The Piper

O triedu lepšie ako podobný The Sonata. Pátranie po tajomnej skladbe nebohej hudobníčky spôsobí hlavnej hrdinke hotové peklo. Skladba je totiž prekliata - a musím uznať, že tá hudba mi ešte dlho bude rezonovať v ušiach. Ináč pekne nakrútený démonický horor o slávnom Krysárovi, s dobrou atmosférou, kvalitnými maskami, dokonca nečakane dôjde aj na štipku gore. Výhrady by som mal najmä k záveru. Keď už totiž tvorcovia chceli ukázať svet "na druhej strane", mohli do toho pridať trochu viac snahy. Rovnako by to chcelo trochu dramatickejšie rozuzlenie, lebo na klišé happyendy v dnešnej dobe už nikto nie je zvedavý. Na úvod roka ale fajn, a po tej režisérovej poslednej prihriatej zlátanine výrazné zlepšenie. (05.01.2024)

Horor založený na novele Krysař. Zpracování nebylo nejhorší, ale finále působilo až moc směšně. Pár povedenějších Hororových scén se tu najde + ústřední melodie, kterou jsem si během pauzy, cestou na hajzl zapískal, ale jako celek, to bylo celkem dost slabý a nudný. Slabší dvě hvězdy. (41. hodnocení) (17.01.2024)

Celý snímok má asi takú hororovú kvalitu, ako ten poster. Ten tiež pôsobí dojmom, akoby ho robil cez apku v Indii za 60 centov nejaký "mahagón". Pokiaľ chcete skutočne prežiť strach počas hľadania strašidelnej skladby, zahrajte si: "Song of Horror", to vás bude nie len viac baviť, ale sa budete miestami aj solídne báť. Toto je ďalšia sračka. ktorá po hororovej stránke prakticky nedokáže nijak zaujať. Až teda na jednu solídnu scénu, no to je tak maximálne všetko, lebo človeku z tej flauty už akurát tak pomaly ale isto začínalo jebať. (01.03.2024)

Pohádka o tom, kterak jedna nezdravě ambiciózní husička nesprávnou hudbou síly pekelné na svět náš vezdejší málem přivolala... Bohužel právě že jenom málem. Zpočátku zajímavý, originální, tedy potenciálně nadprůměrný film se postupně vyvine v dětinskou (a dětskou) krávovinku, nehodnou hlubšího rozboru milovníka skutečných horrorů. A stroboskopem "vylepšené" koncertní finále posílá celý film spolehlivě do kopru. Pozitiva: Posmrtný hold Julianu Sandsovi, příjemně pochmurná (a chytlavá) Krysařova ústřední melodie, a pak taky ještě moje osobní vzpomínka na jednoho mého poněkud prostšího katolického známého, který mi kdysi dávno přesvědčeně (ne přesvědčivě) tvrdil, že do rockové hudby (konkrétně prý třeba od Stounů) jsou zakomponovány jisté tóny a akordy, které mohou posluchače dostat až pod vliv Ďábla, božínku. (14.01.2024)

Bude tu hrát krysař a ty jeho krysy a bude to muzika dobrá jako kdysi.. Koncertní vystoupení poměrně originálního námětu (melodie, co se umí dostat do hlavy) a ohraných žánrových postupů (za všechny bubák ze tmy vrací placírkou míč). Člověk by si ho i užil, kdyby amoroso finále maestra Thoroddsena nebylo spíš nouzí než ctností. Teď aby se člověk bál pustit pozpátku od Eagles Hotel California, aby si nevzala Juliana Sandse.. (29.01.2024)