Hrabě Monte Christo
Le Comte de Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
Kamera:
Nicolas BolducHudba:
Jérôme RebotierHrajú:
Pierre Niney, Bastien Bouillon, Anaïs Demoustier, Anamaria Vartolomei, Laurent Lafitte, Pierfrancesco Favino, Patrick Mille, Vassili Schneider (viac)Obsahy(2)
Marseille, 1815. Edmond Dantes, mladý lodný dôstojník, prežíva najšťastnejšie obdobie svojho života. Má sa stať kapitánom a konečne sa oženiť s láskou svojho života, krásnou Mercedes. Jeho úspech však vzbudzuje žiarlivosť mnohých. Edmond sa stane obeťou zákerného plánu. Zo dňa na deň je bez súdu uväznený v žalári pevnosti If bez nádeje na prepustenie. Jediný, s kým sa Edmond môže rozprávať, je abbé Faria, väzeň vo vedľajšej kobke. Abbé sa stane Edmondovým priateľom a mentorom. Pred svojou smrťou mu abbé zverí tajomstvo strateného pokladu. Po štrnástich dlhých rokoch utrpenia, zúfalstva a beznádeje sa Edmondovi podarí utiecť a nájsť poklad ukrytý na ostrove Monte Christo. Jediné, čo Edmond Dantes chce, je zúčtovanie so všetkými, ktorí ho zradili. Teraz, vyzbrojený obrovským bohatstvom, sa bez milosti vydáva na cestu pomsty... (Magic Box)
(viac)Recenzie (76)
Posledné spracovanie Grófa Monte Christa vyšlo skoro na trojhodinový epos a som veľmi rád, že sa do toho opäť pustili samotní Francúzi, pre ktorých je to ako národný poklad. Alexandre de La Patellière a Matthieu Delaporte si po Troch mušketieroch zobrali na paškál ďalšiu Dumasovu knihu a tentokrát sa posadili aj do režisérskeho kresla a dobre spravili. Posledné spracovanie zrovna spomínaných Troch mušketierov bolo geniálne a tu tomu nebolo inak. Autori sa viacmenej držali predlohy, no jemne si ju upravili, čo ale vôbec nevadí, pretože na plátno sa to skutočne hodí. Z kina som odchádzal skutočne dojatý. Obzvlášť tlieskam skvelým hereckým výkonom pritom pomerne neznámych hercov, no Pierre Niney sa v Boîte noire skutočne ukázal. V neposlednom rade chcem vyzdvihnúť hudbu. Soundtracky milujem a už ma dokáže len málo čo prekvapiť, no tu sa to podarilo všetkými desiatimi - ďakujem pán Jérôme Rebotier - mám čo počúvať. Nebudem klamať, no rád by som sa dočkal ďalšiemu spracovaniu Dumasových kníh. Muž so železnou maskou, Kráľovná Margot a Čierny Tulipán by si skutočne zaslúžili novodobé spracovania, tak snáď sa ich dočkáme... ()
IDEOLOGICKÁ MASÁŽ. BYŤ KRÁSNÁ. // S citem natočený film, minimum střihu, pomalé tempo, naprosto špičková kamera dovolující si nejen dlouhé krajinné záběry ale i detaily oblečení a šperků. A k tomu famózní herecké výkony! Ale... Se scénářem je to už horší. Dumas by asi neschválil totální vztahové kotrmelce, kdy především mladší generace musí být zobrazena jako čistá a nevinná. Inu, Jediný boomer je tu Edmond Dantès, kterému je tak odepřen jakýkoli milostný život a z jeho románové milenky, otrokyně Haydée, je učiněna hlavní postava s ideologickou pachutí. Právě ideologická angažovanost je nakonec to, co ze zpracování kouká každým coulem. Na scéně musí objevit lesba, v angažovaném boji proti islamofobii se v příběhu musí objevit zrádné jednání francouzských vojáků vůči osmanským "ušlechtilým" despotům. A tak Haydée coby osmanská princezna reprezentuje kulturu islámu hrou srbských melodií, všichni mladí se milují (ať už homo či hetero) a hrabě jim tam tak maximálně překáží. Jeho přebytečnost je nejmarkantnější ve vypuštění všech románových linií, kdy Dantes zasahuje do děje pozitivně. Vlastní macechou ohrožená Villefortova dcera Valentina tak absentuje (hrabě ji v románu zachrání život) stejně jako je upozaděna pomoc rejdaři Morrelovi a ochrana jeho syna. Kde to jen šlo, vyměnily se generace, což reprezentuje i nesmyslná postava Villefortovy sestry, která tu s pistolí u pasu nahradila napoleonsky smýšlejícího Villefortova otce. Hrabě Monte Christo 2024 je krásný film, jehož kalkul je o to záludnější. Jste ideologicky vychováváni, aniž o tom víte. Což je o to snazší, že předlohu nikdo nečetl a o o době či kultuře zhola nic neví. Kam se hrabou leta padesátá. Kdyby se frantíci drželi předlohy, bylo by to nejlepší zpracování Dumasova románu všech dob. A kdyby uměli komunisté takhle ideologicky pracovat s davy, srp a kladivo by vlálo nad Evropou ještě dnes. ()
