Purpurový vrch

Budu mít trošku problém. Guillermo del Toro je režisér, kterému hollywoodské štěstí moc přeju, jenže on ne a ne uspět. Vysnil si Hellboye, který to dotáhl jen ke druhému dílu, potom přišel o režii Hobita, Pacific Rim přestože se mě každým zhlédnutím líbí víc a víc komerční díru narozdíl od konkurence neudělal...a teď tady máme Crimson Peak. Vlastně bych ani neřekl že se jedná o horor, spíše je to asi takový horor jako Burtonova Ospalá díra. Máme zde asi tak 3-4 hororové situace a kolem nich probíhá zcela normální děj. Neprozradím samozřejmě jaký, přestože se to dá dopředu trošku odhadnout. O vizuální stránce se nemá cenu bavit, tak je jedním slovem vynikající, herci také nejsou špatní, tak kde je vlastně problém? Řekl bych že malinko v příběhu a také až mě to udivuje ve vysokém rozpočtu. Hororům nejvíce sluší mizerný obraz, protože divák čím méně vidí, tím více se bojí. Crimson Peak nebyl levný, jeho výroba dlouho trvala a del Toro si splnil další ze svých snů. Nicméně za sebe říkám, že to klidně mohlo dopadnout lépe. Horor jsem zkrátka nedostal. Tečka. 70% (12.02.2016)

Komentář může obsahovat spoilery. Del Toro natočil gotický horor se vším všudy; od černobílých charakterů (výjimku tvoří přebíhající Hiddles) přes naivní milostnou zápletku až po tajemný dům obývaný duchy. Proč bylo hercům záporných postav dovoleno, aby se tvářili jako záporáci už v úvodu, když má být jejich záporáctví "překvapením", mi není jasné, stejně tak mi není jasné, proč byly zvoleny ty otřesné zatmívačky. Wasikowska je unylá, Hiddleston tuctový a Chastain, která teď hraje snad všude, je totálně mimo a do cool roviny se přehoupne až ve chvíli, kdy jí hrábne a začne běhat po domě se sekáčkem v ruce. Smutné... Jedna hvězda je za Allerdale Hall (nejednou se mi vybavila Vianova Pěna dní), druhá ani nevím za co. Když vás opravdu potěší jen dům a rozšmelcovaná hlava, tak to rozhodně není znak kvality. (28.10.2015)

Guillermo del Toro umí navodit atmosféru a umí vytvořit nádherné kulisy. Ty se mu v žádném jeho filmu nedají upřít. Proces vyprávění je ale občas problém, který z jeho filmů dokonalé zážitky neudělá. Prvních 50 minut jsem totiž myslel, že umřu tou nejhorší možnou filmovou nudou. Až v momentě, kdy se Mia dozvěděla, že se nachází na Purpurovém vrchu to začalo mít grády. Kór, když se k tomu všemu začala projevovat atmosféra samotného domu. Opravdu se přiznám, že dlouho se mi nestalo, abych zažil dvě naprosto rozdílné filmové části. Zatímco první část filmu je strašná nuda, tak druhá je to, kvůli čemu stojí za to tento film vidět. (04.11.2016)

Že Guillermo tentoraz neostal iba pri produkcii sa dá chápať iba tak, že potreboval dva honoráre. Námetovo tuctová a neoriginálna vec, hodná sotva 90-minútovej stopáže. Navyše v nej nefunguje napätie a wao efekt sa snaží vytvárať spiatočníckymi chytákmi. Výprava ale fakt krásna, obsadenie super a občasná krvavosť uspokojivá. Potenciál "twisted romance”, ktorá sa z toho vyklube, ponúkal viac možností. Len by Guillermo nesmel chcieť vyhovieť širokému publiku a musel by zahrať na úchylnejšiu strunu. Škoda, že sa stvoriteľ tak osobitých a kúzelných filmových svetov zahadzuje s týmto. (18.10.2015)

Gotický horror by již ze své podstaty měl obsahovat prvky romance, stejně jako gotický román prvky horroru, o tom žádná. Jenže onen poměr je třeba umně vyvážit, ať již ve prospěch horroru s prvky romantiky či v opačném gardu. Což je právě to, kde del Toro selhává. Vzal to „fifty fifty" a tak z toho není ani ryba ani pes, ale hybrid rozkročený mezi dvěma žánry, který však nijak zvlášť nefunguje ani v jednom z nich a je navíc s ohledem na žánrová pravidla nevhodně zakončen "sněžným Kill Bill finále na ostří nože". Pro samé audio-vizuální kudrliny se nedostává na příběh (dějově by to vystačilo sotva na krátkou povídku), atmosféru, tajemno, tempo či jen náznak pnutí mezi postavami. Pokud del Torovi šlo o přiblížení gotického subžánru pro dnešní mládež, tak mu dělá medvědí službu více než co jiného. Jestli mu šlo o tradičního zástupce tohoto subžánru, tak pak hrubě neuspěl dvojnásob. Snaha o poctu hammerovským horrorům, která je však spíše neuctivým plivnutím na jejich odkaz. Každopádně je třeba uznat, že zmíněná audio-vizuální stránka věci je vskutku působivá (až na otřesné CGI mozkomory... ehm, duchy a povzdechnutí, že gotická žánrovka by nemusela zrovna hrát všemi barvami) a spolu s obsazením, které se snaží seč může, je tím jediným, co to činí snesitelným. (15.10.2015)