Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovské ghetto, 1944. Jakob Heym (Vlastimil Brodský) si náhodne v nemeckom rádiu vypočuje správu o postupe sovietskej armády. Aby zabránil svojmu priateľovi Mišovi riskovať život pre pár zemiakov, povie mu, že sovieti sa už blížia a aby dodal svojej správe váhu, vymyslí si, že vlastní rádio, čo bol v ghette zločin, ktorí Nemci trestali smrťou. Jeho správa sa v ghette čoskoro rozšíri a jeho obyvatelia vďaka nej získajú novú nádej a dôvod žiť. Aby si ich však udržali, musí Jakob prichádzať so stále novými a novými správami... (STV)

(viac)

Recenzie (58)

mchnk 

všetky recenzie používateľa

Snad jen v takových chvílích, jaké byly na začátku snímku, může obyvatel židovského ghetta doufat. V porovnání např s varšavským ghettem se dá hovořit snad i o židovském ráji, mluvíme-li o 40. letech v Evropě. Elektřina, tekoucí voda, myšlenky na svatbu a nacisté? Ti vše jakoby sledují shora...jen občas se připomenou. Je čas i na naděje, na konec a zároveň nový začátek, ať mluvíme o světě dětském či dospělém. Naděje v tomto prostředí ovšem končí pro oba světy stejně. Dokonale tragikomický kukuč Vlastimila Brodského a silný závěr. Atributy, které mne nakonec utvrdily v nadprůměrném hodnocení, jinak v lehce sentimentálním příběhu, který je jak stvořený pro remake s holywoodskou hvězdou, jak vidno. ()

classic 

všetky recenzie používateľa

Klamár Jacob” dovtedy klamal, pokým svitala nádej na lepšie zajtrajšky, ktoré vôbec niekedy aj prišli, alebo aké mali vlastne ľudia vyhliadky v ghette, keď im každý jeden deň hrozila deportácia do koncentračného tábora... ? Mám schvaľovať konanie Jacoba Heyma, z ktorého sa vykľul akýsi "patologický klamár" , alebo ako by ste sa vy zachovali práve na jeho mieste, povedzme - úplne navlas rovnako... ? Samovraždy nebývali absolútne ničím novým, áno, na dennodennom poriadku, pričom odteraz, akoby priam nastala ich definitívna stopka ! Tak predsa to má potenciál rozprávať ("prezentovať"), aké sú "nové správy" z jeho skvelého RÁDIA , t. j. ako postupujú Rusi, kedy bude konečne koniec krviprelievania... ? I malá Lina, sa určite poteší ďalšej rozprávke, však ? Aj dvaja zamilovaní holúbkovia Mischa s Rosou, majú hneď lepšiu náladu, akonáhle sa dozvedajú "pozitívne informácie" . A niekdajší "barber" Kowalski, už premýšľa, ako potom rozbehnúť čerstvý biznis... / Do deja sa súčasne a »sústavne« primiešavajú i skvostné flashbacky, tiež aj náležité predstavy o budúcnosti, že celému sledu vývoja udalostí, dominuje najmä hlavný aktér - český HEREC pán Vlastimil Brodský, a to konkrétne v mimoriadnom: východonemeckom-československom filme o holocauste, nominovanom na Oscara, pod režisérskou taktovkou Franka Beyera, ktorý vskutku nakrútil dosť strhujúci snímok, čo ma nikdy nenechával chladným, i keď som tušil, ako nakoniec skončí, nič nemení na tom, že sa jednalo o čosi naprosto fascinujúce, čo ma mierne povedané - vyviedlo z rovnováhy. PS: Nemyslím si, že by bol príbeh čisto fiktívnym. ()

