Schmidtov príbeh

Ani neviem veľmi slovami opísať ako ma tento film príjemne prekvapil. Alexander Payne je tvorca, ktorý rozumie svojim postavám. Uvedomuje si, že tok života nenesie v sebe len tragédiu, ale je čarovný, smutný a veselý. Existencionálne otočenie za životom jedného človeka v podaní fantastického Nicholsona predstavuje v jeho filmografií určitý medzník. A úprimne zatiaľ som týmto filmom od neho najviac očarený. Don Quijote v americkom podaní. Prekážok je veľa, útechy málo, svet je zákerný a nikto s dobrým srdcom a citom pre to čo je správne nevyhráva. Kentov ústredný motív je lahodný a jeho rôzne variácie potešia. Veľmi mi to sadlo. Payne je rozhodne tvorca, ktorému by mali producenti ruky bozkávať. A ak by sme chceli aplikovať slovné spojenie "film zo života" tak potom na každý jeho film. (10.09.2014)

Škoda jen, že je to poněkud neuspořádané - střídají se totiž tady dramatické a komediální scény a dohromady nejdou tolik, jako v Payneově novějším filmu Nebraska. Taky dost dlouho trvá (50 minut), než se Schmidt vydá na cestu, protože všechno to, co se dělo předtím, sice bylo zajímavé, ale taky poněkud nudné. Jak už je ale Schmidt na cestě, šlape to dokonale, párkrát mi to připomnělo jak Nebrasku, tak Příběh Alvina Straighta (I když mi oba tyhle filmy připadají lepší, než O Schmidtovi), je to dokonce i poetické a dodržuje to i posloupnost počasí. Škoda jen, že před a na svatbě to upadne dost do komedie a to drama se z toho trochu vytratí, ale to pak zachránilo strašně silné finále. Ale zase když to srovnám s Nebraskou, ta mě přece jenom zasáhla o maličko víc... Ale O Schmidtovi je na rozdíl od Nebrasky natočen barevně, což se k takovému filmu prostě hodí víc. Natočené a zahrané to je ale bravurně a celkově se mi to líbilo. Akorát fakt nechápu jednu věc - Payne natočil dva skvělé filmy, tak jak mohl natočit něco takového, jako jsou Děti moje... 4* (19.04.2020)

Jack Nicholson opět září, tentokrát v milém snímku o životní krizi a pohromách, které musíme zvládat každý den. Místy je to zdlouhavé a nudné, přesto to myslím duo Nicholson - Payne dotáhlo k dobrému dramaticko-komediálnímu výsledku. Hezké na první pohled, ale k dokonalosti Americké krásy to má ještě dost daleko... (19.09.2004)

Přesto, že jsem si od tohoto filmu nic moc neslibovala (už ten obal) a v půjčovně jsem po něm sáhla jen kvůli Nicholsonovi, mě velmi mile překvapil. Už jen vidět Jacka v roli proplešlého důchodce, který "když už to konečně měl, tak nevěděl, co s tím", je zážitek. A způsob, jak je jeho vyprávění vystavěno prostřednictvím dopisů adresovaných adoptovanému chlapci Ndugu, který je jen imaginárním terčem, do kterého Schmidt napřed strefuje vztek na všechno od práce až po manželčinu buzeraci, aby pak coby čerstvý vdovec a prohlédnuvší otec přešel v dopisech k laskavějšímu tónu, je více než dojemný. Scény, jako třeba ta s počuráváním prkénka na důkaz vzdoru, nebo ta s Kathy Bates, kdy Jack leží v posteli se zafixovaným krkem, ona ho krmí a přitom mu vypráví svoje sexuální dějiny a potřeby, nebo další, kdy si čte dopis z charitativní organizace, to jsou ukázky nejen Nicholsonova hereckého mistrovství. (04.11.2004)

Při hodnocení "O Schmidtovi" se člověk asi nevyhne srovnání s Americkou krásou... Kevin Spacey vs. Jack Nicholson. Z mého pohledu je sice Americká krása úžasný snímek, ale O Schmidtovi mě vzalo mnohem víc. To co prožívá Warren Schmidt koneckonců čeká většinu z nás, ztráta práce, pocit zbytečnosti - navíc úmrtí jeho manželky a svatba dcery ho nechává úplně opuštěným. Jack Nicholson je skvělý (jako ostatně všude) a jen škoda, že nebyl odměněn Oskarem. Ještě se vrátím k Americké kráse - oproti hlasu ze záhrobí, zde jsou vyjadřovány vnitřní pocity Warrena Schmidta dopisy "adoptovanému" africkému chlapci - naprosto skvělý je první dopis, kde je vidět jak chce napsat něco pozitivního, a pak to vybouchne a napíše opravdu to co cítí... Lahůdkový filmeček (20.03.2004)