동감
Ditto
Obsahy(2)
Příběh se točí okolo dvojice studentů ze stejné university, kteří spolu začnou mluvit přes radiopřijímač a rozhodnou se setkat. Po nevydařené schůzce zjistí, že je od sebe dělí 21 let. So-eun (Ha-Neul Kim) žije v roce 1979 a In (Ji-tae Yu) v roce 2000. Jejich neuvěřitelná komunikace ale pokračuje a nabere nečekané otáčky. (venus)
(viac)Videá (1)
Recenzie (86)
Korejské filmy jdou mimo mne už delší dobu. Stejně tak tento, který je vlastně jednoduchou historkou tak na dvacet třicet minut, navíc několikrát použitou, s přehnanými a patetickými hereckými výkony (plus např. sdělovat někomu, že si někdo druhý zlomil nohu, a to s rozzářeným úsměvem na tváři, mi také přijde divné), podobně je tomu i s obrazovým pojetím (ze záběrů Měsíce už mi časem bylo krapet k smíchu, a ty vločky, podzimní listy také působily již spíše parodicky.) a patetickým pianem (ten Bach je pak už skutečně pěst na oko). Navíc konec to spíš zazdil - k nějakému vyznění nebo katarzi vůbec nedošlo. ()
Pomalý film. V jeho polovině jsem si říkala, že mě to trochu začíná nudit, ale hraje mi písnička doprovázející závěrečné titulky a já se cítím svým způsobem dojatá. Jednoduchá zápletka, životy pár lidí, trocha lásky, malý sci-fi prvek. Tenhle prostý film má něco do sebe, a to i přesto že má tak pomalé tempo. ()
Kdo viděl Siworae, tak si ho při sledování Donggama okamžitě připomene. Křehoučký a citlivý příběh, tak jak to jen korejci umí s originálním námětem jako je radioamatérština, která je mně na hony vzdálená. Tady ovšem nabývá úplně jiných rozměrů, jen mi tady chybělo trochu víc šlápnout do té romantické linie, ale ve velké míře jí nahrazovala opět přenádherná hudba. Ovšem po seriálu Summer Scent jsem asi moc náročná. Nicméně souhlasím se slovy So-eun, že "muset nechat odejít ze svého srdce někoho, koho miluji, je nesmírně těžké, ne-li zcela nemožné". ()
Neshodnu se se ženou. Ona říká, že lepší, než Il Mare, mě se naopak Il Mare líbilo víc. Osobně dávám slabších 80%, což však vůbec není zlé. Komornější, podobnou zápletku řeší jinak. Na rozdíl od Il Mare se tady oba hlavní hrdinové hned na začátku jasně dohodnou, že nevyužijí časové spojení na obohacení, na rozdíl od Il Mare oba budují (snaží se budovat) ve svém čase ještě další vztahy. ■ P.S. Mám smůlu, že jsem korejské romantické filmy viděl v pořadí a Moment to Remember, The Classic, Il Mare, MSG, Donggam :(. ()
Nevím jak ve skutečnosti, ale ve filmu pravděpodobně nikdo nevěří v osudovou lásku tak, jako Korejci. Pokud budu chtít nějakou romanci, v nejmenším nebudu váhat kam sáhnout. Ale součástí mého prožitku je samo filmové zpracování, zvláště, když vám je jasné, KAM se film bude ubírat a zajímá vás tedy mnohem více JAK . Od zajímavých momentů, jakoby režisér spíš utíkal a také mám trochu smůlu, že ty vrcholné, pro větší účinek znásobené nějakým klasickým flákem, na mě působí přesně opačně. ()
Reklama