Sherlock Holmes: Znamenie štyroch
Sherlock Holmes: Znamení čtyř
The Sign of Four
VOD (1)
Obsahy(1)
Za známým detektivem Sherlockem Holmesem a jeho přítelem a kolegou doktorem Watsonem přichází slečna Mary Morstanová. Její otec byl za potlačování povstání původního obyvatelstva v roce 1856 u města Agra důstojníkem britské královské armády v Indii. I když mu na malárii zemřela manželka a plnoletou Mary poslal zpět do Anglie, sám zde zůstal, aby získal plnou penzi. Své dceři však psal pravidelně každý týden. V létě 1881 ji otec konečně oznámil, že na konci roku do Londýna určitě přijede. Na smluvenou schůzku 3. prosince ale nepřišel. Pak už ho nikdo nikdy neviděl. Od té doby jí každý rok ve stejný den poštou přichází krabička s nádhernou perlou. Neví ale, proč a od koho je. Letos místo balíčku přišel dopis s podivným pozváním. Mary chce, aby Holmes s Watsonem šli na schůzku s ní. Věří, že odhalí nejen záhadného dárce perel, ale i tajemství zvláštní mapy podepsané čtyřmi muži, kterou našla v zavazadlech svého otce... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (56)
Velmi přesné zpracování teprve druhého Doylova románu s Holmesem. Kromě tradičního Bretta baví Ronald Lacey v roli bratrů Sholtových a také Jamesův Jones. Na té epizodě mám nejraději to prostředí Temže a "honičku" na parních člunech. V románu si Watson Mary vzal a ačkoli je to tady zamlčené, v televizním zpracování je náhlé vzplanutí citů starého mládence zcela pochopitelné. ()
Znáte ten druh zívnutí, kdy máte strach, že si vymknete čelist? Tenhle příběh je přesně takový a přesně toto vám u něj hrozí. Nezáživná historka o pokladu, zašmodrchaná a vytahaná jako guma u tepláků. A protože vás film nemilosrdně přecpává teatrálně přepjatými výstupy všech zúčastněných, fyzikální zákon velí, že brzy cosi rupne. Buď ta guma nebo vy. ()
Sherlock Holmes příliš utahaný než aby to vystačilo na 103 minut. Klasický začátek, kdy se hodně mluví, doprovází zajímavý a místy až akční prostředek a opět umluvený konec. V seriálu by na to stačilo padesát minut, ve filmu se to poněkud natáhlo. Sherlock H. i Jeremy Brett předvádějí svůj standart, dokonce jej vidíme i střílet a opět se převléká. Film zamíří jakoby do exotických destinací, ale jinak se svým charakterem neodlišuje od seriálu. ()
1* hvězdička Máme rádi detektivky, máme radi Sherlocka Holmese. Za to je taky ta jedna hvězdička. Knižně to může být super díl, ale tohle zfilmování se nám více než nelíbilo. Byla ta parodie nebo ty mysleli vážně? [X] Minus 4* Za zpracování předlohy. [X] A.C.Doyle by se musel v hrobě obracet. ()
Staromilská adaptace Doylovy předlohy, která má všechny klady i zápory psaných příběhů slavného detektiva. Nevím, jestli jsem někdy viděl tak dokonalé filmové adaptace literárního díla, jako jsou s herci Jeremy Brettem a Edwardem Hardwickem. Dokonce i ta příšerná ponižující maska liliputského Aborigince kdesi z „Andamanských“ ostrovů přesně sedí do britské koloniální nadřazenosti, které se nevyhnula většina britských tvůrců. Doyle, či dokonce Tolkien ji v sobě má, možná jen u Chestertona nebo Dickense ji necítím. V této nadřazenosti vyrůstali a byli vychováváni, a pokud si ji vůbec uvědomovali, považovali ji za ctnost a národní hrdost. Když Sherlock poprvé spatří příslušníka podřadného domorodého kmene, zhnusené odvrátí zrak se slovy „jaká odporná zrůda“. Černošská obličejová maska, kterou pravděpodobně naplácali na bělošského liliputského herce, je vážně odporná. Takže i tuto část novely adaptovali filmaři věrně předloze. Pozor následují spoilery! Chudák Aboriginec musel samozřejmě zemřít potupnou smrtí a hlavní strůjce celého zločinu Jonathan Small, britský gentleman, je na konci vylíčen jako téměř kladná postava. Prostě byl ve špatnou dobu na špatném místě a navíc musel dodržet slovo, které dal. Za to, že kvůli pokladu, který s kumpány ukradl, museli kolem něj umírat, neviní lidé, on nemůže, zachoval se totiž čestně jako pravý Brit. Jaksi už zapomněl, že jeho motivací celou dobu byla jen pomsta a zbohatnutí, ty si ovšem ospravedlňoval, tím, že bojuje za spravedlnost. A on sám přece nezabíjel, zabíjeli jeho indičtí komplicové a jeho černošský sluha. Když už věděl, že ho policie chytne, všechny své zločiny vykoupil, tím, že poklad obrovské ceny vysypal do Temže, aby ho už nikdy nikdo nenašel. Sherlock za tichého souhlasu britské policie jen uznale přikyvuje, a dokonce i slečna Mary Morstanová, která kvůli němu přišla o otce, ho chválí, jak se správně zachoval, protože ten poklad byl evidentně prokletý, když kvůli němu umřelo tolik lidí. :) Schyluje se ke konci. Malý John jde sice do vězení, avšak se vztyčenou hlavou jako čestný a morální křesťan. Odchází hrdě do vězení a policejní komisař se mu pokloní, ustoupí, aby mohl odejít ze scény sám a ještě ho pochválí, jak dobře umí chodit s dřevěnou protézou. Vždyť chudák přišel v mládí o nohu ve službách britské armády v Indických koloniích. Možná je to geniální parodie na britskou povahu, ale víc se kloním k názoru, že si to Doyle neuvědomuje, stejně tak filmaři, kteří dílo adaptovali. Za tuto „britskou národní hrdost a gentlemanství“, se v historii skryla spousta loupeží, vražd a genocid. Vím o několika opravdu odporných a bolavých událostech, které Angličani způsobili ve Skotsku a v koloniích určitě nezůstali pozadu. To jsem se ale rozohnil proti Angličanům. Co!?. Netušil jsem, kam mě úvaha nad tímto jednoduchým kriminálním příběhem se zamotanou zápletkou přivede. ()
Reklama