Strašiak

So strašiakmi mám problém. Pred časom som chcel vidieť Peckinpahových Strašiakov z roku 1971 a nahrali sa mi Wesleyho odpadoví z roku 1988. Aj dnes som mal pocit, že sa mi nahralo niečo úplne iné, ako film hodnotený 82 %. Nanešťastie to bolo v poriadku a naozaj sa v názore na film rozchádzam s väčšinou. Film aj s jeho hrdinami a ich snami ma vôbec neoslovil. Pripadal mi trápny od začiatku až do konca. Aj napriek tomu, že Al Pacino bol už vtedy úžasný. Cibuľovito oblečený Gene Hackman mi bol dokonalo odporný a na znesiteľnú úroveň som si ho upravoval tým, že som ho vnímal ako Jiřího Sováka v Chalupároch. Ale aj tak, trápny film. (22.08.2010)

Mladičký Al Pacino v jedné ze svých prvních rolích ( již tady je zcela patrné jaký potenciál v dotyčném třímal, aby jej následně rozvinul ) a Gene Hackman v komorním snímku J. Schatzberga o dvou " ztracených existencích " , vyděděncích společnosti. Ač oba naprosto rozdílní, citlivý a bezelstný Al Pacino ( coby námořník Lionel ) v kontrastu s životem otřískaným G. Hackmanem ( coby čerstvě propuštěným vězněm Maxem ), najdou v sobě pochopení, které následně přeroste ve velké PŘÁTELSTVÍ ( nejednou prověřené a ač to občas zadrhne, vytrvá ). Přestože je divákovi od úplného začátku zcela jasné, jak snímek dopadne, jednoduše se neubrání pocitu přání, aby jejich sen ( otevření myčky aut a " doručení lampičky " ) došel naplnění. Leč toto není POHÁDKA, toto je ŽIVOT.....přesto by se chtělo říci, díky za to. (22.09.2010)

Příběh dvou tuláků, kteří rozvíjí svůj plán na myčku aut v Pittsbughu je především díky ústřední herecké dvojici Gene Hackman + Al Pacino něčím, na co se delší dobu nezapomíná, a přitom jde v podstatě o docela prostý příběh, žádná velká dramata, až na to jedno, které filmu jaksi podráží nohy v poněkud hysterickém závěru. (18.06.2012)

CITÁT - Myslíš, že se vrány bojí strašáka ?....... Dva tuláci a stejná cesta. Jeden je "plánovač" druhý je "veselá kopa" oba se spojí, aby si splnili svůj americký sen. CITÁT - Mám před sebou půlku života a tu strávím mytím aut........ Max má namířeno do Pitcburku, kde si chce otevřít myčku aut a to za každou cenu. Není to ale tak jednoduché. Život (scénář) mu nastaví pár překážek. A pomalu se z něj stává strašák. Cesta za americkým snem se odehrává převážně na korbách nákladních vlaků používaných k přesunu. Nespěchaj, ale pomalu spějou ke konci cesty. CITÁT - Napil bych se........ Byla to dlouhá cesta. Veselá i smutná. Jako život sám. (LION - Al Pacino a MAX - Gene Hackman) (08.05.2012)

Jedna větrná a opuštěná silnice a dva toulaví smolaři. Hned si do oka nepadli. Jeden strávil posledních pár let na moři, druhý ve vězení. Mají drobné i velkorysejší sny, třeba otevřít si myčku aut nebo prostě jen navštívit dítě, které zatím neměl možnost vidět. Teď jsou tady, spolu, a tak nějak se potřebují. Celé je to protkané dávkou bezprostřednosti dané doby, časů, kdy se i film zajímal o to, co se reálně venku mezi obyčejnými lidmi děje. Jerry Schatzberg dovoluje svým hrdinům směle improvizovat, volí dlouhé záběry bez střihu, občas to mezi nimi zaskřípe a postupně nechává dvojici střízlivět ze svých snů. Baví bezstarostnost, baví působivá kamera oscarového Vilmose Zsigmonda, baví dva výjimeční herci, kteří dostali dvě vděčné role. Není to nic, co bych chtěl mít ve své sbírce nebo si jednou za deset let znovu pustit, ale své kvality to má. Přijelo, neublížilo a zmizelo. (27.08.2024)