Návrat Sommersbyho
Sommersby
Réžia:
Jon AmielKamera:
Philippe RousselotHudba:
Danny ElfmanHrajú:
Richard Gere, Jodie Foster, Lanny Flaherty, Wendell Wellman, Bill Pullman, William Windom, Clarice Taylor, Frankie Faison, R. Lee Ermey, Richard Hamilton (viac)Obsahy(1)
Po šesti dlouhých letech se vrací Jack Sommersby, který je už považován za mrtvého, z americké občanské války domů. Jeho žena Laurel reaguje zprvu nejistě, neboť její muž jí připadá cizí: dříve nepříjemný tyran dnes působí něžně a soucitně. Je to ale opravdu její manžel? Pak je Sommersby obviněn z vraždy. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (87)
Případ, dnes už ovšem jen příběh, Martina Guerra neztratil od 16. století, svoje magické napětí v hledání podstaty osobnosti a její možné zaměnitelnosti. Svůj vlastní osud je to, čeho si asi ceníme nejvíce - ani ten, jehož osobní historie není záviděníhodná, nechce chodit v cizích botách (viz scéna u ševce, která se opakuje ve všech verzích). V tomto kontextu upozorňuji na skvělou a mimořádně napínavou rozhlasovou hru Michala Lázňovského: Případ Martina Guerra. Přitom komerční verze Jona Amiela má ovšem také své kouzlo, i když se mu dá mnohé vytknout. Předně první půlka je mnohem lepší než ta druhá; a především změny na venkově vyžadují dlouho dobu, ani v Rusku nešla kolektivizace tak rychle. Na rozdíl od nepatřičně zromantizovaného příběhu, bylo realisticky podáno pěstování virginského tabáku, který kvete růžově a květy se zaštipují, a také se musí fermentovat, protože je slabý (já jsem při filmu kouřil svůj silný selský tabák, též fermentovaný, ale zředěný listem podbělu, mařinkou vonnou a konopím, navíc zpracovaný technologií lorda Cavendishe se zázvorovým likérem). Pozn.: na rozdíl od většiny recenzentů mě herci moc nebavily. Mám pocit (i z jiných filmů), jako by Richard Gere udělal občas nějaké gesto nebo nasadil nějako grimasu atp., které nejsou v souladu s postavou, kterou hraje. Ale ještě k filmu: Martina Guerra (nezaměnit s Richardem Gerem) byl pověšen za to, že si osvojil cizí identitu a požíval výhod, která mu přinášela. Je takové vyústění možné i nyní? Nebo je tak nepochopitelné, že se musela zkonstruovat "další vražda"? ()
Hovorí sa, že na Návrate Sommersbyho nie je nič zlé, pokiaľ ste nevideli francúzsky originál. Ten som nevidel, tak môžem skonštatovať, že na Návrate Sommersbyho nie je nič zlé. Videl som ho v roku vzniku a aj nejakých sedem rokov potom a stále sa mi film páčil. Pri čísle dva asi aj ostane, myslím, že tento žáner je určený skôr ženám a dnes už by som si to pozrel iba s nejakou ženou. ()
Urobené tak trošku narýchlo alebo ledabolo. Takýto film mohol byť premakaný oveľa viacej do detailov, aspoň trojhodinový, a najmä mal byť oveľa emocionálnejší, a mal mať aj skvelú hudbu, napríklad od nejakeho Johna Williamsa alebo Hansa Zimmera, a nie že je to takýto druhotriedny odvar, nedorobený, nedotianutý... hmm... hoci možno som teraz použil až príliš hanlivé slová a nebolo to až také slabé - teda jednou vetou: "dalo sa to pozrieť" - ale čakal som od toho viac! Navyše keďže je tento film natočený podľa skutočnej udalosti/legendy, ktorá sa odohrala v južnom Francúzsku, v 16.storočí, v dedinke Artigat (hoci sa hlavná postava nevolala Jack Sommersby ale Martin Guerre), hodilo by sa príbeh trošku úctivejšie vykresliť - totiž legendy a príbehy, ktoré sa udržujú slovom medzi obyčajným ľudom, zvyknú mať veľkú výpovednú hodnotu ak sa týkajú lásky, a to najmä príbehy z tohto obdobia (16.storočie), kedy sa ľudia postupne a tažko začínali oslobodzovať z pút katolíckej cirkvi, ktorá videla smrteľný hriech v každej láske, ktorú sama, hoci hriešna a zločinná inštitúcia, oficiálne "neposvätila" zmluvou manželskou. Už v tom období ľudia samozrejme prirodzene túžili, aby láska bola voľná, slobodná a nespútaná vášeň tak, ako aj je. Smrť v tomto prípade je vykúpením, darom a obetou, ktorá lásku dokazuje; nepriamo poukazuje na to, že láska nepozná zmluvy ani konvencie, lebo je to jednoducho LÁSKA. Preto sa tento príbeh ako jeden z miliónov podobných stal nesmrteľným, lebo upútal mysle oboch "táborov" vtedajšej necivilizovanej civilizácie (ako keby dnešná bola civilizovaná!?), kritikov aj obdivovateľov, nenávidiacich sebeckých žiarlivcov a rovnako aj milujúcich nenávidených slobodomyseľných štvancov spoločnosti... atď. Je jednoducho