Obsahy(2)
Tým pražských cimrmanologů se vydal do Liptákova v Jizerských horách. Cílem bylo prozkoumat drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím a výsledek stál za to. (oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (170)
Pod souhrnným názvem Posel z Liptákova se ukrývají dvě jednoaktové hry Posel světla a Vizionář. Představení je tak rozděleno na dvě části, tvořené kratším seminářem ("Tak nejprve bych chtěl říci, že všechny nejdůležitější objevy jsem učinil já!") následovaným hrou. Vizionář je pro většinu diváků asi známější, mně osobně se víc líbil Posel světla, hlavně archaické nadávky typu "průduch". ()
Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()
Další Cimrmanovská nálož. Tentokráte pro mě zajímavý hra už jenom kvůli prostředí a vyprávění filmu Nejistá sezóna. Vždy jsem si tím pádem myslel, že jde o skvělý kus. Co si ale budeme, ty semináře jsou originální a skvělý nápad, ale z celého představení to bývá nejslabší část. Zvlášť když vlastně máte seminář, po něm následuje krátká inscenace, poté seminář a další inscenace. Je to jako pít projímadlo s vodou, ale není to díkybohu takové utrpení. Samotné představení Vizionář je prostě skvělé. Má vše co potřebuje a nádherně to spolu funguje. Stále je tam problém v tom, že ze více jak sto minutové hry se bavíte v celku krátký čas. Z úcty k tradici... ()
Záznam představení jsem sledoval jako velmi zanícený divák ... Ani šachová literatura neuznala za vhodné zařadit Cimrmana do seznamu světových velmistrů, ačkoli jedině on dokázal vyvést z rovnováhy tak neotřesitelného šachistu, jakým byl Capablanka, když mu při jeho simultánce v Madridu hrozil dvojitým šachem, což velmistra znervóznilo natolik, že ohlásil tah na G 12, čímž se ocitl zcela mimo šachovnici, a zaznamenal tak vlastně první aut v dějinách šachu. ()
V Tučapech zůstal při výlovu jeden pěkný kapr v bahně. Baštýř Adámek vzal podběrák a chtěl kapra nabrat. Bidlo podběráku však bylo krátké, a tak se baštýř Adámek musel za kaprem řádně naklonit. Než se nadál, ztratil rovnováhu a sletěl po hlavě do bahna...a tak se v bahně mrskali dva - kapr a baštýř Adámek... Místy tradičně vtipná cimrmanovská fikce, ale jako celek, kde se hodně mluví a mluví a přednáší a méně "dramaticky" hraje, to na mě až na pár momentů moc nezapůsobilo. S Dobytím severního pólu téměř nesrovnatelné. Chuť sledovat něco podobného tu z mé strany zcela byla, ale v průběhu sledování po jisté době zcela zmizela. "Probudil" jsem se až při rozhovoru s úředníkem-pyrotechnikem a teprve závěrečná dramatická ukázka mě uzemnila. ,,Třeba ten důl neprodáte, třeba vám ho vemou." Docela zajímavé narážky na historické události (začátek války, únor '48) v doprovodu hezké hříčky kolem návštěvy smrtky a lidového vizionářství, to mě v posledních 20 minutách začalo hodně bavit. Žel vzhledem k celé stopáži inscenace trochu pozdě, což je mi při výsledním hodnocení docela líto. ()
Galéria (11)
Fotka © Česká televize / Divadlo Járy Cimrmana
Zaujímavosti (21)
- Miloň Čepelka, který v té hře hrát nechtěl, se do hry dostal kvůli tomu, že v roce 1977 opustil divadlo Oldřich Unger a rok nato emigroval do USA. A tak Miloň Čepelka hrál dvojroli otce a Hlavsy. Druhá změna rolí proběhla po smrti Jaroslava Vozába v roce 1988, kdy hrával Miloň Čepelka dvojroli po Ungerovi i Vozábovi. Až v roce 1994 nahradil Miloně Čepelku v této dvojroli Jan Hraběta a od té doby hraje Miloň Čepelka jen matku a uhlobarona Ptáčka. (mnaucz)
- Schvalovací představení proběhlo 14. dubna 1977, tedy týden před premiérou, a Janu Zvolskému se líbilo, vyjádřil se jen, že by v něm uvítal více angažovanosti a kritiky soudobých nešvarů. Například jak vzpomíná Svěrák na konkrétní připomínku ředitele: „V těch vašich konferencích (to jsou semináře) byste měli popularizovat myšlenky kodexu kulturně výchovné práce. Soudruh Husák, jak víte, hovořil nedávno o stavebnictví. A vy to umíte, jak to napálit, ty nešvary v tom stavebnictví. Dám vám příklad, jak by to šlo: Jak jedete do toho Liptákova, tak po cestě třeba byste mohli vidět chlapa, jak se opírá o lopatu a nic nedělá, tak ho pěkně pokritizovat. A vy na to máte. Já nechci agitku, já chci plný sál.“ V komisi tehdy kromě Zvolského seděla také soudružka Kepáková. Ta si v průběhu představení dělala poznámky a s ředitelem nesdílela jeho nadšení. Mimo jiné se jí nelíbila část, kde zazní zpráva o počasí, jakou tehdejší diváci mohli slyšet z rádia, nepochopila, co by na tom mělo být vtipného, pasáž jí přišla nezajímavá a nudná. Navíc pronesla pro autory jistě nezapomenutelnou větu: „A rozhodně tam nesmí být věta ,A není to komisař Rudé armády, ale gauner 107‘“, která, jak se ukázalo, byla v úplně jiném představení, které soudružka předtím hodnotila. (mnaucz)
- Důl Terezka, který vlastní Uhlobaron, byl přejmenován na Petr Bezruč v roce 1946. Téhož roku byl i znárodněn, na což odkazují synova slova: „Třeba ten důl neprodáte. Třeba vám ho vezmou.“ (Folky)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (viac)
Reklama