Reklama

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Do velké míry stylizovaný slavný koprodukční film z produkce východoněmeckého studia DEFA a východoněmecké televize (koproducentem byl i náš Barrandov), přičemž televizní rozměr snímku celkem překvapivě vévodí. Celá stylizace opravdu nejvíc připomene Benigniho proslulý film Život je krásný a bylo by skutečně zajímavé zeptat se slavného Itala, do jaké míry se Jakubem lhářem inspiroval. Velmi prostý příběh o důležitosti naděje se zjevnou biblickou aluzí v názvu a silným etickým přesahem. Biblický Jákob je ten, který ,,zápasil s Bohem" a co jiného je existence fiktivního rádia a šíření naděje, tedy dobrých zpráv, než právě zápas s krutým Bohem, který připravil Židům (izraelitům = synům Jákobovým) tak nemilosrdný osud? K poněkud uměřené stylizaci lze mít jistě mírné výhrady, absolutorium ovšem zaslouží herecký výkon Vlastimila Brodského. Dobře dokumentuje fakt, že špičky jeho herecké generace (Hrušínský, Kemr, Lohniský...) byly co do umění více evropskými než jen lokálně českými herci... ()

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Vlastimil Brodský netradičně v německé produkci, kde si svým výkonem vysloužil dokonce cenu Bílého lva. Přesto o tomto snímku hodně lidí ani neví. Škoda tedy, že především ČT se vůbec nemá k tomu film uvést. Ideálně s existujícím českým dabingem z roku 1990, kde se Brodský sám nadaboval. V německém originalu se mu bohužel nevyhnulo předabování německým hercem, které pro mě bylo iritující. I tak je ale vidět, že Brodský podal velmi solidní výkon. Zbytek obsazenstva mě tolik nezaujal a je možné, že vzhledem ke koprodukci bylo zčásti taktéž předabované, což taky ničemu moc nepomohlo. Jinak ovšem jde o pěkné komorní drama, které se divá na válku lidským pohledem pěkným námětem o židovi Jakubovi, který si vymyšlí nadějné zprávy z falešného rádia, aby zabránil ostatním z ghetta sebevraždám. Jeho postava se sice neostýchá lhání, ale zároveň tím pomahá a činí tak hrůzný svět pro své přátelé alespoň na chvíli lepším. Stejně tak film dokáže ukázat hrůzu války, ale jinak umí být i velmi poetický, zahrát si s dětskou fantazíí při výkladu pohádky,ale i s tou dospělou při neústalých Jabukových vzpomínkách na staré časy a dávnou lásku. Možná trochu zamrzí ufiklý konec, který su ale alespoň v sobě po jednom zajímavém tragickém osudu jedné z postav ponechá naději. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Myšlienka silná a vzhľadom na dobu a udalosti, ku ktorým sa vzťahuje aj veľmi smutná. To všetko malo predpoklad na silné emotívne vyznenie snímku. Žiaľ necítil som to tak, na moje prekvapenie ma to nejak zvlášť nezasiahlo. Myslím, že hlavným dôvodom bol samotný príbeh, ktorý okrem scén s Jakubom a jeho vymýšľaní si o vojenskej situácii nepriniesol žiadne ďalšie dramaticky silnejšie scény. Vlastne spomenúť sa dá len jediná - to s tým dievčatkom a rádiom za stenou. Na druhú stranu ale dejová linka nenudila, aj keď sa tu v podstate nič nedeje. Lepší priemer. 65/100 ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (6)

  • Němci navrhli Polákům koprodukci, včetně polských exteriérů a hlavní role pro polského herce. Natáčet se mělo v Krakově a Osvětimi. Poláci, vytíženi dvěma sovětskými koprodukcemy odmítli. DEFA od záměru ustoupila. Ve stejném roce je v NDR zakázán snímek Spur der Steine (1966) a výrobní štáb rozpuštěn. Scenárista Becker přepsal původní scénář do románu "Jakub lhář". Úspěch románu přinutil DEFU k přehodnocení situace. (ČSFD)
  • Pro roli Jakuba režisér zvažoval mimo Brodského i obsazení populárního německého herce Heinze Rühmanna, jehož účast by na film nalákala větší publikum. Problém byl v tom, že Rühmann byl občan Západního Německa. Tehdejší politický vůdce Německé demokratické republiky Erich Honecker nakonec rozhodl, že Beyer by měl obsadit Brodského. (BoredSeal)
  • Natáčení probíhalo v roce 1972 v Žatci, konkrétně například na náměstí Svobody. Ve městě vznikly například scény z Varšavského ghetta. (Frontie)

Reklama

Reklama