Réžia:
Christian PetzoldKamera:
Hans FrommHudba:
Stefan WillHrajú:
Benno Fürmann, Nina Hoss, Antje Westermann, Matthias Matschke, Stephan Kampwirth, Peter Kurth, Sven Pippig, Florian Panzner, André Szymanski (viac)Obsahy(1)
Zatiaľ čo zamestnankyňa nákupného centra Laura Reiser (Nina Hoss) tajne vynáša zo skladu proviant, krytá svojou kolegyňou a priateľkou Verou (Astrid Meyerfeldt), mladý, inteligentný, ale samoľúby predajca áut Philipp Gerber (Benno Fürmann) vo chvíli nepozornosti zrazí svojim autom malého Paula, Laurinho syna. Pocity viny a výčitky svedomia ho prinútia vyhľadať zúfalú matku so synom v nemocnici. Chlapec sa však z kómy nečakane preberá a k plánovanému priznaniu nedôjde. Philipp sa vracia k svojmu normálne zabehnutému životnému štýlu a ožení sa so svojou priateľkou Katjou (Antje Westermann). Po návrate zo svadobnej cesty mu ale kríž na mieste autonehody napovie, že všetko asi nie je v poriadku... (sochoking)
(viac)Recenzie (4)
Wolfsburg. Proč zrovna město a proč zrovna Wolfsburg? S továrnou Volkswagen na obzoru? Město, které se do roku 1945 jmenovalo Stadt des KdF-Wagens bei Fallersleben (Město vozu "Kraft durch Freude"). KdF (Síla nabytá z radosti, či jinak podobně) byla organizace založená v roce 1933 a v dalším roce ratifikovaná Hitlerem jako: "„Das Ziel der Deutschen Arbeitsfront ist die Bildung einer wirklichen Volks- und Leistungsgemeinschaft aller Deutschen. - Cíl německé pracovní fronty spočívá ve vytvoření skutečné lidové a na výkon zaměřené pospolitosti všech Němců". Ve Volkswagen Wolfsburg, kde se před válkou vyráběla osobní auta pro nacistickou elitu, se to projevilo zvlášť markantně; Wolfburg dosud patří mezi města s nejvyšší životní úrovní v SRN. - A když několikrát nahlédneme do bytu Philippa Gerbera, vidíme jen luxus a nevkus až mrazí. Tedy pro zápletku děje / místo jak dělané. Dalším zásadním okamžikem je syndrom "smrt cyklisty", prohmataný již v několika filmech, a v podstatě černá můra všech cyklistů. Mám tři kamarády v invalidním důchodu po střetu s autem, a já sám: letos mě auto narazilo při odbočování do levé ruky na dělicí čáře silnice, a přitom udělalo myšku, aby nenarazilo do protějšího vozidla, loni mě srazilo auto, které zajelo na parkoviště a okamžitě couvalo, předloni mě tahač s přívěsem zatlačil do příkopu. Co bude příští rok, pokud se ho dožiji? Petzoldův film, i když kromě závěru nepřináší mnoho nového, je mimořádně aktuální pojednáním vztahů, které v krizové situaci řeší střední třída v Německu. A co je aktuální pro Němce, bude pro Čechy aktuální dříve či později ()
Christian Petzold pro mně počtvrté, kvalitativně někde mezi Die Innere Sicherheit a Gespenster, poprvé (i když vlastně podruhé) s Ninou Hoss a opět autonehoda. Snímek se osmdesát minut šíleně vleče, sledovat chlapa, který srazil ženské syna, ujel a potom ji celou dobu vpodstatě stalkuje je neuvěřitelná nuda, naštěstí v závěrečné pětiminutovce přijde vysvobození s morálním poučením. ()
Nina Hoss jako vždy v podobné roli skvělá, ale celé to bylo velmi utahané, na to, že to má 90 minut, mi to přišlo nškonečné, občas - hlavně v posledních 15 - 20 minutách se tam děly věci, které moc smysl nedávaly a ten konec nebyl taky zrovna na Oscara za scénář. ()
Tak nemecka kinematografia tentokrat vyplodila dobry film o autonehode ale aj o vycitkach svedomia, beznej rutine pracovnych rokov ... ovsem nie vsetko je v poriadku jaxa na prvy pohlad zda - a to sa este bude riesit. Rezisersky namakane, som sa prilepil k filmu a zazral som sa don, nuda nehrozila, takze napokon spokojnost, aj s reziserom, aj s hereckymi vykonmi : 72 % ()
Galéria (9)
Fotka © Arte
Reklama