Dedičstvo alebo Kurvahošigutntag

Ohodnotit tenhle filmek je dost obtížný, buď vám buranství přijde vtipný, nebo ne. Ale ejhle, ono je tu za buranstvím skryto i něco jiného, něco víc. Chytilová se přes zdánlivě samoúčelnou a jednosměrnou zábavu dostává až do pomalu filozofických témat. Tedy aspoň mně to tak připadalo. Ale nakonec tenhle film je přece jen komedie a já se u toho místy smál dost, zvlášť několik scén je naprosto dokonalých, místní osazenstvo postkomunistické vsi je autentické, některé hlášky (právem) zlidověly. Jen škoda, že je film tak rozvleklý. Když se na place sejde duo Polívka a Donutil a dostanou od Chytilové svobodu, vytvoří na jednu dobrou nezapomenutelné scény...já znám skoro celý film nazpaměť, ale hlášky tu házet nebudu, stejně je znáte všichni (i vy, co se vám to nelíbí). Dědictví je prostě jednoduchá komedie a zároveň složité drama. (02.10.2008)

Toš divné je to, ale v žánru "kapitalisticko-privatizační komedie" špička. Chytilová možná v devadesátých přišla o rozum i vkus, ale Bolek Polívka v roli Bohuša má patřičný říz a přesvědčivost, stejně jako jeho vidlácká grupa (zejména pak jedinečný děd Kroner). Irenka pravda nezapře, že néni herečka, ale kurva, jenže i o tom Dědictví je. Dobrý film to rozhodně není, ale s odstupem má své kouzlo a též nepopiratelnou pravdivost. To už halt Chytilka umí. Je to svědectví určité doby se všemi šmouhami a vadami na kráse, přesto se na to koukat dá... A ty hlášky též stojí za uložení do paměti, byť některé dialogy jsou opravdu... křupanské. (12.02.2004)

"TO BYLA AMERIKA..." Geniální one man show Bolka Polívky, každá druhá věta hláška, cameo Karla Gotta na České v Brně a nejlepší scénka filmu - hádka s číšníkem na zahrádce kavárny - natočená ve vedlejší ulici. Mimochodem scéna kde Bolek nutí na ulici Zlatého slavíka, aby se s ním jako s novopečeným milionářem šel napít, byla prý inspirována skutečným Bolkovým zážitkem, který inspiroval i film jako takový. Ultimátní buranská komedie za 15 milionů a další z klenotů porevoluční svobodomyslné vlny (NAHOTA NA PRODEJ, FONTÁNA PRE ZUZANU 2...). Jinak film o filmu na DVD nabízí pohled nato, jak se natáčela řada scén a nějaké ty rozhovory, ale informací o filmu v něm moc nenajdete. "A TEĎ SI VÁS KÚPIM VŠECKY." (03.10.2007)

Tohle bohužel není úplně dobrý film, je tu až příliš mnoho vaty a násilných scenáristických přemostění, které film zbytečně rozvláčňují a prodlužují, ale to už asi patří ke stylu Věry Chytilové, alespoň tedy v devadesátých a pozdějších letech (rozhodně měla paní režisérka s trochou soudnosti zkrátit stopáž filmu). Co ale v tomhle snímku funguje naprosto dokonale a co posouvá Dědictví o pěkných pár pater filmového umění výše, je v pravém smyslu tohoto slova GENIÁLNÍ herectví a hlavně komický talent Bolka Polívky. Spolu s novým, do té doby dosud v českém filmu neviděným, typem hrdiny přináší Bolek Polívka tolik neotřelých komických výrazových hereckých prostředků, které mnohdy až hraničí s karikováním sebe sama a s poetikou trapnosti (kterou Bolek s oblibou rozvíjí ve svých bavičských číslech), ale která (skoro až zázrakem) téměř nikdy nesklouzne k trapnosti skutečné! Je obdivuhodné, kolik živočišného humoru Bolek dokáže vytěžit ze své postavy a kolik kreativity používá pro rozšíření verbální složky Bohušova buranského světa. Bohuš je typologicky skutečný buran a o to šlo paní režisérce především, na jeho postavě a příběhu demonstrovat ubohost narychlo vyhnaných ,,podnikatelů" počátku, ale vlastně i celých devadesátých let, bez vzdělání, bez rozhledu, bez vkusu, pouze s evidentní touhou uskutečnit svůj ,,americký" sen v ryze českých podmínkách (tedy s penězi restituovanými, nakradenými či pokoutně získanými za minulého režimu...) Je to bezesporu zrcadlo nastavené době, ale bez Polívkova komediálního talentu a bez té spousty jeho skvělých a dnes již zlidovělých hlášek by tenhle film stěží fungoval... (20.03.2007)

Exaltovaná feministická babča vypustila další rádoby trefnou kritiku naší národní povahy. A můžeme se dozvědět, že občan Česka by chtěl mít prachy, moc, chlast a velké péro. A je pro to ochoten i leccos udělat. Jak překvapivé. Polívka v parodování sama sebe dosáhl mistrovství, to musím uznat, ostatně podobně jako Donutil. Je snad i škoda plýtvat časem příšerných osobností, avšak solidních herců, na takovéto projekty. Někdy mě i popadne dojem, jestli my si těmi ,,nastavenými zrcadly" v podobě Homolků, fialek, sluncí a sušených trav onu realitu uprděných knedlíků sami nenastavujeme? Ale jinak - držku mi to párkrát zkroutilo i do úsměvu, to bych zase lhal. (12.06.2012)