O něčem jiném

Dobrý nápad se srovnáním životů 2 odlišných žen (a to nejen způsobem vedení života), realizace se taktéž vydařila. I když sám příběh gymnastky by bohatě vydal na samostatný dokument a takto až zbytečně bohatý materiál možná trochu znevážil příběh hospodyňky (zvolil bych k opozici k ní spíše zaměstnanou ženu avšak v ne tak záživném oboru). V každém případě, do obou hrdinek se mi podařilo ve větší (Eva) či menší (Věra) míře vcítit a za toto režisérčino zpřístupnění patří palec nahoru (hlavně ten gymnastčin strach ze skoku spojený s tvrdohlavostí mi přišel hodně autentický). Na druhou stranu, i něco k zasmání se tu najde (malý synek, Kodetův lamač ženských srdcí). Celkově slušné 4*. (28.02.2014)

Popis filmu může zavánět nezáživností, opak je však pravdou - Chytilová dokázala v době tuhé nadvlády vytvořit lehký a takřka dokumentární snímek, jenž se vůbec nedá považovat za nějaký první nesmělý krok či zkoušku pole, jde o suverénní zvládnutí postupů cinema verité a velmi působivou podívanou. Zprvu mě více zaujala Uzelacová v její roli ženy v domácnosti na plný úvazek naprostou uvěřitelností její postavy a výborně okopírovanými situacemi z toho nejvšednějšího života, které působí neopakovatelně vtipně i bez konstruování zápletky. Ovšem pak přijde milenec a s ním i určitý děj, což však bohužel tuto linii pro mě trochu shazuje a v druhé polovině působí daleko konvenčněji. Zato čím dál více přitahuje pozornost Eva Bosáková, její tvrdý trénink, únava a často frackovité chování, i s ní spojené shazování mediálního obrazu. Poté, co neočekávaně zvítězí na mistrovství Evropy jde o velmi silný okamžik a nádherný pocit zadostiučinění. Její linie je nádherný dokument o tvrdé cestě za stanoveným cílem, která má sílu překonat jakékoliv váhání a nejistotu ještě podopořený podmanivými výtvarnými kreacemi kameramana Čuříka. Jestli je toto nástup Nové vlny, tak již od počátku se dá mluvit takřka o jejím vrcholu. (21.04.2010)

Chytilovej diptych je čarokrásnou ukážkou spojenia novátorstva a jednoduchého námetu, ktorý i po rokoch funguje bez kompromisov. Observačný prístup k postavám umocňuje civilnosť látky a prechody medzi oboma príbehmi nechávajú priestor pre voľné analógie v životoch žien. Cvičenie v tréningovom centre, cvičenie pri deťoch v domácnosti. Postupné vkĺzavanie do intímnej zóny hrdiniek sa ku koncu nečakane odvíja iným smerom - v prípade prvej smeruje k romanci, čím sa odkláňa od dokumentárneho nádychu, v prípade druhej naopak k rozhovoru o kariére športovkyne, čím tento nádych ešte posilňuje. Vycibrená kamera a jej pohyb po scéne, strih a príčetná dramaturgia formujú nevtieravý príspevok na tému postavenia ženy v spoločnosti, jej údele a snoch, ktorý má významnú pozíciu i v tvorbe autorky. 85% (10.02.2015)

Epizody ze životů dvou žen. Jedna je gymnastka, druhá obyčejná matka od rodiny, ovšem obě trápí stejná věc - a to ta, že ani jedna nedělá to, co by nejradši chtěla. Tohle epizodní vyprávění sice není špatné, ale mě osobně nějaké epizody bavily, nějaké mi přišli nijaké a nějaké byly strašně nudné, z čehož se dost odvíjí to moje hodnocení. Největším kladem celého filmu je ale kamera, která je tady opravdu úžasná a mistrná, hlavně co se záběrů gymnastického cvičení týče. Líbil se mi i výběr hudby a herecké výkony, i ten konec byl zajímavý, ale ten celkový pocit na víc jak 3* nevidím. (18.01.2020)

Ano, opravdu o něčem jiném. Ovšem ne v horizontu a oblasti filmů Věry Chytilové. Skvělý takřka polodokumentární dvojpříběh. Jen škoda, že příběh mladé vdané matky je ke konci trochu upozaděn, byť příběh gymnastky je skvělý. Ten její trenér je skvělej. Prostě ze života, i když sprostředkovaně. Vtip s novinami mě dost pobavil. Je to smutné, je to zábavné, je to lidské. Až by se chtělo říci, proč už dneska Chytilová takové filmy netočí. A ten malej kluk? Až nechutně mi svým chováním připomínal mého vlastního syna, který je o něco mladší, ale o to víc mě to děsilo.... :-) (18.11.2012)