Vraždy podľa predlohy

Nemohu souhlasit s velkou částí výtek tomuto filmu, především stran výkonu Sigourney W. - ten byl podle mě excelentní. Zdatně jí sekunduje Mulroney v těch několika společných scénách, ostatní herci hrají dosti nevýrazně a do schématického charakteru svých postav nevnášejí pražádné charisma. Možná ještě Patton... (18.11.2006)

Další z filmů, na kterém se podepsal zub času. Trochu se to vleče, vyšetřování by se nikam nepohnulo, kdyby se vrah sám nenabízel k polapení. Trochu klišoidní závěr tomuto filmu také neprospěl. No asi takhle, dávám 3 slabé hvězdičky jenom proto, že tam byla moje oblíbená pobíječka vetřelců a taky, že to tam Sigourney moc slušelo. (18.07.2020)

Copycat je až příliš okaktou variací na fenomenální Mlčení jehňátek, až na to že Hunterová není Fostrová, Connick Jr. není Hopkins a McNamara není Ted "jábychsevopíchal" Levine... Samotná Sigourney Weaver přehrává o stošest a do své role mi celkově vůbec nesedla (holt asi navždy už bude Ripleyovou, marná sláva :-)) (22.07.2009)

Pro masové vrahy byla postrachem. Energická doktorka z fotek zneuctěných a znetvořených žen kápla na pohnutky vraha a možná i na to, co měl zrovna na sobě. Jenže jedna návštěva dámské toalety, na které číhalo pěkné hovádko, všechno změnila. Z bytu od té doby nevychází, zlomená a úzkostlivá se straní okolního světa. Jenže o pár měsíců později jiný násilník udeří. A tenhle rafinovaný sériový vrah není žádné ořezávátko, takže vyšetřovatelé v čele s Holly Hunter potřebují veškerou možnou pomoc. Rutinér Jon Amiel předložil poměrně svižný thriller, hraje si s detaily, dokáže gradovat děj, s napětím a atmosférou to umí. Navíc má dva trumfy: úlisného maniaka Williama McNamaru a živočišnou Holly Hunter, která dokonale zastínila hlavní hvězdu Sigourney Weaver. Mimochodem zbožňuju americké thrillery, ve kterých hlavní oběť/postava zoufale/zmateně hledá své léky na předpis. Jakoby je potřebovala vůbec poprvé. Dvojice scénáristů sice občas sáhne k berličkám, vesměs ale naplňuje moji představu o poctivé kriminálce. Do šedi průměru nezapadla ani po letech. Možná právě proto ty čtyři hvězdy. (11.10.2017)

A pak že je soumrak bílého heterosexuálního muže novým znakem současné filmové tvorby. Skoro čtvrtstoletí starý film a jediný normální muž v něm je gay. Zbytek jsou vraždící sadističtí psychopati, žárliví troubové s hubou plnou blbých keců (Patton) a nebo plaší nosiči koblih, kteří se odmítají k ženským sexuálním tužbám postavit čelem (Mulroney). Prostoru pro ženské hrdinky tak naplno využily panikou atakovaná S.Weaver, která dýchajíc do papírového pytlíku vyjmenovává americké prezidenty a H.Hunter dovedně otravující publikum svou protivnou inspektorkou. Vše probíhá v sinusoidě zbytečně natahovaných scén a opatrného dávkování adrenalinu do diváckých žil, než přijde konec, při kterém ani nemusíte být členem jednotky PreKrim z Minority Report, abyste věděli, že se jistá postava zvetí a v poslední možné vteřině stiskne spoušť. Amiel rozhodně není Fincher, ale kdo z nás je, že ano.. (05.12.2019)