Redigované

Válka je děvka. I když ji občas někteří začínají s dobrými úmysly, časem je pohltí a stanou se zrůdami. Mariňácké home-video z Iráku nám podalo kamerou do vlastních řad svědectví o tom, že ne vše je v téhle válce košer. Osvoboditelé občas dělají věci, že by jim tu lebzu ukudlal nejeden z diváků. To, že ne každej Amík co bojuje proti Kejdě má vejšku se ví, ale že jsou mezi vojáky i takové gumy jako naznačuje film, no potěš... S tímhle matrošem se války nevyhrávaj. Hodně slušná záležitost, která donutí zamyslet se nad invazí v širších souvislostch. * * * * (07.05.2012)

De palma po Obetiach vojny prichádza s ďalším filmom s rovnakou tematikou, tento krát v Iraku. Film , ktorí rozpráva o skutočnej udalosti (samozrejme so zmenenými menami a postavami) o zverstvách ktoré páchaj vojaci na civiloch. Film o hrôzach, ktoré vzišlo zo ZLA driemajúceho v ľuďoch , čakajúce na svoju príležitosť. Hudobne je dramatičnosť príbehu nádherne zvýraznená už v úvodných zberoch Handlovou sarabandou ... V závere filmu zas - pri pohľade na autentické fotografie civilných obetí- to bola Pucciniho ária E Lucevan Le Stelle (a hviezdy žiarili). Som naozaj povďačný že v U SA (Hollywoode) existujú aj nezávislí filmári a produkčné skupiny, ktoré točia aj filmy s iným pohľadom na vec (10.10.2017)

Když Brian De Palma na začátku své rozmanité kariéry experimentoval, vzniklo pár docela zajímavých filmů jako např. Ahoj Mami! nebo Fantom ráje, které mají co nabídnout. Ovšem tenhle režisérův pokus o reflexní válečné drama se v mých očích příliš nezdařil. Co si budeme povídat? Válka je svinstvo, ale tenhle film mi připadá úplně zbytečný. Jde prakticky o takový statistický slepenec negativ války v Iráku a Afganistánu, který nám jasně říká, jak máme vše chápat. De Palma se trochu vrací k látce svého filmu Oběti války, který ovšem nebyl tak křečovitě rádoby realistický jako tahle patlanina. Mohl to být dokument na půl hodiny a ne hraný film, kterému asi málokdo uvěří jakoukoli objektivitu. Pro mne docela zklamání, snad se Brian ve svém příštím filmu trochu vyšvihne. (08.05.2012)

De Palma je posera. Na jednu stranu nám chce prezentovat dnešní mediální prostor v celé jeho obří komplexnosti, kdy malí bratři sledují velkého (ale ten se stejně stále chová jako nezbeda), ale není schopen zachovat syrovost obrazu ani zvuku reality (mnohonásobné použití hlasitého zvuku - skřípání při použití optického zoomu, které by napovídalo že se natáčí na digitální foťák, přitom ale obrazová kvalita je minimálně jako z tříčipovky...; stejně jako malá kamerka na helmě vojáka by musela za a) mít zdroj infra světla, a za b) toho by si všimli jeho kolegové a nenechali ho natáčet). Horší je, že De Palma je totálně klišoidní i po stránce příběhu, kdy se setkáváme s jakousi syntézou všech těch story - od nudu po výčitky z neschopnosti zabránit tomu co se stalo a následným traumatům. Minor Threat rozhodně rulez ale (07.12.2007)

Cinepur Choice 07 - De Palma mě polil napalmem. Jakkoli může Redigováno připomínat dokumentární rekonstrukci (s občasnými odklony - francouzský dokumentární film, internetové klipy, průmyslové kamery či zpravodajské a televizní reportáže), stále je to pouze vykonstruovaná "paradokumentání" syntéza výše uvedeného s určitou dávkou patosu. De Palma se snažil o čistou autenticitu, poněkud se to ovšem minulo účinkem. Přesto se ve výsledku jedná o otevřenou a naléhavou výpověď k tématu, které je celosvětově velmi choulostivé a často diskutované. Jak ve filmu jeden z vojáků trefně poznamenal: "Já jsem tu vlastně neměl být." Nikdo z nich tu neměl být. Irácká invaze je totiž dle mého jeden velký omyl. (04.12.2007)