Kdyby...
If....
Réžia:
Lindsay AndersonScenár:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrajú:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (viac)Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (124)
Malco na seba výraznejšie upozornil ešte pred kontroverzným Mechanickým Pomarančom,kde si ho povolal samotný Stanley Kubrick,tu povoláva spolužiakov,ktorí sa extrémne vzbúria voči učiteľom,ktorí z nich majú boxovacie vrecia,aspoň z hlavného tria,toto všetko sa deje pod kontrolou režiséra Andersona,kde jeho menovci v súčastnosti by sa mu len ťažko vyrovnali,vidím tu špičkovú kameru kameramana Ondříčka,parťáka Miloša Formana,ktorá je brilantná v nastolení atmosféry farebnej,kde black and white je oveľa,ale oveľa nepokojnejšia. Tvrdý režim personálu a psychická i fyzická šikana,ktorá sa dotýka hlavného predstaviteľa Micka,ktorého upokojuje jeden špecifický song Sanctus od Missa Luba,kde sa duševne pripravuje na brutálny útok za pomoci svojich oddaných,ktorí narobia paseku... Zistil som,že Malco nie je len Alex z Mechanického Pomaranča,ale vynikajúci herec z výraznou mimikou tváre,na ktorú sa nezabúda,čo ho s jeho modrými očami predurčuje k takýmto charakterom rebelov za každú cenu... ()
Šikanovanie by sa dalo určite zobraziť iným, prijateľnejším spôsobom a bojovať proti nemu nejakým normálnejším filmom. V tomto prípade autori chvíľu nudia a chvíľu šokujú nekonzistentným filmom, čo je pre istotu zdôraznené ešte rozdelením na kapitoly akoby v knihe. Zvierací tigrí súboj v kaviarni mi tam nesedel rovnako ako mnoho ďalšieho. Mimoriadne nekvalitný zvuk v originále situácii tiež nepomáha. Internát predstavuje kasárne alebo väzenie s prísnou vojenskou hierarchiou a trestami. –– Vy traja máte pridlhé vlasy. Zajtra ráno budete 2 minúty pod studenou sprchou. ()
Kdyby... Malcolm McDowell v urputném boji proti totalitním autoritám školního systému. Kultovní snímek Lindsaye Andersona je dalším ze seznamu pozoruhodných děl, které využívají surreálných prvků (zejména v závěru) pro vytvoření dějového i významového zpestření. A je to navíc jeden z prvních filmů, kde naplno zaujala světová úroveň kameramana Miroslava Ondříčka. ()
Malcolm McDowell byl a je neskutečný herec, který ale oslnil právě v mladém věku. Jeho postavy jsou úchvatné, děsivé, a přesto nesmírně zajímavé. Není to jen Alex z "Mechanického pomeranče", ale je to i Mick z "Kdyby...". Tohle je navíc nesmírně absurdní příběh, který ale ve skutečnosti vyznívá až příliš realisticky. Závěrečná scéna je dobré peklo. ()
KDYBY nepřevažovala nuda nad zajímavými momenty, mé hodnocení by bylo vyšší. Člověk intuitivně chápe, co se film snaží sdělit, ovšem ta forma... Pokud člověk v závěrečné třetině filmu intenzivněji přemýšlí o tom, kdy bude konec než o dílu samotném, je prostě něco špatně. Ani sympaták McDowell to nezachrání. ()
Galéria (88)
Fotka © Paramount British Pictures
Zaujímavosti (8)
- Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
- Filmový debut Malcolm McDowella. (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
Reklama