Vlk samotář a mládě 3: Proti vichru smrti

Po dost nepovedené dvojce s vrhacími tuříny přichází třetí část s dějem, který už není tak pitomě obskurní a souboje na ostří katany jsou mnohem... Soubojovatější. Děj je mnohem přirozenější a... Dějovější. A jelikož tu teď píšu hrozný, ale hrozný koniny, nejspíš skončím u toho, že je to povedený díl, kde se opět krásně graduje k finálnímu střetu a příběh působí mnohem adekvátněji a ne jako něco vycucaného z prstu zdrogovaného leprikóna. (27.09.2014)

Ve třetím díle mi trochu vadili jisté změny a mnohem méně kvalitních soubojů na meče. Konfrontace se střelnými zbraněmi mi příliš neseděly a kočárek jako ultimátní zbraň na konci filmu mne dost zaskočil ... Ovšem i tak se jedná o naprostý skvost, jen ve srovnání s předešlými díly je o trochu slabší ... (07.01.2008)

Itto Ogami je tentokrát najat na zabití podlého šéfa jedné provincie. Postupně likviduje jeho ochranku. Současně se odvíjí vedlejší příběh v němž je Ogami konfrontován s jiným, mladým samurajem, který se s ním chce utkat. V závěru dojde k monstrózní bitvě, kde Ogami stane sám proti celé armádě! Druhý díl série mám asi raději, ale i tentokrát je na co koukat. Hektolitry krve, samurajské cti (o tu jde v „trojce“ hlavně), a úžasné poetiky japonských samurajských filmů. Na konec dojde i na pěknou písničku v níž se zpívá o tom, jak si otec a syn jdou bok po boku. (23.01.2006)

Pokud bych nevěděl, že je série podle komiksu, tak bych to tady (až na závěrečnou řež) nepoznal ani za mák. Daleko více uměřenější než předchozí dva díly, cesta temnoty, jak pouť nazval sám Ogami Ittó, vede k mnoha zamyšlením nejen diváka, ale i některýc postav v průběhu filmu. Jelikož se zde poprvé objevuje zločinecká organizace známá pod návem yakuza, rád bych něco uvedl o historii jejího vzniku apod. Její počátky lze vysledovat v počátcích 17. století, v Japonsku zpustošeném častými občanskými válkami konečně zavládl mír. Samurajové již nebyli to, co dříve. Z mnoha z nich se vyprofilovali nemilosrdní zločinci a drancovali vše, co jim přišlo pod ruku. Obyvatelům měst nezbylo nic jiného, než se poohlédnout po nějaké ochraně. A právě zde můžeme vystopovat úplné zárodky japonské yakuzy. Nejdříve nazýváni machi-yakko chránili mnohé vesnice a města před nájezdy nelítostných zločineckých band. Od machi-yakko se oddělila část, která se nazvala bakuto. Vytvořila organizaci se sofistikovanou kulturou a propracovaným systémem, mnozí z nich se zabývali karetní hrou, tzv. hanafundou. Název Yakuza se odvodil právě z této karetní hry. Krátce poté její členové vytvořili strukturu, která je bez větších rozdílů platná dodnes. (20.01.2008)

Hodnotím, podobně jako v Pánovi prstenů tuto trilogii jako celek, o jejíž existenci jsem tak ještě před 14 dny neměl vůbec žádné tušení. Možná pro mě byla nejlepší Řeka smrti, ale i tak jsem byl celkově velmi překvapen a vůbec jsem si nemyslel, že na mě skoro 40 let stará filmová série zanechá takový dojem. Cesta samuraje za jeho pomstou je lemována nejen krví jeho mnoha nepřátel, ale je tu i mnoho momentů, kde sice nikdo neumírá,ale stejně zanechají hluboký dojem. Pokud prominete pro dnešní dobu malinko přehnané bojové scény s hektolitry krve a pár kilo hlavního hrdiny navíc, nemůžete být s touto trilogií v žádném případě nespokojeni. (28.06.2014)