Frida

Když jsem viděla Fridu poprvé, zdálo se mi, že vidím velmi krásný film a vůbec mě nenapadlo se ptát, jestli je to také dobrý film. Z dnešního pohledu si myslím, že ne. Funguje jako ilustrace, trošku, ale z Fridina díla (duše) nevystihuje skoro nic. Od důležitých momentů hrozně rychle odbíhá a věnuje se víc jejich spojování, ach jo. Navíc si myslím, že filmařky velmi rychle stárne. Těžké věřit, že to je dílo stejné Julie Taymor, která natočila nekompromisního Tita, ale možná mám i ten film rozmazaný nostalgií. (05.05.2017)

Po dvaceti letech od premiéry si doplňuju filmové vzdělání. Proč až tak pozdě? Protože když jsem se kdysi dozvěděl, že film o Fridě, na který jsem se tenkrát fakt hodně těšil, film o Mexičanech, z Mexika a navíc většinou s latinskoamerickými herci a herečkami, bude v angličtině, natolik mě to znechutilo a naštvalo, že jsem se zařekl, že na něj nikdy nepůjdu. No a nešel jsem. Ale člověk si věkem většinou obrušuje hrany, takže jsem se na něj teď podíval a musím říct, že je mnohem méně hollywoodský, než jsem se obával. V rámci středoproudových životopisů určitě silný nadprůměr, protože nadprůměrná (nebo spíš mimoprůměrná) osoba byla i Frida Kahlo. A hned se jdu pídit po soundtracku, několik skladeb z filmu chci slyšet znova. (25.11.2022)

Stejně jako Frida místo zrcadla používala malířské plátno, využívá Julie Taymorová surrealistických obrazových koláží k autorské interpretaci probíhajícího děje (i duševního „neděje“). Možná to jsou jenom zbytečné perifráze, jejichž základní myšlenka bude stále stejně polopatická, ale i potom takto šikovnou hru na umění s radostí přijímám. Frida vyniká ve všech možných směrech – živelnou kamerou, rytmickou hudbou, dobovými kostýmy a samozřejmě pečlivým obsazením i těch nejmenších roliček. Veškerou pozornost mezi sebe nicméně právem dělí Alfred Molina a Salma Hayek. Její proměna z bezstarostné krásky v kulhavou (skoro)šeredu sužovanou vnitřními i vnějšími démony mě v jistém smyslu uchvacovala na celém filmu nejvíc. Rozumíte jejímu demonstrativnímu ostřihání vlasů, cítíte její bolest po nešťastném porodu a chápete proměny, kterými prochází její vztah k Diegovi. Nebýt občas košatých dialogů a ke konci přílišného nimrání se v politice, příliš bych neotálel s hodnocením nejvyšším. 85% Zajímavé komentáře: Desiree, Bebacek, genetique, cold, Kapybara (11.06.2006)

Frida nalezla oporu v hereckém výkonu Salmy Hayek. Bez ní by film neměl takové vyznění a vlastně ho ani nemá. V některých chvílích je film o ničem, ale pak se zase začne něco dít a z nudy se to přelévá až ke geniálnímu dramatu, a to ve scénách, kdy se objevuje výborný Alfred Molina, který je snad o chloupek lepší než Hayeková. Jinak jako film nic moc velkého nepřináší a nic velkého mně nedal, ale prostřednictvím vynikajících herců to bylo stravitelné. Podruhé už to vidět nemusím. (21.01.2009)

Velmi silný film! Biografický snímek popisující život a smrt půvabně nepůvabné malířky Fridy, kterou výborným hereckým výkonem ztvárnila Salma Hayek! Opravdu neměla lehký život, protože muž, jehož milovala a zároveň nenáviděla, ji podváděl celý život. "It was just a fuck. I've given more affection in a handshake." Film, jehož nádhera i krutost jdou ruku v ruce skrze celý život Fridy! "I hope the exit is joyful and I hope never to return." (19.01.2006)