Nehoda

Reziser Joseph Losey Modesty Blaise 1966, Vlak s mlekem zde jiz nestoji, Tajny Obrad/ natocil uchvatnu spolocensku konzervacku nielen o zivote vyssich anglickych kruhov, ale aj o autonehodach, milostnych pomeroch atd atd. kazdopadne vyborne to odsypa, tempo je masakrozne dobre, nuda mi prakticky ani nehrozila. Kulisy na urovni, dialogy tiez. A hlavne herecky je film perfektny, neznasam sice Bogarteho /Victim, Sluha, Smrt v Benatkach/, ale slavne proflakle drzky su tam. A to nie ledajake slavne proflakle drzky, ale samotny Stanley Pekar /jeden z prvych kandidatov na Bonda, hral v Robbery 1967, Italian Job 1969/, dalej vybornu Delphine Seyrig /Sakal 1973, nenapadny Puvab Burzoazie/, a videl som tu aj Alexandra Knoxa /bondovka You Only Live Twice, Chartum 1966/. Spravanie sa na urovni, postavy behom filmu nevypustaju bioplyny, negrgaju a nesturaju sa v nose : to vidim ako velke plus . 75 % (02.06.2018)

Väčšina filmových príbehov tragickou nehodou končí, tento ňou začína. Začiatok je teda originálny a obstojne navnadí. Zbytok tvorí dlhočizný vševysvetľujúci flešbek. Bogarde i Baker v hlavných úlohách sú fajn, mladučký York je príjemným oživením, ale film má vcelku dosť pomalé tempo, nevýrazný milostný päťuholník (áno, aj takýto exot sa vo filme niekedy pritrafí) s nadštandartnými vzťahmi medzi profesorom a jeho dvoma študentami ma veľmi nepresvedčil a film tak často nudil. (07.07.2023)

Veľmi dôveryhodne psychologicky vystavaný film. To znamená, že vyčítať mu pomalosť a málo deja je trochu bezpredmetné. Lenže príbeh sa odohráva vo svete, kde krásne študentky zvádzajú renomovaných profesorov, kde títo profesori pozývajú svojich mladých študentov na obedy, kde ich opíjajú a filozofujú o tom, ako sú inteligentní. V rámci filmu to funguje, lenže ja som z vysokej školy nikdy takýto pocit nemal a aj ak by som sa opýtal všetkých spolužiačok, čo som kedy mal, či zažili niečo podobné, tak odpoveď je jasná. Ale načo porovnávať s realitou a kaziť si kvalitnú, i keď občas skutočne trochu nudnú filmárčinu. To, že vám bude zo všetkých postáv viac alebo menej zle, bolo určite zámerom, takže chyba tvorcov to nie je. (26.05.2014)

Můj první Bogarde nadabovaný. Munzar jako Dirk Bogarde je zvláštní, ale po pár filmech by se na něj dalo zvyknout. Divácky velice, převelice náročný film. Rozhodně to není žádná zábava nebo něco, u čeho byste napětím okusovali ovládač od přehrávače. Komplikované a částečně zastřené milostně dobrodružství oxfordského profesora, "který už si ve svém věku nemůže dovolit, aby se mu nelíbily studentky". Narozdíl od spygirl si nemyslím, že by Jacqueline Sassard nebyla pěkná. Příznivci dobové britské kinematografie si díky přítomnosti Bogarda a Bakera přijdou na své (i York hraje malou roli, ale důležitou). Info pro dabingforum: V hlavních rolích v českém znění: Luděk Munzar, Pavel Rímský, Martina Hudečková, Zdeněk Mahdal, Miluše Šplechtová, Vendulka Křížová, Pavel Pípal, Luděk Čtvrtlík, Jana Altmanová, Jiří Pohanka, Radek Škvor, Kristýna Štundlová a další. České znění připravili: překlad a dialogy Ivan Žáček, dramaturgie Jarmila Hampacherová, zvuk Jiří Meixner, střihová spolupráce Ivana Kratochvílová, hudební spolupráce Jiří Svoboda, asistentka režie Eva Veverková, výroba Zuzana Drymlová, režie Ivan Žáček. Vyrobila tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského. ČT 199X (konec chybí). (22.09.2012)

Mistrovsky natočená psychologická studie kombinovaná se sociální kritikou. Hlavními devizami jsou perfektně vykreslené charaktery, které pod civilizovanou slupkou skrývají mravní zkaženost a primitivní, násilné sklony a všudypřítomná dusná atmosféra, která by se dala krájet. Výslednému efektu bezpochyby napomáhá herecké obsazení. Nemá to chybu. (18.12.2011)