Žoldnier

Je zajímavé, že i když mi u Leoneho dolarovek vůbec nevadilo, že hlavní hrdinové jsou podrazáčtí vydřiduši, kteří jsou kvůli té troše peněz schopní odprásknout libovolné množství lidí, tady mě to neustálé zrazování a vyděračství spíš lezlo krkem. U obou hlavních hrdinů jsem nebyl schopný najít aspoň pár důvodů, proč s nimi sympatizovat a nepřát jim nějaké to střelné zranění. Spíše na škodu je také upozadění Jacka Palance a předčasné finále za zvuků geniální Morriconeho skladby L'arena. Žoldnéř není špatný western, Sergio Corbucci režíruje hravě a s citem pro detail a i kamera se směle může měřit s legendárními Leoneho fláky. Jenže Nero není Eastwood a Musante v sobě nemá ani špetku Wallachova sympatického rošťáctví. (23.04.2011)

SNI DÁL, PACO, ALE S OTEVŘENÝMA OČIMA! Žoldnéř není zrovna nejlepší western, ale po jeho skončení jsem se usmíval. Díky rozjuchané hudbě s mexickými motivy a prostředí jihozápadu, na mě dýchnul špageťácký smrádek, který ve mě vyvolal nostalgii. Ne snad, že bych tu dobu pamatoval, nebo ujížděl na westernech, ale ... ani nevím. Svůj velký podíl na tom, že jsem se převážně nenudil, mají Franco Nero a Tony Musante. Resp. jedny z nejsympatičtějších postav tohoto žánru, Paco a Polák. Interakce mezi jejich postavami fungovala skvěle. Uhlazený, za všech okolností racionální Kowalski, který nehne prstem dokud nedostane zaplaceno a vedle něj Paco, rozjívený srdcař, který chce dělat revoluci, ale vlastně ani neví co to obnáší. I díky tomu kontrastu byla radost sledovat, jak se snaží jeden druhého využít, ale současně se nenechají ve štychu. V komentářích zazní, že je ten humor cynický. Mě to ani nepřišlo. Snad malinko drsnější a škodolibější, ale jistě nevyčníval tak, abych o tom během filmu uvažoval. Vlastně ho bylo zvlášť v prostřední části málo. Žoldnéřovi tam dost silně docházel dech; byla tam několikatiminutová pasáž bez dynamiky. Zrovna tam mohly střihačské nůžky zaúřadovat a srazit zbytečně nataženou stopáž, na přijatelných 90 minut. Díky tomu jsem byl rozhodnutý, že to za víc než tři hvězdy není. Ale ten pozitivní závěr mě opravdu potěšil, takže všechny cípy té čtvrté hvězdy, jsou prachem zaváté, ale dám ji. (09.11.2023)

"Nikdy sa neobracaj chrbtom chlapovi, ktorému si práve vyprázdnil kapsy..." Ťažko hodnotiteľný film, ktorý ma lákal skôr Morriconeho hudbou ako príbehom a obsadením. Má to všetky znaky spageti westernu, ale keď to porovnáme z tým najlepším od Leoneho, je to bieda. Hlavný problém sú pre mňa postavy. F. Nero je prezentovaný ako namyslený, chladný a vypočítavý hajzlík, ktorý pri prechode púšťou neváha pozbierať vodu na pitie všetkým chlapom len preto, aby si dal sprchu. To je chlapík s ktorým sa málokto stotožní. Ešte horšie je na tom jeho spoločník, ktorý pripomína skôr úplného blbca a fackovacieho panáka, ktorý akoby vypadol z filmu od dvojice B. Spencer a t. Hill. Celý film je prezentovaný ako blbec, no keď v záverečnej scéne prehovoril o veľkom sne a Mexiku , tak som len neveriacky pokrútil hlavou. Nešlo to dokopy, celý film je taký nevyvážený zmetok.  Príbeh nebol zlý, krásne lokácie, davové scény a super hudba, ale spomínané nedostatky zrážajú film do priemerných až podpriemerných hodnotení.  Slabé tri hviezdy a chápem aj 2 hviezdičkové hodnotenia. 50%. (29.08.2021)

Tento film je dobrý. Fakt dobrý. Ale úžasný je preto, že vznikol ešte pred Leoneho opusom KAPSY PLNÉ DYNAMITU (a pri tom je takmer o tom istom). Corbucci je menej emotívny a menej precízny ako jeho slávnejší kolega, ale dokázal natočiť lahôdku miestami dorovnávajúcu DOBRÉHO, ZLÉHO A ŠKAREDÉHO - scéna v aréne je takmer rovnako dokonalá ako tá Leoneho na cintoríne. Morricone narába so svoju melódiu ohromne šikovne, aby mala vo finále tie najlepšie grády... (25.11.2014)

Trochu netradiční avšak originálně pojatý moderní spaghetti western z doby mexické revoluce...Netypický především svojí strukturou, všemi těmi moderními stroji, zbraněmi, ve filmu vidíme např. i letadla...Tři hlavní role obsadili známí herci jako Franco Nero (Sergei Kowalski), Tony Musante (Paco Roman ) a Jack Palnce (Ricciolo). Každý z nich úplně jiný..Jeden polský žoldák slyšící jen na lowáky, druhý mexický horník, tak trochu střeštěnec, a třetí bandita, svině s typickým křižováním...První dva se dají dohromady a stojí proti třetímu, který proti nim dokonce poštve i armádu! Celkem příjemně se na film koukalo, ale přesto tomu něco chybělo. Dobré a zajímavější pasáže se navzájem střídaly s těmi méně dobrými, film byl ironicky humorný, tvrdý, akční, ale v některých siuacích i komický. Milovníci akce si přišli na své, ať už v úvodní scéně s kulometem (Corbucci ho měl vůbec nějak rád) nebo při úplném vysvlečení Jacka Palanceho či při náletech letadel, anebo úplně skoro na závěr, kdy mělo dojít k popravě dvou hlavních hrdinů, ale vše bylo opět trochu jinak. Samotný závěr muže proti muži včetně zvonícího Franca Nera byl jen třešnikou na dortu..Trochu jsem však čekal jiný konec, ale nápad to nebyl vůbec špatný.Co mě jen štvalo? Tak to, že právě těm dvěma hlavním hrdinům se tu nikdy nic vážnějšího nestalo ani nebyli nijak více v ohrožení, v zajetí atd. Vždycky tak nějak lehce propluli (i když se štěstím) a bez zkřivení jediného vlásku..Ani náznak nebyl, všude byl jeden nebo druhý, chtělo to prostě jen víc napětí, jiskry a právě toho ohrožení jedné nebo druhé strany..Ta druhá na tom byla v podstatě hůř a k tomu ještě zesměšněna..No, celkem tak za 3* (Od klasika Corbucciho jsem viděl lepší) a to i včetně hudebního doprovodu (lehce zapamatovatelný pískající song) od hudebního génia Ennia Morriconeho. (12.07.2008)