Je možné, že jsem se stala obětí wow efektu z nového neokoukaného zpracování této klasiky, ale ať – nemám, co bych vytkla. A to se mi vůbec nechtělo odcházet od rozkoukaného fotbalu kvůli 3hodinovému filmu s titulky a neznámým ušatým hercem na plakátu. Napínavý úvod mě ale hned strhl, a hlavně se ukázalo, že si vůbec nepamatuju děj (zejména od útěku z pevnosti If). Nemusela jsem řešit značné odchylky od předlohy, méně postav (tak akorát, aby se divák zvládl orientovat) a časové skoky (v první půli ve filmu vyznačené) a vychutnávala si velkorysou výpravu (moře, Marseille, Paříž, zámky, hon…), krásné kostýmy, precizní masky (vtipný lord Halifax), dramatickou hudbu, a hlavně svižně natočenou rafinovanou pomstu démonicky pojatého šarmantního hraběte, kterému zdatně sekundují a lekci o lásce i nenávisti mu udělí jeho pomocníci Haydée a Andrea. Skvěle jsou obsazeni také 3 záporáci – de Morcef, Villefort a Danglars (panebože, tomu chlapci z Táta nebo milenec je už přes 50!). Celé to působí temněji, ale prostor má i romantika a velmi omezeně akční scény. Jak učinit spravedlnosti za dost, díky získanému bohatství „jedny odměňovat a druhé trestat“, ale tak abychom neublížili nevinným, jakou byla krásná Mercedes a její syn? Dvakrát jsem se přistihla, že zírám na plátno s otevřenou pusou a držela jsem Dantèsovi palce, aby nakonec nebyl stržen zlobou. A ty 3 hodiny utekly jako voda. ()
Znám původní adaptace románu a znám i knižní předlohu. Musím říct, žeačkoliv se hlavních pasáží z knihy drželi, tak zbytek si upravili a není to zcela na škodu. Filmový počin má necelé 3 hodiny, ale i tak jsem se nenudil. Herecké výkony sedí postavám a jsou velmi dobré. Měl jsem strach, aby to Frantíci nepřehnali jak v akčních scénách tak dlouhém vyprávění a bál jsem se zcela zbytečně. Film jsem hltal od začátku do konce. Hudba krásně podpořila už i tak napjaté scény. Film povedený ze všech stránek tedy až na konce. To je dle mého nedostačující, ale možná to byl záměr. I tak za slouženě 5 z 5. ()
Miluju Hrabě Monte Christa. Je to jeden z mých nejoblíbenějších příběhů. Mám velmi kladné a nostalgické vzpomínky k seriálu z devadesátých let a kniha je také naprosto famózní. O tomto filmu jsem se dozvěděla v podstatě náhodou, a tak jsem si ho nemohla nechat ujít. A nezklamal mě! Tento film má všechno, co od adaptace tohoto příběhu očekávám. Vynikající herecké výkony, nádherné lokace a kostýmy jsou samozřejmostí. Ale způsob, jakým příběh dokázali tvůrci obohatit, jsem si zamilovala na první dobrou. Většinou jsem k adaptacím knih o něco kritičtější, ale u této verze mi každá změna dává smysl, je skvěle odůvodněná a pasuje do příběhu možná i lépe, než jak je vystavěn původní příběh. Takto se má sakra dělat dobrá knižní adaptace. Tleskám tvůrcům, co dokázali s tímto nesmrtelným příběhem o pomstě a spravedlnosti. Nemůžu se dočkat, až film uvidím znovu. ()
Kniha Hrabě Monte Christo je národní poklad Francie; kdo četl, tak má jistě před očima její bohatost, úžasné dějové momenty a charaktery postav... Tato adaptace si ponechala jen torzo příběhu, odklonila se téměř ve všem a občas se nevyhnula ani divným nedotaženostem (např. čerstvě z věznice uteklý Edmont šel tam, kde ho měli a mohli čekat četníci??? Ti nikde, ale zato tam na něj "čekala" připravená loď, kterou si "půjčil"...), Kostýmy, hudba ani výprava celkovou vyprázdněnost a klouzavost po povrchu nespasily, stal se z toho běžný film se záporákem, se kterým se hlavní hrdina střetne nakonec... jaká škoda, velká škoda... tak snad zase příště? ()
