Charlie a továreň na čokoládu

K čokoládě mám vyloženě kladný vztah, ale za šunku od kosti, smažák a hranolky bych ji rozhodně nevyměnil. V tomto snímku však figuruje pouze čokoláda, jejíž chuti šéfuje hláškující úleťák Willy Wonka a ten je skutečně vynikající. Sestava výherních fracků ve mně však probudila dosud skryté sadistické choutky i touhy po škodolibém konci. Sice jsem ho nedostal, ale bavil jsem se velmi slušně. (03.07.2013)

Burton stvořil další pestrobarevný a značně bizarní svět, do kterého by se chtěl podívat snad každý. Depp se v roli extravagantního podivína Wonky našel. Ostatní postavy jsou spíše pozorovatelé, takže mohou vyniknout zábavní Umpalumpové. Burton má však na svém kontě působivější kousky a třeba na IMDb byli hodnotící o mnoho přísnější než tady. (18.02.2023)

Tenkrát jsem z toho byl hotový. Neznal jsem nějakého Tima Burtona a jeho divnostyl. Naopak mi to přišlo velmi milé a hodně pro děti. Musím se dokonce přiznat, že pro mě byl Johnny Depp spíše Willy Wonka než Jack Sparrow. Až nyní chápu tu Burtonovskou prozíravost a smysl pro detail. A i tak dlouhé době mě to stále baví jako celek. Btw : ta narážka na 2001? Až po letech jsem to docenil! Ach jo :D ... 90% (30.11.2014)

Tahle Burtonovka se mi moc nelíbila, také je dost atypická. Burtonův styl je ponurý, což tenhle film není. Smekám ale před Deppem, který vystřihl podivína jedna radost. I když čokoládu miluju, provedení továrny na čokoládu bylo až moc na efekt, na tenhle film až moc nereálné. Štvaly mne také písničky těch pidimužíků.... (11.10.2007)

Moje v pořadí již desátá filmová schůzka s osobitým stylem Tima Burtona. A tenhle autorský režisér má jednoznačně kreativity na rozdávání. Karlík je v mnoha ohledech určen spíše dospělým obdivovatelům jeho díla. Vedle klasických symbolů (noční záběry padajícího sněhu, děravá střecha, četné retrospektivy aj.) je Karlík, inspirovaný Dickensem, hlavně pastvou pro oči. Ujetý majitel čokoládového impéria dá o sobě po letech opět znát a pěti dětem dá možnost ochutnat kouzlo jeho království. Čeká nás tak vtipné seznamování s kvartetem spratků (a jejich rodiči jako jejich předobrazy), kteří vyhrají pohádkovou výhru. Úvodních třicet minut o Willy Wonkovi spíše jen slyšíme a pouze dvakrát nám ukáže v krátkosti svoji podobu (v jedné scéně s "edwardovskými" nůžkami) - upřednostňován je nám tak život mladého Karlíka - pátého šťastlivce - žijícího v chudých poměrech (v mých očích nejlépe ilustrovaných utrápeným pohledem Heleny Bonham Carter). Deppův Wonka žije izolován od skutečného světa ve svém čokoládovém paláci, nese si v sobě trauma z dětství, v podobě výchovy přísným otcem-dentistou, je zcela neschopný běžné komunikace, má nepřirozenou barvu tváře, nosí rukavice a podivně střižené vlasy. Jeho práce je hlavně pořádnou alchymií, místy děsivým podobenstvím, stejně jako vizuálně skvostným chrlením nových a nových nápadů. Lahůdkou je již zmiňovaný Johnny Depp, symbol burtonova bizardního světa!! Stejně tak precizní muzikálové (i kterékoliv jiné) výstupy "oompa loompů" pod křídly Elfmannových melodií. I když závěrem začíná být čokoládově dojemný svět poněkud monotónní, přesto tohle rande dopadlo na výtečnou!! (26.11.2006)