takmer nevyhnutné, aby existovali aj nejaké obety, dokonca aj smrť spravodlivého, ak sa chceme celospoločensky vynoriť z nešťastia, v ktorom existujeme - a podobne to bolo aj vtedy. Hollywoodska adaptácia skutočného príbehu lásky medzi Bertrande a Martinom Guerrem (alias Arnaudom du Tilhom) je však len slabším odvarom. Očakával som trojnásobne skvalitnené Búrlivé výšiny, navyše ked sa ten film tak veľmi pochvaľoval. Ale výkony solídne, sympatická Jodie nemohla sklamať, Gere - sympaťák s medvediou tvárou; vcelku dobré herecké výkony uprostred nudnej scenérie opusteného amerického vidieka; hoci príbeh je dokaličený na konci, podľa skutočnej udalosti sa totiž až na konci ukáže skutočný Martin Guerre, ktorý sa naozaj vráti, a tu sa až začne kolotoč všetkej tej nenávisti, zrady, neopätovanej lásky a slobodnej voľby, ktorá sa napĺňa v smrti milujúceho milenca. Arnaud nemal na výber, ak by si vybral život, a priznal sa, že je Arnaud a nie Martin Guerre, tak by to znamenalo možno aj doživotné väzenie za mnohonásobné podvody, prípadne aj smrť (totiž už predtým kradol a klamal ľudí), pôdu by jeho manželka stratila, čím by sa už nemohla za získané peniaze starať o dieťa, ani o syna ani o dcérku, ktorú mala s Arnaudom, manžel Guerre by Bertrande ju možno nepijal ako "cudzoložnicu", vydedil ju, rovnako aj Arnaudovu dcéru, prípadne by ju bil a znásilňoval a ona sa nijak nemohla brániť závislá na jeho peniazoch v zmysle budúcnosti svojich detí pri ňom, a milovaného Arnauda by možno aj tak nikdy nestretla, a keď aj áno, tak až po mnohých rokoch, keď by bolo všetko už inak, katolícka církev by oboch aj ich deti exkomunikovala, rovnako aj ľud, takže Bertrande by nemala nijaké šance, a živiť deti by istotne mohla len ako prostitútka. Žiadna výhra. Napokon, skutočný Guerre, vinný z vraždy by odvisol, takže by to stálo život jedného človeka navyše (v prípade smrti aj Arnauda aj Martina Guerreho), a majetok by možno získal ich chamtivý brat Pierre Guerre, ktorý by Bertrande nijak nepomohol, a keď aj áno, ktovie za akú "cenu", nehovoriac o tom, že peniaze, ktoré získali Bertrande a Arnaud by prepadli do majetku Pierreho rodiny. Nemali by nič. Takto, smrťou Arnauda v prestrojení za Guerreho, si Martin Guerre zachraňuje život, nie je obvinený z vraždy, keďže Arnaud umiera za neho, ale stráca majetok, ktorý by mu patril, ďalej syn je pyšný na svojho otca, že neklamal a že je skutočný Arnaud (Sommersby ;D), Bertrande (Laurel) je zabezpečená aj pre syna aj pre ich dcérku do konca života nielen peniazmi čo získali, ale aj farmou, ktorú majú v držbe, černosi (-len americká adaptácia-) získajú sľúbenú pôdu, a Betrande a Arnaud sú hrdí na svoju lásku, na svoje rozhodnutie milovať a nepovoliť, Bertrande nie je tým pádom obvinená ani cirkvou, navyše sa zbavila nemilovaného skutočného manžela, je šťastná, a hoci osamelo, ale hrdo može žiť ďalej svoj život...aj keď sa Arnaud obetuje...a zomrie. Je to odvaha sa takto obetovať, ale z lásky niekedy treba urobiť veľké obete. :) Tak a teraz som vás dostal, že? Kto je kto? No ak si vygooglite tie mnou spomenuté mená, zistíte, že sa jedná o skutočnú udalosť zo 16.storočia, a potom už nebudete mať problém dosadiť si postavy tak, aby zapadli do scenára Amielovho filmu. To je asi tak všetko. :)) () (menej) (viac)
Sommersby proti Townsendovi, Sever proti Jihu, postřik proti housenkám aneb pokud neexistuje poznávací znamení v podobě pihy o velikosti mexického dolaru na penisu, jsou jižanské manželky ve věci rozpoznání chotě v koncích.. Po letech jsem si zase dal Konec starých časů na Sommersbyovic farmě a ujistil se, že krom výkonu J.Foster není o co stát. Jednoduše nalinkovaný příběh si sice své obecenstvo zaslouženě najde a z jejich slzných kanálků udělá zavlažovací zařízení, ovšem já, ač v zásadě proti romantickým dramatům nic nemám, jsem se tentokrát nemohl dočkat, až se ten ulhaný schizofrenik bude houpat v jižním vánku od tabákových plantáží.. ()
Dokud se to rozjizdelo, bylo to dobrý. Fakt jo. Vzpomínky, začátek vztahu, nejistota, charismatický nový chlap, který někým možná je a možná není. Soudem se to rozbilo. Celá ta logika všech postav je postavena na hlavu, nedává smysl. Skoda. Jinak to bylo dobrý, ale ten konec měli vymyslet lip. PS: Mám strašně rad J.E. Jonese, ale v te době opravdu cernošští soudci nebyli, ani na severu. ()
Reklama