Réžia:
Adam MartinecScenár:
Adam MartinecKamera:
David HofmannHudba:
Jonatán PastirčákHrajú:
Karel Martinec, Miloslav Čížek, Pavlína Balner, Aleš Bílík, Albert Čuba, Karin Bílíková, Kristina Kaniová, Antonín Budínský, Lubomír Velička, Jan Koloničný (viac)Obsahy(1)
Zabíjačka sa každoročne koná v domove dôchodcov na Osoblažsku. Je to jediný deň v roku, keď sa celá rodina stretne, aby si zanadávala, pojedla, popila a jednoducho žila. Tento rok je však všetko inak. Starý otec sa od rána prechádza a nevie, ako povedať svojmu zaťovi Karlovi, že toto je posledná zabíjačka. Karlovej dcére Romane chýba matka a manželstvo jej sestry Lucie sa rozpadá. Jej syn Dušan sa nevie orientovať v kolíziách mužského a ženského sveta, strýko Šupina od rána nebezpečne nasáva, mäsiar Tonda tají, že má mokré patróny, a problémový sused spriada plány, ako sa pomstiť za svoj spackaný život. V priebehu takéhoto dňa sa preveruje odolnosť vzájomných väzieb, odhaľuje sa sila a krehkosť vzťahov formovaných tradíciou, láskou a nespravodlivosťou. (Cinemart SK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (47)
Rodinná zabijačka v komediálním filmu slouží jako příležitost pro setkání příbuzných čtyř generací a přátel, kteří začnou řešit různé vzájemné rozmíšky, ať už partnerské, rodičovské nebo sousedské. Přirozené a autenticky znějící dialogy mistrně vedených a skvěle sehraných (ne)herců přitom odkrývají ledacos z typicky české nátury a jsou na mnoha místech vyloženě k popukání. Ne všechny načaté konverzační linie mají jasné zakončení, vyústění filmu se nicméně nese v jednoznačně smířlivých tónech. Snímek svým námětem může na první dobrou působit jako lidová zábava (a částečně jí je), zároveň se ale staví do opozice tím, že vypráví především o zranitelnosti svých postav a i k samotné zabijačce přistupuje spíše jako k trpěnému přežitku doby, než aby ji vyzdvihoval coby populární vesnickou tradici. ()
Ta naše nátura česká... Adam Martinec v příběhu jedné rodinné zabíjačky ukazuje na češštví (a v určitém ohledu i čecháčství). Na rozdíl od kraťasu Anatomie jednoho odpoledne mi tu ale chybělo to možná v určitém ohledu přehnaně tragické, ale vypravěčsky uspokojivé vyvrcholení. Pokud teda nepočítáte osud prasat Ferdy a Jiřiny. (KVIFF) ()
Tohle bylo tak výstižně český, až to štíplo. Nečekal jsem, že mi během sledování vyběhne na mysl tolik vzpomínek z dětství, který jsou až nepříjemně podobný tomu, co se mi právě odehrávalo před očima. Vypadá to, že mladý český film vykřesal další jiskry nových talentů - 70%. [KVIFF 2024] ()
Asi záleží, co má člověk odžito. Jestli v tom najde ty archetypy, se kterými se setkával či setkává. Pak je film trpce komediální. Takhle jsem třeba Hoří má panenko viděl asi moc brzy a dlužím mu druhé sledování. Tohle už si mě našlo hned. Obzvláště na typy, jako je zdejší hlavní záporňák, mám v životě štěstí. Příjemný filmový návrat do 60. let, sem tam jsem měl i pocit, že sleduju něco z Dogma 95, kdyby nezačala hrát najednou muzika a nebyl zpomalený záběr. Někteří mužští představitelé byli lehce prkenní, což mi hlavně z počátku vadilo. Pak jsem si zvykl. Jde se odnikud nikam a v podstatě se ve filmu nic nestane, což je ale součást celé pointy...v životě těch lidí je tohle největší událost roku...a ani v ní se nic nestane. ()
Velká rodinná setkání mohou být někdy náročná. Děti se hádají s rodiči a ti zase se svými rodiči. Všichni to moc dobře známe. Absolventský snímek mladého režiséra Adama Martince přesně tohle reflektuje, a to velmi sympatickou civilní formou, zejména za pomoci dokonalých neherců (i když pánové Čuba a Bílík se se svými postavami sžili také velmi dobře). Scénu s Forrestem Gumpem považuji za jeden z nejzábavnějších momentů českého filmu za dlouhá léta. Zkrátka a dobře Hoří, má panenko nové generace. Díky za to a moc držím palce nejen v Hlavní soutěži KVIFF. ()
Galéria (6)
Fotka © Breathless Films
Zaujímavosti (1)
- Ve skutečnosti nebylo během filmu zabito prase ani žádné jiné zvíře. (fleker)
Reklama