Vlkolak

Klasický vlkodlačí film, kterému hodně ubírá na atmosféře příliš tradiční pojetí. Ač se děj odehrává v "moderní" době, snažili se autoři prostřednictvím prostředí (staré šlechtické sídlo, mlhou pokrytá blata, cikánské povozy tažené koňmi) posunout děj někam blíže k době strašidelných romantiků, což o nějakém novém přístupu rovněž nesvědčí. Takže vrcholem asi zůstane na svou dobu průkopnická maska monstra. Pro mě osobně se klasikou žánru stal mnohem modernější, o šest let starší Werewolf of London. (11.12.2006)

Som obdivovateľom filmovej horrorovej tvorby. Mám rád všetky jej subžánre. No a ku mojim najobľúbenejším patrí werewolf horror. Fascinujú ma príbehy o vlkolakoch. Preto som si s veľkým nadšením a nemalým očakávaním pozrel čienobiely americký snímok "The Wolf Man" z roku 1941. Je to albsolútna werewolf horrorová klasika. "I člověk srdce čistého, jenž k modlitbě se večer sklání, múže se vlkem stát. Když kvete vlčí mor a podzimní luna ho svým jasem mámi.". **** (21.11.2018)

Vcelku ucházející podívaná, která trochu ztrácí svou středometrážní délkou, a působí spíše jako krátká a lehce načrtnutá povídka bez silnějšího vyústění, než celovečerní film. Studiové natáčení a vůbec práce s mizanscénou (výtečné svícení) jsou zřejmě nejzajímavějšími záležitostmi na tomto, přes šedesát let starém, horroru. Waggnerovi se podařilo v ateliérech vykouzlit téměř Dickensovská blata, po kterých se neustále líně táhne mlha a střední vrstva se zde pouští to nebezpečného a nerovného souboje s krvelačnou bestií, která svou rozdvojeností trochu připomíná další klasické dílo a tentokráte od spisovatele Stevensona. Racionalitě a vědě je věnováno dosti málo prostoru stejně jako dobrým hereckým výkonům, což je ovšem každému po pravdě ukradeno. Hlavně že je na co se dívat a solidně to odsýpá. Dovolím si ovšem ještě konstatovat, že dvojexpozice v roce ´41 nebyla opravdu žádným trikovým milníkem a vlčí maska zobrazované zvíře vlastně ani moc nepřipomíná. (20.04.2005)

Jedna z klasík svojho žánru, ktorej až roky dopriali aby sa stala legendou. Pravdou však je aj to, že napriek rokom je z tohoto filmu stále cítiť určitá béčkovosť a tiež aj lacnosť. Najviac je to vlastne vidieť na pomerne slabo odvedenej réžii a mnohých hereckých výkonoch (vlastne jediný kto ma zaujal bol Béla Lugosi). A ako už bolo povedané to čo malo na filme najviac vyvolávať strach, čiže Vlkolak, je chabo spracovaní a nepôsobí ani trocha prirodzene. Navyše čo trocha zamrzí alebo žeby chvalabohu?) je fakt, že hlavný aktér sa na plátne prvý krát objaví po takmer trištvrte hodine čo je u filmu, ktorého stopáž len slabo presahuje hodinu dosť naškodu, navyše nikdy sa v zábere dlho nezdrží. Aj napriek týmto výhradám pôsobiacim veľmi zásadne má ale Vlkolak veľmi dobre navodenú atmosféru, ktorá je najväčšou devízou tíchto filmov a tak dať menej ako 4* by mi prišlo nespravodlivé (netreba tiež zabúdať, že už je to pekná kôpka rokov kedy tento film zazrel spln mesiaca) . Zašlú slávu môže tento film znova zažiť keď onedlho príde do kín pripravovaní remake. (23.10.2008)

Na to, jak se to hezky rozjíždělo byl ten konec hodně rychlý, to mě trochu mrzelo. Ale jinak hodně v pohodě klasika. Herecky parádní. Černobílý film má u mě vždycky plus už za ten ČB formát, mám pro něj slabost, stejně jako pro studiové kulisy, mají neskutečnou atmosféru. A holky v té době byly prostě nádherné. Docela si dokážu představit, že lidi tenkrát museli být v kině i vyděšení. Pravda, možná jsem čekal trošičku více, ale jsem spokojen. (27.09.2014)