Zkáza Ecobanu

Vizualni stranka je uchvatna, jedna se kombinaci pocitacove animece ve stylu Final Fantasy a klasicke kresby. Cili po technicke strance neni filmu, co vytknout. Ovsem nejvetsim kamenem urazu je stopaz. Wonderful Days maji jen hodinu a pul, coz se vyrazne podepsalo na kvalite pribehu a propracovanosti postav. Vse je nacrtnuto ale nedotazeno. Mozna je tohle castecne zklamani dusledkem obrovskeho ocekavani. Nicmene jde o silny minimalne vizualne hudebni zazitek, takze dat mene nez 4* by bylo az moc tvrde. A pokud si nekdo pokladal tutez otazku jako ja - vysvetli se, proc se film jmenuje Wonderful Days? - pak se nemusi obavat. Vysvetli se to :-) (09.11.2003)

Správně deprimující, temná apokalyptická budoucnost, hlavní hrdina žijící na periferii … a jeho přítelkyně z dětství, která patří do týmu "vyvolených“ z města snů. Pochopitelně se najde i neústupný sok v lásce, který k dosažení svého cíle nepoužívá zrovna nejčestnější metody. Kromě toho Zemi hrozí další rozsáhlé znečištění ... Znečištění, které město Ecoban nutně potřebuje k životu, protože z něho získává energii - jenomže zdroje po letech hojnosti vysychají a tudíž je třeba způsobit menší ekologickou katastrofu. Logicky musí následovat pokus našeho hrdiny o její odvrácení - vedený utkvělou touhou po modrém nebi a slunci nad hlavou ... Úchvatné a do detailů propracované výtvarné ztvárnění podtrhuje podmanivá hudba jakoby z jiného světa. Je pravda, že příběhu by slušela delší stopáž s promyšlenějším scénářem a lépe vykreslenými charaktery jednotlivých postav, ale v tomhle případě se přikláním k vyššímu hodnocení. A protože jsem docela překvapená a odvázaná z námětu a hlavně z jeho zpracování - včetně strhujícího finále, neodpustím si malou poznámku, která s tímhle filmem vůbec nesouvisí --- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! --- Bože, nějak takhle měl přece skončit třetí díl "Matrixu“ !!! Alespoň jsem si to vždycky představovala. Ne jenom křehkým příměřím a pouhým obnovením rovnováhy virtuální reality, která nic podstatného neřeší - sebeobětování Nea mělo přinést alespoň příslib nějaké SKUTEČNÉ změny … Změny, která by třeba až někdy v daleké budoucnosti umožnila strojům brát si energii odjinud nežli - řekněme - z "lidských“ zdrojů a lidské rase by přinesla naději na normální život. Ale to je jenom taková moje zcela soukromá, dnes už bezpředmětná a možná i hloupá vize - a navíc sem nepatří, i když ji nemůžu dostat z hlavy. (08.04.2009)

Anime je vlastně východoasijský druh konzumního zboží a projev masové kultury, který má vytříbenou výtvarnou techniku, ale sráží ho obvykle rutina, klišoidnost, banální až mizerné dialogy, nepropracovanost vedlejších postav a motivů, naivita a především až do absurdity vyšroubovaný patos. Všechno tohle bych v té či oné míře našel i ve Zkáze Ecobanu. Je to už vedle nedávno zhlédnutého Metropolis druhé ceněné anime pohybující se v žánru, který by mi měl být blízký, stejně jako animovaná forma dílka, přesto je výsledek prabídný a je to jen důkaz, že já a anime si ani v budoucnu nebudeme rozumět. Uvažoval jsem sice vážně o druhé hvězdičce, ale přepísklý heroický závěr mě utvrdil v nelítostném odsudku. Celkový dojem: 25 %. (14.01.2012)

Odvážny pokus o dospelé kórejské anime navodzujúce takmer "movie-feeling", ktoré by zasluhovalo prepracovanejší a nosnejší príbeh. Rámcová biblická symbolika, zračiaca sa v indoktrinovanom prijímaní spasiteľskej role Ecobanu a snových výjavoch Shuia, ktorými rezonujú apokalyptické alegorické obrazy zo Zjavenia sv. Jána, tu funguje len ako ľahká podpera neoriginálnej fabule a preukazuje maximálne priemerné rozprávačské schopnosti tvorcov. Výbušne efektná i melancholicky krehká audiovizuálna stránka skĺzne ako sladký cukrík po diváckom jazýčku, no čochvíľa vyšumí dostratena. Zostáva len pocit, že sa tu Moon-saeng Kim čomusi zľahka približoval, ale zostal kdesi na polceste. Možné konzumovať opakovane, všetok potenciál sa však vyčerpá takmer ihneď (ako to už býva, keď zložíte film z odvarených výpožičiek odinakiaľ). 60% (22.12.2014)

Nestačí anime dobře nakreslit. Ani zaměnit ropu znečištěním. Ani rozdělit lidskou společnost. Ani vložit lásku. Ani vnést do lásky soupeření. Ani nechat mrznout dětičky. Ani spustit revoluci. Ani nechat odlétnout hrdinu ke slunci. Ani měnit hloubku ostrosti a simulovat zpomalovačky. Nic z toho nestačí, pokud ze všeho nakonec vznikne pouhá slepenina obrazů bez vazby a příběh bez duše. (09.01.2012)