Halloween 6: Prekliatie Michaela Myersa

Kdysi mi jedna známá říkala, že Michael Myers je pro ni svou chladnokrevností, bezcitností a odlidštěností sexuálně nejpřitažlivější filmová postava. Že mě to zaujalo, o tom žádná - ale ačkoli nevím, z kterého filmu získala ten dojem, jsem si skoro jistý, že z H6 to nebylo. Míša nám tu degradoval na blbečka, co místo zábavných jatek slouží směšný druidský sektě. Schylovalo se k tomu vlastně dlouho - narážky na keltské bohy byly už v H2, H4 i H5, tady dostaly konkrétní podobu, je ale třeba říct, že bohužel. Krev opět šplíchá jak se patří, 13 mrtvol (tentokrát snad kompletně všech nesympatických postav, za celý film se kromě Michaela neobjevila jediná, která by mi byla nějak bližší a nepřál jsem jí pomalou smrt) mluví za vše, ale celkově jde o nelogický příběh plný hloupých chyb bez napětí i tempa, zmatený střih a úhly kamer, což mělo asi naznačit, jak je to akční. Na Loomisovi je vidět, že Pleasence už toho fakt měl dost, a protivný Tommy Doyle Paula Rudda mě iritoval do poslední minuty. Škoda, že ho Myers neoddělal už v sedmdesátým osmým, aby se scenáristi trochu víc snažili. Pro srovnání jsem si ale hned po H6 pustil tentýž film v Producers Cut a nestačil se divit. V mnoha ohledech šlo o lepší film - ledacos se vysvětlilo (třeba proč nemá Loomis jizvy, kde se vlastně vzalo to dítě - jo, Myers si s neteří regulérně zapíchal - nebo proč při závěrečné bitce Michael tak hekal), ledacos bylo jinak (smrt Jamie) - jenže ledacos byly úplný pitomosti ve stylu keltských bohů a že když někde rozsypete kouzelnej prášíček, Majkl přes něj nemůže projít. Hrůza. Dvě hvězdy patří klasické verzi (možná to je slabý film, ale pořád je to Michael Myers!), Producers Cut by dostala o jednu víc. (12.10.2012)

Siesty diel Halloweenu reziroval opat dalsi reziser : tentokrat si na rezisersku stolicku sadol Joe Chapelle. A reziserskym talentom nema ani na Othenin-Girarda, ani na Dwighta H. Little, a toboz uz nie na Johna Carpentera. Strasidelna atmosfera tu akasi je, ale je nedotiahnuta a akasi polovicata, pribudlo opat nudy, rozhovory su dlhe, nudne, prazdne a o nicom, logika dostava na frak v kazdom druhom zabere, strih je spatny. Donald Pleasence to uz sam nezachranil a Jamie Lee Curtis uz nemala zaujem. Aby som vsak nekoncil depresivne - vrazdy su na sposob Jasona Vorheesa, a zaner horor/fryler mi sedi. Hlavne, ze sa tuna nespaja horor s komediou. 68 % (17.05.2014)

Když jsem po pětce volal po jakékoliv inovaci, netušil jsem, do jakého bahna může inovantní přístup režisérův film poslat. Joe Chapelle rozhodně nemá nastudované dějiny slasheru, protože Michael kosí lidi jako kdejaký podprůměrný buran z rutinních teen vyvražďovaček, čili nenápaditě. Místo temnoty na nás odevšad bliká epileptický střih podpořený industriální hudbou s ruchovými vsuvkami v podobě lidských výkřiků či sténání, což by jeden snad i v půlce devadesátých let pochopil (doba holt kráčí kupředu), ale scénář co do infantility opět trumfuje předchozí díl a když už raději nehledáme logiku, tak alespoň nějaký styčný bod si tvůrci vybrat mohli a posléze toto téma dovést do nějakého rozuzlení. Bohužel, ani to ne. Absolutní dno, protože po tomhle už následující (prozatím) dva díly nemají kam klesat. Hořká rozlučka Donalda Pleasenceho. Amen… (02.08.2007)

Až snad na psycho závěr se jednalo o solidní díl. Dle mého odborného hororového úsudku snad i o jeden z nejlepších v téhle stařičké sérii. Koukám, že hromada zdejších fajnšmekrů nemůže přenést přes srdce, že se tento díl pokusil dostat ze zaběhlého halloweenského stereotypu a vydat se trošku svojí cestou. Moc toho zkazit nešlo a moc toho ani zkaženo nebylo. Nezničitelný doktůrek se tentokrát zúčastnil pouze symbolicky, což byla trošku škoda. Vraždiček bylo dost. Postavičky také přibyli a byly poměrně sympatické, dokud neskonaly. Vidím to na 2 hvězdy a pokusím se kouknout i na zbylé dva díly! (15.07.2015)

Ač patří tenhle Halloween k nejslabším dílům dosavadní série, beru ho jako průměrnou podívanou s několika hezkými vraždami, mezi nimiž kraluje provrtání skrz naskrz následované naražením na kovový bodec. Poněkud odbytější je podříznutí a zcela promarněné vykydlení osazenstva na operačním sále, které zabily stroboskopy. Film má příjemný vizuál s pěkným laděním do modrých odstínů v protikladu k barevnému podzimu. Nápad s jakousi sektou odkazující se na Kelty je podivný a zbytečný, anžto zůstalo jen u náznaků a útržků. Carpenterova hudba funguje stále i v těch nejzvláštnějších úpravách. V porovnání s leckterými současnými horory jde stále o koukatelný počin, který je na vyplnění jednoho ponurého podzimního večera dostačující. (21.11.2020)