Jedeme na teambuilding

S komediemi se v poslední době roztrhl pytel. Producentům to asi dává smysl, i když prázdné sály značí opak. Marianková si po povedené prvotině mohla vybírat a její příspěvek do žánru určitě nezklame. Navíc znovu stačilo vykrást jiný scénář. Strefování se do korporátní demence je však snadné a film má několik povedených momentů. Hlavně Kotek si svého huliče užívá a jeho postava utáhne i slabší pasáže. (28.03.2024)

Jsem s tím úplně v pohodě. Bylo to sice hrozně blbé a přepálené, ale zábava se dostavila. Co více si od podobného přát už opravdu nevím. Ano, zarytí intelektuálové budou kroutit hlavou, ošívat se v křesle a nesměle koukat po tlačítku power na ovladači. Kotek si to hrozně užívá a Ferro se pro mě stává tuzemským Zachem Galifianakisem. 60% (02.04.2024)

Podobnému druhu komedií se většinou vyhýbám. Je to sprosté, víceméně tupé a je to veskrze plagiát tuctové zámořské tvorby. Ale vzdor tomu všemu mi to celkem sedlo. Je tu slušné množství momentů, které dokáží rozesmát, problém jsem neměl ani s herci a nakonec je tu fakt, že sám dělám v korporátu a kluci z Brna mi připomněli naše teambuildingy. Nic k čemu bych záměrně vracel, ale jestli na to narazím v TV, program nejspíš nepřepnu. 60% (01.04.2024)

Komedie mají největší šanci u diváků zaskórovat, když jsou ze života. Když vidíme příběhy lidí stejných jako jsme my, ideálně v nějaké vyhrocené situaci nebo v situacích, které ironizují notoricky nám známé jevy a činnosti kolem nás. Kdo pracuje v korporátu, nebo něčem tomu částečně podobném, jistě si u této komedie najde své. Už ani nás Čechy neudivují v našem jazyce anglikanismy jako brejnstorming, kofíbrejk, fídbek, asap, oupnspejs, fokus, meeting ani nové firemní hodnosti které z drívějšího obyčejného prodavače umí udělat třeba senior sales managera a to na vizitce působí sakra hustě co říkáte? Ano. Většina nás normálních se tomu nejprve smála, ale člověk se prostě musí přizpůsobit prostředí ve kterém funguje a které ho i mnohdy živí. A tak se otevírá velká škála vtípků a možností jak si z tohohle někdy přiblblého prostředí udělat legraci aby člověk nezblbnul. Čas od času se tohoto téma chopí nějaký scénárista a něco natočí. My tady v Čechách se spíše chápeme toho toho někým už natočeného což u Mariankové platí dvojnásob, nacpeme tam naše herce, okořeníme to mlékem, strdím a v tomto případě bryndzou. Následně doufáme, že to diváka chytí a v multiplexech bude natřískáno... Mno... Za mne tedy nic moc. Česká komedie se dnes většinou třese v jakési křečové agónii a krom výjimek se většinou jedná o otřesně nevtipné záležitosti s neustále se opakující stále stejnou škálou herců. Tady alespoň trochu funguje ta satira a dělání si legrace z korporátního prostředí. Bohužel pak následuje hodně jednoduchá zábava, mnohdy nelogická a bohužel vulgární. Vždyť v tom hraje Robin Fero, tak to by bylo aby se tam nešukalo, nekrkalo a neprdělo.  Myslím, že i zde docela dobře fungovala chemie Kotek - Prachař a hodně to filmu pomohlo. Celkově dávám za dva zásahy paintbolovou kuličkou do hlav růžového týmu Jánošíků. * * (02.04.2024)

Jeden z filmů, u kterého je lepší vypít minimálně to pivko, dvě, resp. i menší množství alkoholického nápoje za předpokladu vyšší voltáže k rozostření kritického oka a neřešení tohohle a támtoho. Mě se povedlo bavit se po naprostou většinu stopáže s minimální alkoholémií 😄 “Jste chytrý chlapík… Ale něco s vámi není v pořádku. Moc pracujete!” Tuhle větu si beru k srdci! (22.04.2024)