Povolenie zabíjať

Po té kritické vlně na tento snímek mám chuť říci, že to byla nejlepší bondovka s Daltonem,abych měl klid, ale já to řeknu na plno--byla to doposud nejlepší Bondovka. To že je Bond v tomto příběhu osobní a není ve službách jejího veličenstva je rozhodně lepší než když se courá někde ve vesmíru. A já půjdu ještě dál, Timothy Dalton je pro mě nejreálnější BOND . Padouch Sanchez nikdy neměl zabíjet Bondovi kámoše a nebo vlastně měl, protože teď skutečně vidíme co to znamená nasrat BONDA. Dalton je nehorázně dobrej zabiják ať už s povolením nebo bez něj. Budu ještě osobnější Carey Lowell považuji za jednu z nejkrásnějších Bondgirl, doslova mě posadila na prdel, přesně to mě chybělo v posledních bondovkách, opravdu krásná a sexy a společně se sexy Talisa Soto vytvořili snad nejkrásnější dívčí tandem v bondovkách. Je jen škoda, že BOND byl tak nasranej a tak moc se chtěl pomstít, protože si klidně mohli střihnout trojku. Neodpustím si jedovatou poznámku, že byla obrovská hloupost neobsadit Daltona mnohem dříve do role agenta 007, jeho tvrdost mě doslova chytla. Půjdu si sehnat povolení zabíjet a producenti .........má msta bude osobní ! (31.12.2006)

Po mnohaletém odstupu a opakovaném shlédnutí je to snadný verdikt. Tohle je jedna z nejlepších bondovek, společně s prvními filmy se Seanem Connerym, kdy Bond působí civilně a ne jako nezničitelný Superman, kdy se nehraje na praštěné a ještě praštěnější bondovské hračky a celá ta atmosféra příběhu, motivací (Bonda pohání obyčejná vendeta za smrt kamaráda) působí uvěřitelným dojmem. Chápu, že tohle vybočení z bondovského univerza pro diváky, odkojené bezstarostnými špionskými pohádkami, musel být velký šok, a proto asi ten komerční neúspěch (který Daltonovi zlomil vaz), ale s po filmech s Craigem, který se o něco podobného pokoušel ve Skyfall, tahle „daltonovka“ najednou získává na ceně a zraje. Jedinou výtku bych měl, že Dalton samotný pořád v mých očích nedisponuje tím potřebným charismatem, kterým by Bond měl oplývat. (05.07.2015)

Dalton představuje největší selhání v dějinách bondovské série. Nechte mě to vysvětlit. Po skomírající éře "moorovek" přišel herec s obrovským kouzlem, fyzickým potenciálem a ochotou postavu posouvat, produkce ale bazírovala na tradičním scenáristicko-režisérském týmu. U Dechu života ten konflikt pohledů není ještě tak vyhraněný, ambice a tradice se střetly nejvýrazněji právě zde. Snaha dostat do hry emoce a privátní sféru došla naplnění jen na straně hlavního představitele, který skvěle kombinuje "ikonické" pózy (casino) a privátní charakteristiky (Bond je uzavřený samotář, který, když s ironií v oku nehraje roli neporazitelného agenta, působí unaveně, plaše, v kritických situacích dokonce vystrašeně). Scénář se pokouší o příběhový posun, zakomponování přesahu (k samurajským filmům i žánru revenge movie), změnu zaběhaného stylu, kdy příběh neslouží jako oslí můstek "from stunt to stunt", ale kdy vyprávění je alfou a omegou. Jenže klíčová linie s pomstou je nedohraná a nedotažená, nakonec se zase spíš zachytává povrchních rekvizit, a tak je Dalton a jeho touha "pochopit Bonda jako člověka" sám voják v poli. I John Glen, jakkoli se víc posunul k realistickému stylu (zobrazení násilí, ale i akčních scén), pořád spoléhá na osvědčené trademarky - problém je, že za svou pětifilmovou bondovskou kariéru se nikdy vysloveně neblýskl a šanci uchopit sérii zcela po svém nevyužil ani zde. Přes všechnu kritiku jde o výtečný počin, odkazující v mnohém k In Her Majesty Secret Service a díky Daltonovi posouvající potenciál tohoto odmítaného dílu. Strašná škoda, že se Timothy už nestihl setkat s Martinem Campbellem a jeho vklad do bondovského vesmíru tak naplno využil až Daniel Craig. Stejně mi ale přijde, že Povolení zabíjet vlastně předběhlo svou dobu - úsilím přesadit mýtus do realističtějšího světa a dát mu "kořeny" a city. Lze pochopit, že v době, kdy křižoval kiny Indy, Návrat do budoucnosti 2 či Smrtonosná zbraň 2, se to mohl jevit celkem bláhové... snad jen k tomu Burtonovu Batmanovi měl náhle James překvapivě blízko. (24.09.2012)

Bond č. 16 - Podruhé s Daltonem a za mě lepší než předchozí Dech života. 007, který dosud oddaně sloužil zájmům své vlasti, ztratí povolení vzít život a má odevzdat zbraň, ale zároveň je i poměrně tvrdší a přímočařejší než naposledy. Cool je Robert Davi, bavil i noži vládnoucí Benicio Del Toro v roli mafiánského pohunka. Pro řadu scén posloužilo Mexiku, zároveň se jednalo o první bondovku, která dostala označení PG-13 – nevěsta se tu nedočká ani první svatební noci, pak je tu ukousnutí nohy žralokem či rozmašírování padoucha v drtičce. Kamionové finále fajn. (23.10.2022)

Místo odlehčené komedie plné nadsázky a vysněných dobrodružství přišel vážný akční snímek. Místo hláškujícího svůdníka se dostavil agent s minulostí a touhou po pomstě. A já trvám na tom, že je to zatraceně dobře. Sice bych v hlavní roli ještě o něco raději viděla původně zvažovaného Lewise Collinse, ale Timothyho Daltona mi můžete podávat kdykoli, a není třeba ho protřepávat, natož míchat. Protože co svede, když se namíchne, tady ukázal dost výmluvně. (18.11.2007)