Vzpomínka na Titány
Remember the Titans
Remember the Titans
Réžia:
Boaz YakinKamera:
Philippe RousselotHudba:
Trevor RabinHrajú:
Denzel Washington, Will Patton, Wood Harris, Ryan Hurst, Ethan Suplee, Kip Pardue, Hayden Panettiere, Nicole Ari Parker, Kate Bosworth, Ryan Gosling (viac)Obsahy(2)
Sheryl Yosstová vyrůstá od malička s otcem, který je trenérem amerického fotbalu v jižanském městečku Alexandrie. Píše se rok 1971 a místní tým středoškoláků má pod jeho vedením velké ambice vyhrát turnaj. Všechno se změní v okamžiku, kdy ho na postu vrchního trenéra vystřídá mladý a nekompromisní Herman Boon, zatímco Bill Yosst se musí spokojit s místem pomocného trenéra. Nový trenér sice za sebou má skvělé výsledky, ale pro většinu obyvatel města je nepřijatelný - je totiž černoch. Rasismus, skrývaný pod pláštíkem občanské spořádanosti, ohrozí už první soustředění mladých hráčů. Konflikty jsou na denním pořádku, protože rasové předsudky jsou hluboce zakořeněny na obou stranách. Boon však nešetří nikoho a zajímá ho úspěch celého týmu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (245)
milujem tento film. každé jedno jeho políčko. každú jednu postavu. každého jedného herca. nie som fanúšikom behania po tráve za šišatou loptou, ale tento film je o niečom inom. o niečom dôležitejšom. o niečom o mnoho krajšom. o niečom, čo by malo byť samozrejmé a nie je. bol to priamy ťah na bránku, to nepopieram, ale výsledkom bol excelentný gól. nie touchdown, lebo we all should remember the Titans! ()
Po vynikajícím "Hokejovém zázraku" další skvělý sportovní film, tentokrát z prostředí amerického fotbalu v produkci Walta Disneye a s podporou Jerryho Bruckheimera. Vzniklo silné drama pro celou rodinu, které se zaměřuje stejnou měrou na samotné zápasy i na problematiku rasismu. Vynikající herci v čele s Washingtonem, sympaťákem Pattonem a partou talentovaných mladých herců to vše zabalené v takřka bezchybné režii a ozvučené vynikajícím soundtrackem skrývajícím jak dobové pecky tak i hrdinskou hudbu Trevora Rabina. ()
Rasismus v USA je poměrně závažné téma i v dnešní době. Byly ale časy, kdy to bylo ještě horší, což krásně ukazuje tenhle snímek. V tom je jeho síla. Postupně vidíte, že bez happy endu se film asi neobejde, ale o to tam ani tak nejde. Určité poselství, se kterým Vzpomínka na Titány vznikala, bylo vyřčeno víc než dobře. ()
Nemůžu se ubránit té pachuti klasické Disneyovky. Je nám předložen tragikomický příběh, který je tedy po většinu času komický, ke konci se stane něco škaredého, abychom si poplakali a nakonec všechno dobře dopadne. Konec. Na plakátě se vyjímá obličej Denzela Washingtona, mě ovšem jeho postava přišla ve filmu jako nejnesympatičtější (asi jen tah na známého herce, co do kin přitáhne lidi). Jeho krutý trenér, co zakazuje požitek ze hry a dovoluje jen dřinu a dokonalost, co nenechá hráče ani po celém dni tréninku napít - to mi nepřišlo moc fér. Ovšem zbytek filmu - vztahy mezi hráči, legrace v šatně a nějaké to moralizování - už bylo fakt fajn. ()
Příchod černého trenéra ke školnímu fotbalovému mužstvu na jihžanském maloměstě nemůže zpočátku přinést nic dobrého. Je jenom na něm, aby stmelil hráče různé barvy pleti k maximálnímu výkonu a neuvěřitelné sérii zápasů bez porážky. Film je natočen podle skutečné události a staví nejen na výkonu Denzela Washingtona, ale i výkonů mladých herců v rolích hráčů školního mužstva. Pokud máte rádi filmy ze sportovního prostředí, pak vás tenhle určitě nezklame. ()
Galéria (24)
Fotka © 2000 Walt Disney Pictures
Zaujímavosti (10)
- Původní scénář byl plný vulgárních výrazů, ale Disney, ve snaze vytvořit dobrý rodinný film, požádalo producenta Jerryho Bruckheimera o odstranění všech nemravností ze scénáře. (freelex)
- Film je natočen podle skutečných událostí čerpaných ze života sportovců Gerryho Bertiera a Juliuse Campbella. (Terva)
- Ústřední píseň k filmu "Titan Spirit" od Trevora Rabina se stala natolik populární, že byla použita v závěrečných titulcích několika sportovních klání, jako jsou například Olympijské hry v Salt Lake City v roce 2002, Aténách v roce 2004 nebo v Turínu roku 2006. Zazněla také po vítězném projevu Baracka Obamy v roce 2008. (Terva)
Reklama