Sherlock Holmes: Pes baskervillský
The Hound of the Baskervilles
Obsahy(1)
Nad blaty se opět nese hrozivé vytí, věštící smrt dalšího z rodu Baskervillů. Sherlock Holmes posílá svého přítele doktora Watsona, aby odhalil tajemství dávné kletby... Slavného detektiva Sherlocka Holmese a jeho přítele dr. Watsona navštíví doktor Mortimer, vykonavatel závěti Sira Charlese Baskervilla, který právě za záhadných okolností zemřel. Jediným dědicem je, jak se zdá, syn Henry, dosud žijící v cizině. O rodu Baskervillů se vypráví hrůzná pověst pro poklesek jednoho z předků jej prý stíhá prokletí v podobě obrovského pekelného psa, který má dosud žít na blatech u jeho sídla. Jelikož existují obavy, že smrt Sira Charlese mohla být pomstou za dávný čin předka, Mortimer žádá Holmese, aby záhadu objasnil. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (80)
Asi najslabšia adaptácia najznámejšej Holmesovky, akú som videl. Len pár dní predtým som videl verziu z roku 1939 a aj napriek tomu, že odchýlky v scenári sú minimálne, nedá sa s tou staršou vôbec zrovnávať. Pôvodnú verziu zdobila úžasná temná atmosféra, kedy sa väčšina príbehu odohrávala v noci, po tej tu nie je ani stopy. Ďalším faktorom je Jeremy Brett, ktorého som vďaka seriálu považoval za úžasného Sherlocka, no po niekoľkých filmoch s Basilom Rathboneom som svojho obľúbeného predstaviteľa Sherlocka zmenil. K tomu všetkému tu má Brett menej priestoru a je proste nejaký nevýrazný. Navyše je táto verzia zbytočne naťahovaná a ja som sa miestami dosť nudil, čo mi pri predošlých verziách nehrozilo. 50% ()
Tak tahle verze byla docela odfláknutá. Zpracování bylo bez kvalitnější podpory hlavních složek filmové tvorby: kamery, výpravy, stavby, architekta atd. Scény byly televizně svícené bez světelné reality a atmosféry. Všechno standardně polité, aby bylo vše dobře vidět. Večerní zámek kdy Holmes odhalí z obrazu totožnost vraha - sice na stěnách hoří svíčky a Sherlock má v ruce velký svícen, ale světlo je stále stejné i když svícen přiblíží k obrazu. To už nemluvím o vysvícené jezkyni, kam se detektiv uchýlil. Nejen, že stěny tvoří natřený polystyrén, ale světlo z petrolejky vrhá několik stínů po zdech a světlo je jako ve dne. Když se Watson s Henrym vydají potmě na blata, je celá scéna natočená v zakouřeném studiu. Občas pronikne do objektivu reflex z lampy. Za umělými balvany jsou ubohé kousky větývek. Celé je to spíš směšné než strašidelné. Špinavý objektiv kamery, takže v protisvětle se objeví flíčky. Ale ani skript se moc nečinil a je tam několik chyb. Watson si s sebou přiváží na celý pobyt jen trochu větší aktovku, ale má několik obleků a kabátů. Také jsem nepochopil, proč má doktor Mortimer brýle, které si nasazuje na čtení, ale pak si je nechává, i když se dívá na předměty či osoby vzdálenější. Těžko by ale byl takový výtečný střelec. Konečná scéna je jak ze studia Československé televize. Vše se odehraje nesmírně rychle a vlastně nic než mlhu a pár kusů skály neuvidíme. Nakonec Holmes zastřelí psa, který leží na Henrym. Dost podivné - jedna ze tří ran klidně mohla dědice Baskervilů zabít...atd. ()
Půjdu na to kulantně, a protože mám fakt problém se rozhodnout, jestli se mi víc líbí verze tahle, nebo ta Fisherova z roku 59, řeknu, že se mi obě líbí stejně. Příběh je klasika, všichni víme, jak to dopadne, ale stejně si pořád můžete užít zpracování a herce a mlhu nad blaty. A nakolik se pro mě Jeremy Brett stává definitivním Sherlockem, překonávajícím i božského Petera Cushinga, tohle jsem si užil maximálně. ()
V hodinách temnoty je moc zla na blatech nejsilnější.. Holmesova taktická „nepřítomnost“, pachatel i motiv (za vším hledej ženu, ale nejprve zjisti, jestli nejde o peníze) jsou tak notoricky známy, že šlo jen o to, s čím Millsova adaptace vyrukuje na poli hrůzy a mysteriózna. Vyšlo to tak na půl, kdy denní prostředí devonských vřesovišť překvapivě funguje lépe než studiem zavánějící noční scény, Brett s Hardwickem odvádějí ničím zajímavý standard a svítící Scooby-Doo jen těžko může někoho vylekat. Aspoň že padouch na konci zvládl svůj močálový wellness s působivou noblesou.. ()
Millsova adaptace Doylova ikonického Psa baskervillského trpí především televizním zpracováním, které se podepsalo hlavně na budování děsuplné atmosféry a vedení herců - potenciál mlžných blat zůstal veskrze nevyužitý a herecky mi přišel film spíše průměrný. Navíc - vinou předlohy - je ve snímku (i v knize) Holmes upozaděn a vrahův konec působí příliš zkratkovitě (minimálně druhé jmenované mohli filmoví tvůrci lehce poupravit). ()
Reklama