Súmrak mŕtvych

Soumrak mrtvých ROZHODNĚ není parodie, i když k tomu můžou některé materiály o filmu a název navádět. Svým způsobem jde o plnohodnotný zombie filmeček, okeřeněný situační komedií. Chybí mu více vlastních nápadů, ale na druhou stranu funguje jak jako komedie, tak jako zombiárna, romance a chvilkami dokonce šilhá po těžších žánrech (především určitá Shaunova rozhodnutí jsou až nečekaně tvrdá). Výsledek sice není ani tak ulítlý, jako Choking Hazard, ani tak vyvážený a chutný, jako Úsvit mrtvých, ale pro příznivce žánru je to zajímavý kousek do sbírky, který je zase trošičku jiný... (15.12.2004)

Shaun je bystrý mladík, který je však příliš zaměstnán vlastním egem na to, aby si všiml, že se bledé postavy na ulicích pohybují s podivně trhanou pomalostí. Po prvním laškování se zabržděnými zombíky mu dojde, že se musí smířit s matkou, vnutit svou maličkost své nyní ex-přítelkyni Liz a přitom rozmlátit různými předměty čím dál tím přítulnější stáda zombíků. Lze však harmonický vztah s Liz stavět výš než pařby na playstationu s kamarádem Edem? (30.08.2009)

Romantická komedie... Se zombíky! Sice je to odprostředka v pomalejším a méně vtipném tempu, jenže to předtím je natolik plný skvělých scének a povedených citací, že nelze než se výborně bavit. Partička kolem britcomu Spaced se prostě nezapřela ani v celovečerním podání. Celkově slabší momenty vyváží závěrečná studie o tom jak vlastně takový zombík po vyřešení problému končívá... Chudáček malá. (22.11.2004)

Tak jo, já jsem přese všechno docela citlivá osoba a leccos se mě snadno dotkne, takže když se sama dívám na děsivé filmy, tak se velmi rychle velmi vyděsím a potom se bojím chodit na záchod nebo po bytě a tak. Tuhle situaci v nejhorších případech řeším tak, že na chvíli přeruším daný děsivý film a pouštím si vtipná videa nebo epizody sitcomů typu Červený trpaslík, u kterých se zvesela chechtám, dokud se mi srdeční tep nevrátí zase do normálu. Má to jednu nevýhodu, a totiž to, že sledování jednoho filmu mi tak i s nutnými odbočkami zabere celou noc. A přesně v tomto momentu přichází fenomenální výhoda Soumraku mrtvých, který je už defaultně vybaven vtipnými scénkami pro klid mého srdce. Věčná škoda, že i tady (stejně jako v pozdějším Hot Fuzz) přijde moment, kdy zapomenou na žánrové vymezení a začnou si hrát na drama s "opravdovými" emocemi a celé to odsýpající zařízení se zpomalí. Což je věčná škoda, protože začátek je vybudovaný skvěle. Opakování situací, využití pohybu kamery a střihu, vizuální, zvukové i dialogové gagy, to všechno se s příchodem ho hospody zploští a zredukuje prakticky na nulu. Přijde mi, že to trpí syndromem scénáře odevzdávaného k určitému dead linu (hehe, řekla jsem dead), protože takhle to obvykle vypadá, že si člověk přijde s námětem, ten hýčká jako malé děcko, první půlhodinu až hodinu opracovává tak dlouho, až je z toho mistrovské dílo, a potom oh lala musí nějak sfouknout vyústění a konec, aby to mělo konec, a ten konec je jen jakýmsi hrubým náčrtem, který už nikdo příliš neopracovával. Proto tam doslova stojí postavy v kruhu a mluví na sebe. Věčná škoda. (31.05.2015)

Soumrak mrtvých nepředstavuje nějaký zásadní filmový kousek, který by měnil pohled na příslušný žánr a zapsal se do dějin kinematografie. Představuje ale chytrou čistokrevnou zábavu, jakou přináší v jiném žánru např. District 9 nebo Láska nebeská. Nabízí se určité srovnání se snímkem Stáhni mě do pekla, kde Rami natočil film, který více ocení žánroví specialisté s dostatečným nadhledem, kdežto Wright natočil čistokrevnou komedii vhodnou pro mainstreamovějšího fanouška, která si z hororového žánru vypůjčuje pouze rekvizity. Důležitý je scénář, na kterém se podílel známý britský komik Simon Pegg a obsahuje ingredience typické pro jeho tvorbu, tzn. ironii přecházející místy do jízlivého sarkasmu, nadhled, absurditu a schopnost přesně vystihnout slabiny průměrného britského občana a zaměstnance. Jak už je to u jeho filmů typické, první půlka je vynikající a v druhé přece jen trošku ztrácí dech a nevyužívá všech možností, které situace nabízí. Objektivně to na pět hvězdiček není, ale v jeho případě rád přidám. Nikdy jsem neměl zombie subžánr v lásce a s výjimkou Snyderova remaku Úsvit mrtvých na mě tenhle motiv hororu nikdy nefungoval. Vždycky jsem cítil, že má daleko větší potenciál v žánru satiry a komedie. Celkový dojem: 90 %. (06.04.2010)