Milion mil daleko

Příjemně pohodovou, inspirující cestu za splněním celoživotního snu vlastně neprovází žádné velké překážky – důležité je hlavně vytrvat a přihlášku třeba přiletět podat osobně i po jedenáctém odmítnutí. Možná proto někdy v prostřední třetině ztrácí astronautské snažení sympatického inženýra a pětinásobného otce na přesvědčivé zaujatosti, zejména tváří v tvář narůžovo lakovanému rodinnému, 100% oddanému zázemí (natolik pohádkově milující a chápavá, že až nevěrohodně dokonalá manželka (dokonalé Rosy Salazar)). (02.05.2024)

Příběh opravdového člověka. Jenom doufám, že američané natočili i španělskou mutaci, protože např. v americkém(!) čtvrtmilionovém městě Hialeah, kde Hispánci zastupují 94% populace, jich dvě třetiny neumí anglicky (zdroj). (23.09.2023)

José Hernández už jako malý kluk snil o tom, že poletí do vesmíru. Ale jako dítě mexických imigrantů znal pouze těžkou práci. Přesto se nechtěl svého snu zdát. Studoval a celý svůj život šel odhodlaně dál a dál. Až se nakonec dostal ke hvězdám. Jak se povedlo filmové zpracování téhle životní etapy José Morena Hernándeze? ***** Milion mil daleko působí jako film, který si ve svém vyprávění ukousl moc. A délka stopáže ten pocit ještě víc prohlubuje. Abych to vysvětlila. Sledovat život Josého od malého kluka až po jeho pobyt ve vesmíru, bylo místy namáhavé. Vyprávění je rozmáchlé a dost nevyvážené v rámci životních cílů a pěti bodového listu, kterým se José řídí už od dětství. Od základní školy, po studium, poznání budoucí manželky, snahy dostat se do programu, tolik následných odmítnutích a splnění jeho velkého snu. Jako kdyby scénář chtěl mít úplně všechno a nevěděl, jak to převést. A já jsem prostě necítila žádné emoce. Nikde. Vlastně se po shlédnutí filmu cítím sama dost emočně prázdně. A přenést sem do textu jakoukoliv emoci, je pro mě dost náročné. Což je škoda, protože po technické stránce není Milion mil daleko špatně natočený snímek. ***** Bohužel je Milion mil daleko jako film taková miloučká a slaďoučká cukrová vata, až působí trochu nereálně a naivně. Odvážné tvrzení u životopisného filmu? Mě by taky nikdy nenapadlo, že se k této myšlence někdy dostanu. A ještě vzhledem k tématu, které zpracovává a myšlence, kterou chce sdělit. "Jdi za svým snem, dři a ono to vyjde." Jenže tím by se měl řídit každý, ne pouze menšiny. Pokud je tohle důvod k vybraní zrovna Hernándeze a jeho cesty. Protože jiný důvod k vybraní zrovna jeho osoby mě nenapadá. Což jde spíš za zpracováním, které mi ten důvod neprodalo, než za tím, že jeho život ten důvod nemá. Z filmu totiž nejde cítit žádná naléhavost ani klasické házení klacků pod nohy životem. Je to sice naznačeno a dost si toho člověk domyslí, protože "to tak většinou je", ale reálně to z filmu není cítit. Všechno je tak trochu pohádka pro děti (film je od sedmi let), s kterými se kouknou jejich rodiče. Chápu, o co se režisérka Alejandra Marquez Abella snažila. Michael Peña je ve své roli skvělý. Ale třeba Rosa Salazar, která hraje Josého manželku Adelu, se ve své roli úplně ztrácí. Což je škoda. Už jenom vzhledem k tomu, že kvůli snu svého muže obětovala ten svůj. ***** Viděla jsem film, který ve mě zanechal pocit zmatení. Možná je na první pohled povedený, ale ve svých sděleních povrchně zpracovaný, a prázdný. A přitom to mohlo být mnohem lepší! Není to špatné, ale pokud bych film neviděla, o nic bych jako divák nepřišla. (29.09.2023)

Dojemná storka o tom, jak se chudý Mexičan, astronautem stal. Nijak překvapující a obyčejně i nudně vyprávěný příběh, který je primárně lidským příběhem o tom, jak se plní i ta nejnáročnější přání. Na Hallmarku by podobný příběh trochu vyčníval, ale jinak nemá absolutně co nabídnout a vypadal by stejně i kdyby chtěl být hlavní hrdina třeba fotbalistou. (17.10.2023)

Príbeh založený na skutočnosti, ktorý povznesie hlavne nositeľov sombreros, hlavne tých, ktorým sa ten plot už podarilo preliezť. Pretože nie každý musí slúžiť kartelom, pištoľníkovať pri kaktusoch alebo dílovať narkotiká. Niektorý môže siahnuť až na hviezdy a nemyslím tým teraz Taylor Swift. Výsledný film mi ale prišiel vzhľadom k stopáži trochu povrchný, hoci sa odohráva aj v stave mimo gravitácie, no nie už mimo gravidity, ktorej tu svedkom takisto budeme. Nemá v sebe emotívnosť, nechytá za srdce, je len o inšpirácii sa snom a vytrvalosti. (19.09.2023)