Lolita

Nová Lolita dává smysl,protože ta první byla moc ovlivněna dobovou cenzurou - takže je na místě se pokusit natočit víc, než kolik bylo možné začátkem šedesátých let. Škoda, že ten film končí jako o kus mělčí a méně odvážné přežvýkání ještě víc propadlé sexualizace Dolores oproštěné až příliš od kritického ducha předlohy. (28.03.2010)

Chcete dílko, na které budou ve filmovém klubu koukat s otevřenou hubou naprostí filmoví laici? Pak jim pusťte Lyneovu Lolitu. Tedy já alespoň byla svědkem toho, jak v maloměstské špeluňce čučelo dvacet štamgastů na tohle dílko, i přestože na jiných kanálech jely sportovní přenosy. Tím chci říci, že Lolita je "profláknutý" a osvědčený kult. Mě nepřitahuje ona lehce "pedofilní" kontroverze, která obvykle působí jako magnet, neboť jsem jich viděla či četla daleko víc a některé byly daleko horší. Možná proto pociťuji k tomuto filmu lehkou averzi. Lyne natočil něco, co dle mého už natočeno bylo a opakovačka není tak zcela na místě. I když od něj jsem vlastně čekala, že po něčem takovém dříve či později sáhne. Na tomhle filmu nenajdete nějaké výraznější vady na kráse, má výborné herecké výkony, děj je výtečný, emocemi nabitý, režie zajímavá. Nepřeje mu však doba a hlavně starší bratříček. 70% (14.02.2007)

She was Lo. Plain Lo in the morning. Standing four feet ten in one sock. She was Lola in slacks. She was Dolly at school. She was Dolores on the dotted line. In my arms, she was always...Lolita. Light of my life. Fire of my loins. My sin. My soul. Lolita. Jedním slovem výborné. Jeremy Irons už po několikáté dokazuje, že je skvělý herec, kterému sežeru všechno včetně toho, jak fanaticky miloval Lolitu. I když upřímně, neměl se za co stydět, protože scény s Lolitou patří mezi to nejžhavější a zároveň nejdecentnější, co jsem prozatím v kinematografii viděl. O to více ale překvapí, že Dominique Swain od té doby nezískala žádnou výraznější roli. K tomu špičková orchestriální hudba Ennia Morriconeho a nemůžu jinak, než udělit plný počet. (26.11.2012)

Bestseller páně Nabokova jsem nečetl a mladé holky, a to i ty starší než Lolita, mne až na pár výjimek vždy vlastně nechávaly chladným, čili v roli Humberta bych se stal asi spokojeně ženatým mužem s Melanií Griffith a malé přisprostlé holky bych si sotva všiml.  Tím pochopitelně nechci říct, že jen kvůli sexuálnímu nezájmu o mladé maso bych na  obecné rovině nerozuměl řekněme principům zakázané lásky a nedokázal si tenhle příběh užít.  Navíc, jak říká pan Nabokov, pedofilem se stanete už v rané pubertě, když vám z různých důvodů vaše první láska nedá , třeba umře na tyfus, to vám pak zůstane brouk v hlavě a už v tom lítáte celý život, a to se dá prostě pochopit. Mně teda dala, tak jsem řešit nemusel, ale to sem tak úplně nepatří. Jeremy Irons se pak role svého ouchyly zhostil na výbornou a když pak SPOILER JAKO BRNO na konci zastřelí své temné já, i jsem mu tu následnou prázdnotu uvěřil. Malá kur... holčička Dolores pak byla od začátku až výjimečně hypersexuálním dítětem, až jsem si říkal, jestli si třeba někdy i čte, má ráda zvířátka, čokoládu nebo tak něco.  No, ale chápu, předloha je předloha a Nabokov (když už ho to žena prý donutila dopsat) určo nechtěl psát o prznění opravdové dětské duše, že ano.  I když DALŠÍ SPOILER, kdyby Nabokov Lolitu nenechal umřít, mohl napsat druhý díl, Milfka a ten bych si možná s chutí i přečetl.  A teď jak si tak po sobě čtu, co jsem napsal, vypadám  až skoro jako moralista, že?  Hm, tak si milý čtenáři uvědom, že ti jsou vždycky nejhorší. Čtyři. (21.09.2023)

Lolita je moje nejoblíbenější kniha, Vladimir Nabokov je pro mě literárním bohem. A proto mě velice převelice potěšilo filmové zpracování A. Lynea. Sice se do filmu nedalo převést všechno z knihy, každý její vybroušený detail, ale to je ostatně u přepisů normální. To, co bylo ponecháno však stačí pro kvalitní emociální zážitek i u diváka knihou nezasaženého. (05.08.2004)