Znám jen některé z předchozích zpracování Monte Christa, především to s Dépardieuem, a ačkoliv je tohle jiné, není to v ničem vysloveně horší. Líbí se mi hodně styl vyprávění i přes nutné časové skoky v ději (neumím posoudit odchylky od předlohy, nemám načtenu tuto klasiku), a především volba hlavního hrdiny, který je dle popisu Monte Christa (dohledatelného i bez znalosti předlohy) blíže než třeba právě zmíněný Gerard Depardieu. Velké plus za mě byla také filmová hudba, která leckdy umocnila dramatičnost i bez přítomnosti výraznější akce. V neposlední řadě byla skvělá volba interiérů i exteriérů, které obzvláště na velkém plátně ve spojení s filmovou hudbou fungovaly na výbornou. Závěrem bych také rád vyzdvihl český dabing, který se opravdu povedl a za plus beru i francouzskou výslovnost některých jmen, čímž dojde snadno k odlišení od jiných filmových či seriálových adaptací. Nečekejte tak Alberta a Haydée, ale vězte již předem, že dostanete [albéra] a [aedé]. ()
La Patellière mi dělá radost, nejdřív Tři mušketýři, teď tohle. Ta atmosféra Francie 19. Století z plátna přímo dýchá. Je to tak Francouzské, ne-Hollywoodské a přitom Velkolepé. Ty téměř tři hodiny utečou raz dva. Šel bych hned znovu. ()
Nejnovější adaptace slavného románu se dle mého pohledu velmi povedla. Má to sice tři hodiny, ale za tu dobu jsem se nestihl nudit. Příběh hezky odsýpal, ale je fakt, že tři hodiny jsou i tak málo a zasloužilo by si to víc času. Přesto ty jednotlivé skoky a zrychlovacky nevadily a nerusily. Změny oproti předloze nevadí a očekával jsem je. Musim pochvalit i casting, ten se fakt povedl (hlavne na holky byla radost pohledet). ()
8/10 ()
Hrabě Monte Christo je jedna z mých nejoblíbenějších nejen filmových postav. Proto mám velkou radost, že jsem mohl toto nové zpracování shlédnout v kině. I když má snímek v sobě pár chybiček a nedokonalostí tak se pořád jedná o až dech beroucí dílo a jeden z nejlepších evropských filmů minimálně tohoto roku. Skvělé obsazení, úžasný soundtrack a všem tak známý příběh v trochu nové podobě. Ty tři hodiny utečou opravdu hrozně rychle. Až tak že si je někdy v budoucnu znova zopakuju. ()
Alexandre de La Patellière a Matthieu Delaporte si podľa mňa najprv dobre pozreli Nolanovho Batmana pre inšpiráciu. Nielen preto, že Batman je postava hodne podobná Monte Christovi, ale celkovo, aby vedeli ako pracovať s hudbou, ako vystavať scenár a jednotlivé scény a ako komponovať strih. A výsledok je vynikajúci. ()
Nejlepší film roku. Nejlepší zpracování a že už jsem jich viděl. Příběh Monte Christa miluju. Tady se povedlo všechno. Odcházím z kina úplně hotovej jak povedený to bylo. Velký WOW! Dávám 15/10 👏🏽 ()
Neskutečně dobře napsaný film s chytrým a emotivním scénářem. I technicky je to zajímavé, respektive pěkně natočené scény s lákavou kamerou. Co mě, ale nejvíce zarazilo je, že film sice trvá 3 hodiny, ale neobsahuje žádné prázdné scény nebo nic co by nějak naznačovalo nudnou pasáž. Opravdu kvalitní počin. Navíc je neskutečně, že je to kompletně francouzský film, jelikož dotahuje z produkčního hlediska Hollywood. Smekám. Dávám zasloužených 9/10. ()
Už to vím! Děkuji pane Alexandre. Právě jsem zjistil, kdo je Fantomas. Je to Hrabě Monte Christo. Né teď vážně. Menší podobnost tu je. Masky, bohatství, tajuplnost, fígle a tak dále. Filmové zpracování je na samém vrcholu kinofilství. Kostýmy, výprava, kamera, prostředí, vše vypadá a působí úchvatně. Obával jsem se, že film tohoto typu se stopáží 3 hodiny nebude schopný udržet mojí pozornost, ale opak je pravdou. Na snímek jsem zíral celou dobu a vtažen do děje jsem na nějaké tři hodiny zapomněl. Menší výtky a nesmyslnosti film má. Například vězení a útěk. Po dobu co tam Edmond pobýval nám pohubl a zeslábl. To že bude každý den běhat a dělat kliky mu nepomůže pokud by dostával stejné porce jídla. Naopak by ještě víc zeslábl a tělo by chtělo víc jíst. Druhá věc. Když je Abbé zasypán hromadou suti, leží na břichu. Ale když ho Edmond vytáhne, tak leží na zádech. To jsou, ale jen maličkosti, které se ve filmu tohoto formátu dají prostě překousnout. Film je každopádně báječný i když má tři hodiny a to je pochvala, kterou si nemůže dovolit mnoho dlouhometrážních filmů. ()
