Réžia:
Anh Hung TranScenár:
Anh Hung TranKamera:
Jonathan RicquebourgHrajú:
Benoît Magimel, Juliette Binoche, Jean-Marc Roulot, Jan Hammenecker, Emmanuel Salinger, Patrick d'Assumçao, Galatéa Bellugi, Bonnie Chagneau-Ravoire (viac)Obsahy(1)
Píše sa rok 1885. V rozľahlom dome v údolí rieky Loiry sa začína ďalší deň a kuchárka Eugénia (Juliette Binoche) od skorého rána pobehuje po kuchyni. Výsledkom jej jedinečného talentu a lásky k vareniu sú neuveriteľne chutné jedlá. Už 20 rokov pracuje pre slávneho gurmána Dodina (Benoît Magimel). Spoločne hľadajú a nachádzajú nové, neotrepané recepty, objavujú chute a zdieľajú lásku ku gastronómii. Za tie roky sa medzi nimi vytvorilo silné puto, ktoré je prevoňané úprimnou láskou. Dodin by chcel, aby sa Eugénie stala jeho manželkou. Ona však odmieta, nechce prísť o svoju slobodu. Veď ich spolužitie je také dokonalé. Trávia spolu dlhý čas, skúmajú a hľadajú recepty. Nie je to lepšie ako akékoľvek manželstvo? Dodin je však tvrdohlavý, a tak sa rozhodne urobiť niečo, čo ešte nikdy neurobil: varí pre ňu. Možno mu potom povie áno. (Cinemart SK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (57)
Umění jíst a milovat je z vnějšku prakticky vrcholné dílo žánru, jaký by se dal nazvat zkrátka „gastroporno“. V jádru je však taky filmem dotýkajícím se tolika zajímavých a hloubavých témat, že všechny ty chutě, co ve vás během projekce vyvolá, s vámi zkrátka ještě nějaký ten čas zůstanou. Citlivě natočené drama s mistrnými hereckými výkony a nedivil bych se, kdyby Benoît Magimel získal Césara třetí rok v řadě. [KVIFF 2023] ()
(7/10). The Taste of Things se na první pohled jevilo jako taková ta klasická romantická podívaná ochucená dobrým jídlem. Jenomže již po prvních minutách vás film vyvede z omylu a vy pochopíte, že tohle bude něco více. The Taste of Things je totiž především pocta a oslava dobrého jídla, dochucená něžnou romancí mezi dvěma lidmi, kteří k sobě chovají ohromný respekt. Svůj podíl na tom má rozhodně zasazení snímku, protože se to odehrává ve Francii na sklonku 19. století. Jsme tedy obklopeni vyznáním lásky nejen dobrému jídlu, ale také pití, které je nedílnou součástí stolování. The Taste of Things je velice něžným a uměleckým snímkem, který opravdu nespěchá a nechává obraz, aby na diváka dýchal. Dostáváme nádherné kompozice, které se snoubí s přirozeným denním světlem. Zamrzí však absence jakéhokoliv hudebního motivu. Ovšem milovníci gastronomie si zde opravdu přijdou na své, protože mohou nasávat vůni atypických kombinací jídel, ze kterých se člověku protočí panenky. Kouzelné je na tom však to, s jakou láskou a úctou celý postup přípravy jídla hlavní postavy vykonávají. V centru celého dění stojí francouzská diva Juliette Binoche, která tady vévodí celému kulinářskému řemeslu. Sekunduje jí tady v mých očích poměrně neznámý Benoît Magimel, který boří veškeré stereotypy mužích za plotnou. Interakce dvou hlavních postav servíruje nesmírně překrásnou myšlenku ohledně lásky. Protože tito dva jedinci ukazují, že projevy lásky nemusí být pouze slovní, ale taktéž mohou vypadat jako životní večeře o několika chodech, jehož příprava vám zabere celý den. Kdo za The Taste of Things bude hledat obyčejný dobový romantický film, tak může být mírně zklamán. Tohle je zejména festivalový film, který klade velký důraz na uměleckou stránku věci a konzumním divákům nemusí tento pokrm chutnat. "Happiness is to continue desiring what one already possesses." ()
Láska prochází žaludkem a to samé platí i pro tenhle film. Je to vlastně trochu až dokument o přípravě těch nejlepších pokrmů a všeho kolem, životu, lásce a nebo koloběhu života, který zahřeje na srdci a potěší každého diváka. Je to jeden z nejkvalitnějších filmů o jídle a není vůbec divu, především díky perfektně nasnímaným přípravným procesům. I'm lovin' it ()
Ultimátní gastro-porno. Vrcholná pocta francouzské gastronomii, v níž většinu postav tvoří životní požitkáři a gurmáni, špičkoví kuchaři, znalci potravin, zvířat a přírody a skvělí řečníci, takže o jídlu a jeho původu i historii též vybraně hovoří. Velkou část filmu zabírají scény vaření vybraných pokrmů a jejich následné konzumace, na což diváky připraví už úvodní půlhodinová sekvence, v níž se jen za ambientních zvuků kuchyně a labužnických vzdechů tančí mezi plotnami a servíruje na stůl. Pojivem mezi chody je něžná romantická linie, v níž se láskyplné vyznání nikdy neobejde bez večeře při svíčkách a společné míchání zeleninového vývaru nebo burgundské omáčky je předehrou pro intimní chvíle. Film, v němž láska vyloženě prochází žaludkem a ve kterém i anatomický popis příjmu potravy zní jako milostná poezie. ()
Nuž, po tých obrovských chválach a vysokých hodnoteniach som čakal určite niečo lepšie. Áno, vizuálne je to veľmi pekné a pôsobivé, ten pohľad do kulinárskych kruhov a gastronómov bol fajn, ALE po dejovej stránke to bolo skutočne slabučké, ba priam lyrické. V podstate sa tu dokopy nič nedialo a celý film orientuje len na experimentovanie s chuťami a luxusnými surovinami, o ktorých mohol vtedajší bežný ľud (mimo vyšších kruhov) jedine tak snívať. 2* za krásny vizuál a atmosféru kuchyne, ale inak nič viac. Z histórie gastronómie sa mi odosť viac páčil film Délicieux (tam bol aspoň nejaký príbeh). ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (9)
- Juliette Binoche a Benoît Magimel kedysi tvorili pár aj v skutočnosti (1998-2003). (Arsenal83)
- Scénář byl volně inspirován románem Maurice Rouffa z roku 1924 – tam se poprvé objevila fiktivní postava Dodin Bouffant (Benoît Magimel). Tato postava byla volně inspirována slavným francouzským gurmánem Jeanem Anthelmem Brillat-Savarinem, autorem knihy „O labužnictví – fyziologie chuti“. (Sykomora)
- V prvý deň premiéry bol film odvysielaný okrem iného aj pri príležitosti festivalu filmov o kuchynskom umení Arrière v Tours v štúdiu Cinémas, kde bola uvedená aj diskusia, ktorú moderoval Kilien Stengel. (Arsenal83)
Reklama