Novembrová romanca

Moje oblíbená záležitost, kterou si rád obhajuji proti všem. Romantika se smutných nádechem je prostě mou slabinou a dojemný příběh dívky, která se z více či méně závažných důvodů bojí závazků a muže, který ve svém workoholismu vidí jen sebe a kteří se hledali, až se našli, proto nedokážu jakkoli odsoudit. Kam se hrabe Podzim v New Yorku, Listopadovou romanci si vždycky rád prožiju znovu. (04.04.2006)

Téma hrdiny, v tomto případě hrdinky, která je nevyléčitelně nemocná, je už moc obehrané. Charlize Theron s Keanu Reevesem ani moc k sobě nepasují a scény, ve kterých se měli obejmout a říct si milá slova, byly velmi strojené. Je to dáno také jejich vysokým hvězdným statusem, protože oba mají navíc, než hrát v uplakané romanci, která nedokáže vtáhnout do děje. Chtělo to něco procítěnějšího, ale nestalo se. Na mě moc povrchní po všech stránkách. (19.12.2010)

Moje první největší filmová láska. Viděla jsem poprvé asi ve třinácti letech... Srdeční záležitost... Film můžu vidět kdykoliv znovu a nikdy mě neomrzí... ♥ Miluji jednotlivé scény sladěné s nádhernou hudbou, která se vždy hodí k dané scéně. „Ale já chci jen Tebe“. „Vždyť mě máš, navždy...A teď mě nech jít..“ (13.10.2016)

Spoilery! Pokud jste doposud patřičně nepřivítali listopad, tak jste možná právě narazili na vhodný prostředek. Moc nechápu, proč se tento skvost spolusledovatelce nezamlouval, když verzi tohoto filmu z roku 1968 dala hned čtyři hvězdičky. Každopádně jsem ji takhle rozhořčenou doposud nezažil. I když na její obranu nutno podotknout, že se dnes sešla opravdu hromada věcí, které navodily ke zhlédnutí filmu jedinečnou atmosféru. Tak nějak se dá odhadnout, že když hlavní hrdinka praktikuje výlučně měsíční známosti, že je buď dementní a nebo nemocná. V druhém případě je však demence rovněž součástí balíčku, neboť racionálně smýšlející člověk by před odchodem na věčnost rozhodně nezavěsil jako kámen na náhodného člověka a nestáhl by jej s sebou do pekelného trápení. To bylo od hlavní hrdinky krajně sobecké. I když se Charlize Theron chovala celý snímek jako totální kráva a Keanu Reeves činil jedno nepravděpodobné rozhodnutí za druhým, tak herecký talent doposud úplně neztratila a navíc se na ni celkem pěkně kouká. Ze začátku se ovšem na film jako takový prakticky nedalo koukat. Tuctová slaďárna, všude samé klišé a nesmysl vedle nesmyslu. Od okamžiku, kdy nám Charlize dovolila nahlédnout do své domácí lékárny, která by byla zlatým rájem pro nejednoho amatérského výrobce drog, mě film alespoň nepatrně začal zajímat. Je to trošku paradox, neboť v tomto okamžiku spolusledovatelku zajímat přestal. Od tohoto okamžiku už jsem poslouchal jen hořekování a nadávky, takže jsem si ten intenzivní a nekonečně romantický závěr nemohl vychutnat plnými doušky. Malinko možná přeháním. Závěr nebyl romantický a vlastně ani závratně intenzivní. Spíše jsem jej shledal tak nějak sebeparodizujícím a krajně nepravděpodobným, leč zajímavým a do tohoto okamžiku se o zajímavosti ve spojení s tímto filmem naprosto nedalo hovořit, takže jsem byl mile překvapen. Na závěr bych si k nepravděpodobnosti a nesmyslnému jednání hlavní postavičky, dovolil snad jen kratičkou vsuvečku. Kde jinde se dají lépe bořit logické bariéry a konfrontovat se s nepravděpodobným než právě ve světě filmu?! Tento svět byl k tomuto účelu stvořen. Slabší dvě. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka Asia_Power. (06.11.2016)

Takhle pitomě vykonstruovaný příběh už jsem dlouho neviděl. Už od začátku jsem si říkal, že tohle snad nemůžou myslet vážně. Dokud byla Charlize střelená a Keanu suchar, bylo to ještě celkem v pohodě. Ale jak klopýtali přes jednotlivé scénáristické překážky, přestával jsem jim věřit. Tudíž pro mě byl nakonec nejlepší Jason Isaacs. Tenhle doják na mně zkrátka nefungoval. (27.10.2004)