Velkofilm ze staré školy. Díky! Je tam napětí, emoce, celou dobu k tomu bouří monstrózně majestátní hudba, prostě velkolepé. Kéž by takových adaptací bylo více. Monte Crista (v Česku se zvráceně zarputile užívá Ch, které není ani v názvu ostrova, ani v názvu originálního románu) jsem četl už na střední, poctivých a hutných 1400 stran, a byl to pro mne jeden z největších životních čtenářských zážitků (a jednou si ho proto přečtu zas). Při výše zmíněném počtu stran samozřejmě autoři museli sáhnout k úpravě děje, ale to ořezání provedli velmi přijatelným a pro diváka srozumitelným a předlohu nijak nepřekrucujícím a neznásilňujícím způsobem, podobně jako výborná a díky menší nutnosti krátit předloze více věrná televizní minisérie s Depardieum. ()
Pro mě určitě není lepší než Tři mušketýři, což je můj subjektivní pohled, protože u jejich sledování jsem, přestože příběh znám a viděla jsem několik adaptací, měla pocit, že vidím něco úplně nového a dokázala jsem být překvapená. A přestože Hrabě Monte Cristo je výborně natočený a napsaný, na mě už asi žádná adaptace té knihy nezvládne nepůsobit jako klišé. Navíc vždycky když si někde přečtu fráze o "charismatických mužích a krásných ženách" jdu do kolen, jakkoli Pierre Niney hlavní roli ztvárňuje působivě. Nejvíc jsem si užívala práci kamery, ty záběry byly prostě nádherný a zážitek samozřejmě umocní kino. Na druhou stranu, kdyby můj kluk nebyl znalec předlohy, historie a francouzštiny, možná bych tentokrát projekci vynechala. Hodnotím plným počtem, což nic nemění na tom, že tenhle příběh už mě nemůže ničím překvapit, ani když se tvůrci striktně nedrží předlohy, protože to se některé předchozí adaptace taky nedržely. A já jsem ji navíc nečetla. ()
Asi nikdy nepochopím výběr hlavního herce, ale celé tpto vezmu velmi stručne, protože je to už asi stá adapatace. Film je pěkně nasnímaný, hudba grandiózní, scénář se v některých ohledech velice liší od původního díla. I přes to velice obstojná adpatace, která celé 3 hodiny nepřestane bavit, ale ničím moc inovativním nepřekvapí... ()
To, co proslavilo Tři mušketýry a Hraběte Monte Christa, jsou samozřejmě původní Dumasova díla. Bohužel filmové adaptace si často pohrávají s linií příběhu, mění ji, mění charaktery postav, vypráví jinak jejich vztahy, pohnutky a nabízejí odlišné konce. I tato předělávka většinu věcí překroutila do úplně jiných vazeb mezi hlavními postavami, některé však skutečně scénář zachovává. Pokud bych měl něčemu zatleskat, tak je to určitě herecké umění, výprava, kostýmy, interiéry, kamera - i některé dobře promyšlené a dobře zrežírované scény. Strmý pád v hodnocení však nastává pokud jde o tvrzení, že toto je Dumasovo dílo. De La Patelliére a Delaporte kladou důraz spíše na sentiment d’amour a nepředávají divákům morální poselství Alexandra Dumase staršího, ale poselství vlastní, které na mě působí jako mnohem mělčí a staví spíše na vizuálním a emotivním dojmu, než na otázkách charakteru a morálních principech. Pokud vás zajímá proč získal Hrabě Monte Christo takový věhlas, dávám tip - přečtěte si původní Dumasovo dílo. ()
Nádherné herecké výkony, super lokace, super kamera, bohužel scénář se nedrží předlohy a vzniklý příběh má logické mezery a podivné zvraty, také na komparzu se trochu šetřilo a tak tam máme zámek s jedním sluhou :-)) ()
Reklama