Kill Bill 2

Takhle vypadá dokonalé završení/vyřešení ságy, ne jako Epizoda 3:) Ale komentář nemá být bezduchý výkřik do tmy, takže k tomu napíšu něco víc. První zhlédnutí KB2 mě zanechalo ve stavu "sakra vždyť cítím že to bylo dobrý, tak proč nevím co si o tom mám myslet?". KB2 není právě nejjednodušší film (což je u Tarantina šok:)) alespoň co se pocitové stránky týká. A to je přesně ono - tohle musí cítit hrdinka ve chvíli, kdy se setká s Billem, a přesně tak dostal film i mě. Jenže něco tomu chybí...třeba je to lítost z toho že už to skončilo, nevím. 80% (15.06.2005)

Platí téměř doslova totéž, co o jedničce, jen se vytrácí formální výraznost a dialogy se vlečou jako slina ožralého mexikánce. Líbilo se mi pár jednotlivostí (postavy mistra Pai Meie a typický tarantinovský humusák Budd), ale celek je k nepřežití otravný, rozvleklý, roztříštěný, disharmonický, trapný a bezvýchodný. Navíc Uma Thurman působí v kung fu scénách strnule a nepřirozeně. Ano, děkuji, jsem zaujatý, uznávám, ale tohle skutečně nemusím. Chápu, oč Tarantinovi běží, oceňuju jistou sevřenost jeho estetického plánu, ale nejsem schopen nic dělat s faktem, že mi celek připadá jako totální debilita. Z celé stopáže Kill Billa se mi opravdu líbí jen závěrečný duel s Billem, za nějž dávám dvojce o hvězdu víc. (14.10.2005)

Oba diely Kill Bill hodnotím vysoko. Sú pre mňa čistým potešením a plnohodnotným uspokojením filmovo-fanúšikovských chúťok. Ale nie som rád, že sága ako celok je do nich rozdelená. Jednak preto, lebo na konci jednotky je z čisto komerčného dôvodu spoiler, ktorý zabíja hlavnú pointu celej 200 minútovej ságy. A tiež preto, lebo štylisticky sú jednotlivé diely nesúrodé. Po dopozeraní jednotky chcem, aby sa v rovnako svižnom tempe a excentrickom štýle niesla aj dvojka. A pri sledovaní dvojky túžim po prežití udalostí z jednotky v rovnakej, krištalicky čistej tarantinovskej podobe (pomalšie tempo, vygradované dialógy), akou disponuje dvojka. (17.05.2004)

Rozpaky přetrvávající z prvního dílu bohužel zůstávají. To, co mnozí označují za nejlepší Tarantinův film, je pro mne spíše rozčarování... Rob Roy píše v souvislosti s tímhle filmem o ,,nadčasovém archetypálním příběhu". Ano, jistě se dá vypozorovat mnoho takových náznaků, mnoho aluzí na klasická východní filmová díla, hodně Tarantinovy snahy a jistě i umu, ale já v tomhle filmu vidím přesto jen bohapustou slátaninu. Tu kus toho, tu kus onoho a vše moderně postmoderně slepeno do filmového slepence, což samo o sobě film filmem ještě nedělá. Ať už točil svůj opus kvůli čemukoli, rozhodně se minul s mým chápáním kvalitního filmu... Ač platí klady zmiňované v komentáři k prvního dílu, celkový výsledek za to nestojí... Jediná zajímavost je snad ta, že Tarantino téměř kompletně vykradl syžet francouzské filmové klasiky Nevěsta byla v černém... (22.01.2007)

K jedničce jsem komentář nepsal, čekal jsem až na dvojku a teď se do toho teda obuju. Takže zatímco jednička mi připadala místy opravdu hodně ulítlá (což asi mělo pro Quentina svůj smysl), překypovala snad až moc efektními souboji a hektolitry krve a příběh měl místy větší díry, než někteří záporáci po zásahu Nevěstiným mečem, dvojka jako by se snažila dodat do příběhu to, co právě jedničce scházelo, a to trochu řádu, uhlazenosti a záplat (na ty zmiňované díry :) ). Touto druhou částí Tarantino prokázal, že stále umí a i mě coby pochybovače přesvědčil, že jako celek je Kill Bill určitě hodně dobrý. Stejně jako v jedničce je i ve dvojce skvělá hudba, navíc přesně zvolená a vhodně zakomponovaná. Herci předvádějí to, co se od nich v tomto žánru očekává - na Oscara to není, ale rozhodně je to nadprůměr. Velice zajímavé vyvrcholení (pro mě osobně příjemně překvapivé) měl souboj Umy Thurman s Daryl Hannah - doporučuji! :) Jedničce jsem dal čtyři hvězdičky, ale s hoooodně odřenýma ušima. Dvojka má hvězd pět a nehodlám o žádné z nich vést s nikým diskuze. (10.05.2004)