Zlo mezi námi
Ondskan
Réžia:
Mikael HåfströmKamera:
Peter MokrosinskiHudba:
Francis ShawHrajú:
Andreas Wilson, Henrik Lundström, Gustaf Skarsgård, Linda Zilliacus, Jesper Salén, Filip Berg, Fredrik af Trampe, Richard Danielsson, Martin Svane (viac)Obsahy(2)
Dramatický příběh o překonání lidského zla, o přátelství a zrodu lásky
Erikovi je 18 let a jeho životem se táhne linie násilí a konfliktů. Po vyhození ze školy, je poslán na internátní školu Stjärnsberg. Ta má být poslední šancí jak jej odtrhnout od starého života a vrátit zpět ke studiu. Na internátě se ale dá zlu těžko uniknout - panuje zde systematický teror páchaný na mladších studentech.
Dokáže Erik zlu čelit, aniž by porušil pravidla a riskoval tak své vyloučení a celou budoucnost?
Zlo mezi námi je dramatický příběh o mezilidském násilí, ale také o opravdovém přátelství a zrodu lásky.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (752)
No tak musím přiznat, že jsem čekal něco trochu emočně silnějšího. Podobně zaměřený film Klass mě zaujal mnohem víc, což je dáno tím, že situace na českých gymnáziích se podobá spíše jemu, než chlapecké internátní škole z Ondskan, tudíž se mi lépe vciťovalo (a popravdě - nevěřím, že se něco takového v civilizované Evropě tímhle způsobem děje). Samozřejmě i tento film nějaké emoce vyvolat dokázal, ale vůči Klass mám požitek stěží poloviční. ()
Ondskan jsem si sušila v počítači už dost dlouho, konečně nadešel jeho čas a byl to pořádnej zážitek! Andreas Wilson je něco mezi Jamesem Deanem a mladým Marlonem Brandem a to si představte, copak takovýho člověka jde nezbožňovat? Stejně tak je sympatickej jeho nejlepší přítel Pierre a stejně tak jsou naprosto odporný prefekti a Erikův humusáckej slizoun otčím. I kdybyste třeba trpěli averzí k příliš dokonale hrdinským hrdinům, tak Erikovi budete stejně žrát každý slovo, každý gesto. A ani stupňující se šikana a tlak Erika nezlomí. Ke konci jsou scény, co vám mimoděk vykouzlí úsměv zadostiučinění a vy se přistihnete, jak si v duchu říkáte "Pořádně je zmasakruj!". A jestli se díky filmu dokážete do děje takhle položit, pak to mluví o jasným úspěchu. Velmi intenzivní film o tom, že teroru se musí vzdorovat a člověk se mu nemá nikdy poddávat. Hodně silný 4* nebo slabších 5*. ()
Vynikající depresivní film, při kterém hlavní postavě, v tomto případě napravenému studentovi Erikovi fandíte tak, že máte skoro puchýře na prstech. Neskutečně silný pocit bezmoci a bezprávý, vyvolává ve vás samotných nepříjemné mrazení a dokáže vás přimět přemýšlet. Když ne jenom problémy ve škole, tak problémy doma a co si potom vybrat. Výborný švédský film. Jsem zvědavý na Klass, kde by měla být šikana ještě daleko krutější. ()
Tady se musí zatleskat. Skandinávské drama Zlo je působivou sondou do světa mrazivé šikany, která se stává nedílnou praktikou „výchovy“ povedené školní rady v jedné prestižní internátní škole – a dnes se stává doslova civilizačním problémem. Jasně ji definuje, viditelně poukazuje na příčiny, výtečně s ní pracuje. V hlavní roli exceluje debutující Andreas Wilson, coby nováček Erik, který se systému nehodlá podřídit. Nešlo tu primárně o to, jak moc dostanou tihle chcípáci z vyšších ročníků lidově přes držku, nýbrž o celkové uchopení pojmů „šikana“, „odvaha“, „přátelství“. Proto docela nechápu, jaké tu o šikaně panuje mínění. Není snad třeba lámat kosti a rozbíjet obličeje po desítkách, aby divák pochopil, o jak zásadní problém se tu jedná. Famózně vygradovaný a maximálně sugestivní snímek dnes již hollywoodského tvůrce Mikaela Håfströma (poměrně zajímavá Hra s nevěrou) disponuje strhující atmosférou i hmatatelným napětím. A nabízí až tři možné katarze - 1) vyúčtování se Silverhielmem 2) právnické kličky v ředitelně školy 3) razatní řešení týrání nevlastním otcem. K plnému hodnocení ale krapet schází.. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (8)
