Ratatouille

pche "vařit může každý" on se pan Augusto Gusteau ještě nikdy nesetkal se mnou :-D sice jsem v počátečním stádiu seznamování se s kuchtěním, ale nedivila bych se, že bych byla schopná spálit i vodu :) proto by mě krysák Remy mohl dost štvát, že on má takový dar a já néé.. ale nestalo se tak! Opak je pravdou :) jak já bych chtěla mít takového kamaráda, který by mnou ovládal a já vařila tak "voňavá" jídla.. ano režisér Brad Bird nás zavedl do příběhu láhodného vaření, kde nám ukuchtil neobyčejné přátelství v kouzelné Paříži a já se budu ráda vracet jíst tu nadpozemskou specialitu, co mi číšník přinese :) P.S. Remy až jednou navštívím Paříž a věř, že navštím, čekej mě s hladovým žaludkem a hlavně s talířem plným ratatouillem. A jestli můžu poprosit, dej mi tam víc těch kopečků :) my Češi jsme nenažraný :-D (28.07.2009)

Je neuvěřitelné, že i v dnešní době se stále ještě může objevit tak svěží a neokoukaný, navíc prvotřídně vizuálně zpracovaný film. Pixar není studio, je to planeta plná zářivých barev a splněných snů, kolem které obíhají měsíce: průkopnický Příběh hraček, rodinný Hledá se Nemo, dynamický Úžasňákovi, výchovný Auta a teď nově i lahodný Ratatouille. Brad Bird rozehrál krásný příběh, ze kterého čiší suverenita, zápal, láska, poučení a ohromný smysl pro detail. Nehoráznou originalitu tvůrci předvádějí, jakmile se film přepne do akčního módu a kamera, plynulost a hlavně trasa pohybu krysáka Remyho je něco, co Vás jednoduše uhrane. Nejrůznější gagy jsou podány vesměs vizuální formou a působí úchvatně. A když v závěrečné scéně místní degustátor, recenzista a zahořklý kritik v jedné osobě ochutná specialitu zvanou Ratatouille a vrátí se ve vzpomínce do svých dětských let, vyklube se Vám ve vnitřním koutku oka slzička, sjede pod spodní víčko a po tváři skane ke rtům, kde se spojí se svými sestřičkami. Nádhera! A i když v kostře příběhu jsou místa, která mají lehce klišovitou příchuť, stále se jedná o film, jenž je vzdálen na deset krysích délek před konkurencí. 150 miliónů dolarů(rozpočet)/614 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.11.2007)

Ratatouille je jedna z mnoha výborných Pixarovek, které jsou vyrobeny opravdu pro celou rodinu, což ale není u animáků zas tak úplně běžné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ratatouille má skvelej nápad, šmrnc a plynulý děj s obvyklým, ovšem záživným, happy endem. Brad Bird prostě umí...90% (06.10.2013)

"Nová vec potrebuje priateľov." Rozkošná a silná pixarovka, spolu s Toy Story 2 asi moja najobľúbenejšia. Prichádza s niekoľkými scénami, ktoré vás zrejme doslova rozrehocú ("Čo to ješ?" - "Hm, vlastne ani neviem." alebo pasáž, v ktorej pracovník hygieny vstúpi do kuchyne a vtom...) a čarokrásnou atmosférou Paríža, ktorú si zamilujete. K tomu skvelé jedlá, výborné postavy (od krysích až po ľudské), vtipné dialógy a tradične nadpriemerne podané pixarovské ponaučenie. Vtipné, kúzelné, rozkošné – a Egov strhujúci záverečný preslov, ktorý môžeme aplikovať na mnohé časti našich životov, je asi jednou z najlepších scén, aké Pixar vymyslel. Výborný je i flashback do jeho detstva. Čaro tkvie v maličkostiach. Kino Považan NMnV 2007 (04.11.2007)

We´ll always have Paris...and cuisine. Ráda vařím, miluji zem žabožroutů a už od chvíle, co mi návštěva rozšlápla křečka, jsem čekala, až do mého srdce vstoupí další myšovité stvoření. Stalo se tak včera. Zpočátku musel Remy odolávat mé animákové antipatii, ale po patnácti minutách mě začal tahat za lokny stejně jako hlavního lidského nehrdinu a cloumat se mnou od sporáku do kanálu. Přesto jediným důvodem, proč Ratatouille (které mi ještě v létě nechutnalo), téměř vystrčilo dosud nejmilejší Úžasňákovi z pole position, je Anton Ego, kritik, jehož naostřené pero má za sebou krvavější stopu než Uma Thurman. Mám nebezpečnou slabost pro duchaplné cyniky, kteří tajou před mýma očima. (12.10.2007)