Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rudolf Hrušínský v roli císaře-filozofa uprostřed mocenských střetů římského impéria. Roku 363 někde v Mezopotámii, na tažení proti Peršanům, prochází císař Julián, který se po vítězství nad Gally stal Konstantinovým nástupcem, osobní krizí. Vidí, že nový filozofický směr, křesťanství, je stejně krutý a nesmiřitelný, jako staré pohanství, a tak se vrací k antickým filosofům. Ví, že jako mocnář je obklopen smečkou kariéristů, jimž jde jen o kořistnické cíle, navíc tváří v tvář zákeřnému vnějšímu nepříteli. Jeho další osud je ale v jejich rukou... Postava a činy římského císaře Juliána se staly historickým příkladem marné snahy jedince zastavit a zvrátit dějinný pohyb společnosti. Tragika této postavy inspirovala řadu autorů a také dramatika Jiřího Šotolu. Titulní roli rozporuplného vojevůdce ztvárnil Rudolf Hrušínský. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (21)

majo25 

všetky recenzie používateľa

Nosným pilérom tejto inscenácie nie je ani tak zvolená téma, ako hl. postava nevyrovnaného rímskeho cisára perfektne ztvárnená Hrušínským, na ktorej to všetko stojí, sedí i visí. Predsalen divák očakáva viac ako iba dlhé filozofické monológy, či ešte viac, hovory so samým sebou. Toho sa dočká až v absolútnom závere. Nečakaným prvom boli dokorán odhalené prsia herečky vo vedľajších roli. Na inscenáciu fakt nezvyklé. ()

sator 

všetky recenzie používateľa

Pochybnosti jsou smrtící pro imperátora, přidá li ale soucit, pochopení a sebereflexi, musí být zabit... Tady mi došlo jak jsou mocní odříznutí od skutečných lidí a události, často přes kohorty rádců a pseudorádců a když se tomu přidá pocit vlastní výjimečnosti je vymalováno...Stává se slepým a hluchým ve své zemi...Mocní nevedou zemi, ale jejich loutkáři...Povedená věc, jen kdyby Kozička furt nerozptylovala kozičkami... Kdepak to točili ? Praetoriani, o kterých Julián často mluví byli  elitní jednotka tvořící osobní stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný, často větší než vliv samotného císaře. ()

Reklama

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Historická televizní studiová hra o skutečné postavě starověkých dějin, posledním římském císaři, který praktikoval staré pohanské kulty a pokoušel se zvrátit směřování k monoteistickému náboženství. Tenhle televizní žánr uměl u nás nejlépe Oldřich Daněk a pokud srovnáme s Julianem např. jeho Hříčky o královnách, ale klidně i Bělkovu žánrově zpřízněnou tvorbu, jako je Zikmund, šelma ryšavá nebo o dva roky starší Waterloo, vidíme velmi výrazný až krutý rozdíl ve výsledku. Julián odpadlík je prostě špatně napsaný, nefunguje jako drama a místo aby směřoval k nějaké katarzi, přešlapuje na místě a nudí. O historických postavách, od kterých nás dělí tisíce let, toho pochopitelně mnoho nevíme, ale i to, co je o Juliánovi známo, naprosto odporuje představám, které se scénárista pokouší divákovi prodat. Julián v podání Rudolfa Hrušínského je tady spíš věčně duchem nepřítomný, emočně nestálý a zcela neschopný vykonávat správu říše. Jediné, co může hra nabídnout, je špičkové herecké obsazení. Bojím se, že právě to, stejně jako úcta ke stařičkému titulu z televizního archívu zapříčinila vysoké hodnocení, protože jinak jde o právem zapomenutou záležitost. Celkový dojem: 25 %. ()

rivah 

všetky recenzie používateľa

Ze života a působení císaře Juliána vybral Šotola jen rysy, které se hodily k zadání dramatu vypovídajícímu o situaci státu a společnosti v srpnu 1968 a bezprostředně poté. Z pohledu diváka té doby jde o průhlednou alegorii vládnutí smířlivého a nerozhodného A.Dubčeka, proti němuž stála stranická garda nesmiřitelně pravověrných, konzervativních komunistů, v dramatu představovaná mstivými, vládychtivými biskupy a mnichy. (Koho zajímá skutečný osud a činy Juliána, může podstatné zjistit z Wikipedie: https://cs.wikipedia.org/wiki/Julianus.) Inscenace je kvalitní a děj uvěřitelný zejména díky herecké osobnosti Rudolfa Hrušínského. ()

javlapippi 

všetky recenzie používateľa

"Bohové nejsou aby vysvětlovali." "A nač jsou, aby se nám smáli?" Spravovať rímsku ríšu nie je pre každého, ako veľmi nevhodný typ sa javí nestály hlavný hrdina tohto filmu, potácajúci sa medzi spupnou aroganciou a filozofickými pokusmi o pokoru, striedavo velebiaci a haniaci staré aj nové náboženstvo, chvíľami vojvodca a chvíľami mierotvorca. Situácii nepridáva priveľká armáda s cudzorodými zložkami ako sú Germáni alebo kresťania, ani najbližšie okolie plné potenciálnych zradcov, čakajúcich na svoju šancu. Akcie sa tu nedočkáme, jedná sa ale o vynikajúco zahranú kostýmovú konverzačku. V cisárskej roli dominujúci Hrušínský, sekunduje mu nemenej skvelý mních Cupák, poradcovia/pobočníci Munzar a Řehoř alebo veliteľ pretoriánov Brousek. Historicky to síce nie úplne sedí, ale filmový zážitok mi to nekazí. Štyria uškrtení mnísi. "Máme jen jednu střechu nad hlavou, zapal si ji, ale aspoň mi řekni proč."  ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (4)

  • Inscenace byla natočena roku 1970, vzápětí však skončila v trezoru, protože nevyhovovala ideovým záměrům čerstvě znormalizované Československé televize. Premiéra proběhla teprve 13. 8. 1982. (Ele(a)nora)
  • Julián (Rudolf Hrušínský) o sobě ve hře mluví jako o nepokřtěném. Pokřtěn ale byl, dokonce byl i křesťansky vychováván. Až do roku 361 n. l. veřejně vystupoval jako křesťan a ještě v lednu slavil s křesťany Epifanii. Krátce poté se ale trvale a veřejně přiklonil k pohanství. (Ele(a)nora)
  • Pretoriáni, o kterých Julián často mluví, byli elitní jednotka, tvořící osobní stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný, často větší, než vliv samotného císaře. (sator)

Reklama

Reklama