- V čase 09:06 je v odrazu bočního okénka auta vidět kamera. (imagoo)
- Natáčení probíhalo ve Stockholms län (v Gjörvells Castle v Jakobsbergu, Stockholmu a Östermalm). (Tygrys)
- Po finální scéně potyčky požádal herec Fredrik af Trampe (von Schenken), aby mu udělali Polaroidem fotku jeho zkrvavené tváře. Poté ji věnoval své matce, která si ji dala na svůj noční stolek. (Tygrys)
Súvisiace novinky
Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz
Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (viac)
"Drž tu vidličku pořádně, Eriku! Pojďme si po večeři promluvit. Jen my dva... " Tak tady to někde začalo, tady se z mladého sympatického chlapce postupně zrodilo monstrum, které ve škole brutálně tyranizovalo spolužáky, mlátilo je do krve a nenávistně vzdorovalo autoritám. Kvůli zlu, které Erik páchal, byl také nemilosrdně vyhozen ze školy a jen díky obětavé milující matce dostal poslední šanci: Elitní chlapeckou školu, ve které, jak posléze hlavní hrdina zjistí, vládnou podivné zákony a nepsaná pravidla, kde třídní příslušnost a bohatství hrají nezanedbatelnou roli ve hře o "přežití", kde důstojnost dostává na frak a brutalita nejstarších studentů, šikanujících mládence z nižších ročníků, zůstává kantory a ředitelem ústavu naprosto nepovšimnuta. V tomto okamžiku se ve filmu začíná docela jiskřit - je naprosto nevysvětlený přerod Erika - tyrana z počátečních minut filmu do nové podoby Erik - vzdorný ochránce morálky.... V tomto smyslu mi absolutně nevadí nereálnost prostředí školy, s její lhostejností kantorů, vyučováním eugeniky, absence práva apod.. Neznám do detailu společenské poměry Švédska padesátých let a netuším, do jaké míry je kniha, podle níž film vznikl, skutečně autobiografická, přesto je pro mě mnohem nepochopitelnější změna Erikovy osobnosti, než přehlížení "pepřenky" nebo "octového úderu" ze strany personálu školy. Takový model agresivního chování zřejmě opravdu nemá s realitou nic společného. Když si však odmyslím těch prvních pár minut, kdy Erik byl na té "špatné straně", je Ondskan strhující a skvěle natočené drama, které šlape ve vysokém tempu celou dobu bez slabších momentů až k závěru, kdy je vyvrcholení trochu pokaženo velmi efektním, přesto ale nevhodným způsobem. Ondskan je dráždivý film - nutí diváka přemýšlet s Erikem, jak čelit tyranii studentské rady, zejm. sadistickému Silverhielmovi, nutí diváka lačnit po pomstě. Erik však volí jinou taktiku: trošku nepochopitelně má naděláno do kalhot z případného vyloučení a hraje roli vzdorného avšak pasivního hrdiny ghandiova typu. (SPOILER!) Nejednoho diváka jistě napadne hned od začátku - zvlášť, když Erik touží být právníkem - řešit problém právní cestou, nebo aspoň minimálně přes ředitele školy. Pokud se s touto možností od začátku nepočítalo, proč se najednou v závěru filmu objeví jako deus ex machina?? Příchod rodinného právníka na scénu je velmi efektní, ale nesouvislý s dosavadním Erikovým přístupem. S už zmíněnou přeměnou Erikovy osobnosti pak také souvisí finální "Nejsem jako ty, Silverhielme" a pomsta nevlastnímu otci - nepochopil jsem tuto změnu charakteru... (KONEC SPOILERU!) Přes tyto vady na kráse je Ondskan příliš dobře natočený film, který nastoluje hodně otázek o šikaně a agresivitě vůbec. Podobně jako třeba ve filmu Kdyby.. lze uzavřený prostor elitní školy se svými vlastními zákony chápat jako symbol pro jednu celou skupinu problémů - šikanou počínaje a gleichschaltungem v čisté podobě, jak ho zavedli nacisté, konče (viz např. Napola). Strhující film, který jde sledovat jen se zatajeným dechem. () (menej) (viac)