětství, co v okolí moc lidí neznalo, ožívá po skoro 24 letech v pokračování, které ale bohužel padlo do rukou studiu, kašlajícímu na propracovanost a spíše směřujícímu na rychlý výdělek za co nejmenší úsilí. To je na návratu slepic dost znát a díky tomu jde o prachobyčejnou rychlokvašku, která i přes silné renomé kvalitní jedničky snadno zapadne mezi (polo)zapomenuté animáky letošního roku. [viděno na Netflixu 17.12.2023] (17.12.2023)

Mám moc rád tenhle styl animace. Na filmy Nicka Parka jsem se díval už jako dítě. Takže kouknout se na nový Slepičí úlet od Aardman studios byla jasná volba. Já jsem se opravdu hodně pobavil. Mraky vtipů (nejen pro děti), nápadů, akce. Není to po příběhové stránce nic extra světoborného, ale hravost tvůrců jde znát, stejně jako britský humor. Už jen kvůli té animaci, která je prostě originální, to stojí za to. Já si to užil. 80% (17.12.2023)

Takhle - ono to je na tři a v jiném rozpoložení bych je asi dal, vzhledem k tomu, že je to jen zmodernizovaná jednička (naštěstí jen stylem a prostředím), ale vzhledem k tomu, že poslední dva dny nemám vůbec dobrou náladu, tak se mi to trefilo do vkusu a přesně něco takhle nenáročného, optimistického a s jasným happy endem, který se nezvrtne v těžkou veganskou agitku (což by byl jediný směr, kterým by Slepičí úlet mohl smysluplně pokračovat, ale vůbec by se mi to nelíbilo), jsem holt potřeboval. Takže dvojce, navzdory tomu, že je zbytečná, víc pro děti a sebevykrádá se, ty čtyři hvězdy nakonec dám. Ono je to totiž fajn, Molly je fajn charakter, staré se naštěstí nezměnily, Šťastná farma je krásně ujetá (vzhledem k tomu masivnímu vymývání mozků) a vlastně jsem dostal to, co jsem čekal, což mi ve chvíli sledování bohatě stačilo. Znova si to asi nepustím a časem možná snížím hodnocení, ale teď je to to poslední, co mě při hodnocení zajímá. Prostě taková ta dvojka, která je jen proto, že prostě je a vy to to tak buď budete brát, nebo to (zcela oprávněně) kritizovat. Slabé 4* (30.12.2023)