The Curse

Samotný Christopher Nolan tento seriál označil za něco, co na televizních obrazovkách ještě nikdy neviděl. A já s ním do poslední věty souhlasím. Otevírá to spoustu společenských témat a především kritiku elit, které se snaží hrát na otevřené lidi, ale přitom myslí jen samy na sebe. Tenhle seriál bych nikdy nepustil svým rodičům. Absolutně by nepochopili, co na něm vidím. Ale až generace Z dospěje, bude to vypadat přesně jako ústřední (ne)sympatická dvojice seriálu. Věc která mě na seriálu nepřestane udivovat jsou ty kamerové úhly a celková forma a provedení. Kdo sleduje tvorbu od studia A24 pravidelně, nemůže ho žádný zdlouhavý kamerový záběr na postavy udivovat. Zahráno to bylo naprosto skvěle - Emma Stone si vedle úžasných Chudáčků podmaňuje i seriálové diváky, scénář byl úžasný a díl od dílu to je lepší a lepší s naprosto WTF finále, které zpracovávám do teď. Seriály sledujeme kvůli zážitkům a nezapomenutelným scénám, a to vše mi tento seriál (především ta finální epizoda) splnil. Brilantní seriál a tleskám. Už dlouho jsem neviděl tak přízemní ale zároveň zábavný a společensky kritický seriál se skvělým obsazením. Všechny epizody jsou k dispozici na SkyShowtime, tak si to dejte. Něco takového jako The Curse tu dlouho nebylo, a asi už dlouho nebude. Každá další slova jsou zbytečná. (17.02.2024)

Zatím viděno 5 dílů a pořád nevím jak to uchopit. Dokoukáno celé a jsem na tom stejně jako v polovině. Nevím co s tím. Je to strašně ukecaný a už to tolik netáhne. Až na poslední díl, který byl hodně netradiční a zvláštní chlápek letí do nebe či přesněji přestane jen u něj fungovat gravitace. Něco co se nevidí jen tak. (21.01.2024)

The Curse je sice přiznaná fikce, nicméně i tak zvládne obsahovat spoustu prvků typických pro Fieldrovu tvorbu a v mnoha ohledech je dokáže posouvat ještě mnohem dál. Žanry se tu míchají jak o život a díky tomu je tak tahle série chvilku vztahové drama, chvilku je vtipná, pak zase trapná nebo nepříjemná a celé to rámuje satirický tón beroucí si na paškál současné woke pokrytectví. The Curse rozhodně nesedne všem, ale ten kdo jí dá šanci a přistoupí na Fieldrovu a Safdieho hru, ten si nakonec odnese specifikcý zážitek a je jen na něm jak si ho po překvapivém a povedeném závěru interpretuje…80% (14.01.2024)

Tak si říkám, že obsahově vzato jsem se mohl unudit už někde u 3. epizody, ale prostě ten experimentální styl, diskomfortní pocity a budování napětí, krásně dysfunkční vztahy, povrchní postavy odtržené od (ne-)reality a sympaticky paranormální finále – to vše vyústilo v unikátní, divácky zajímavý zážitek, co má svoje vlastní kouzlo (podobně jako loňský Beef). Snad jen záběrů přes zaprasený sklo bych něco ubral. 80% (28.01.2024)

Jako malý dítě jsem jednou pustil z ruky heliový balónek a s hrůzou jsem sledoval jak moji vinou stoupá kamsi daleko předaleko, než mi zmizí z očí. Nikoli za horizont, či někam pod hladinu, ale prostě se stane postupně tak malým, až přestane být vidět. Traumatizovalo mě to tehdy na hodně dlouho a od té doby jsem heliové balónky odmítal a i teď cítím úzkost, když kolem mě projde s jedním takovým malé dítě a já mám tendenci na něj začít řvát, ať ho drží pořádně. Dlouho jsem hledal nějakej vhodnej referenční rámec, do kterého si Safdiovic tvorbu (za seriálem sice stojí jenom jeden z bratrů, ale styčných prvků s jejich společnými filmy je tu spousta) zařadit. Odkud znám tyhle donekonečna se táhnoucí vyprázdněné dialogy? Tu potřebu prosit tvůrce, aby se z téhle nepohodlné scény posunuli už dál? To ztrácení se v mrtvých frázích, nepochopených rituálech, slepé přejímaní vzorců a ultimátní selhání bez přiznání? Je to Forman, je to Passer, je to Papoušek. The Curse je vlastě aktualizací a převedení československého nonovlné trapnosti do současného (amerického) společenského prostředí. Po tomto vzoru je The Curse pro mě jeden z nejintenzivnějších hororových zážitků o naprosté ztrátě identity. U scén z kroužku učícího lidi smyslu pro humor či když Whitney poslouchá přes dveře jak si její muž sám sebe představuje jako drsného tvrďáka, jsem si hrůzou rozkousal ruku na sračku.  Malý, malý, nejmenší, až prakticky neviditelný. Po posledním díle jsem se bál jít spát. PS: desetihodinová délka série je v tomto případě dle mě oprávněná, protože v komprimovanější verzi by to imo sjelo do takové té všední bezpečné satiry na angažovaný bohatý bílý jupíky, přičemž tohle k nim chce mít blíž PPS: místo Chrostophera Nolana bych spíš čekal, že seriál nadchne Wernera Herzoga (02.04.2024)