Ja som Sam

Sam je milující a starostlivý otec, který miluje svoji dceru s níž se cítí být tím nejšťastnějším chlapem pod sluncem. Problém je v tom, že jeho mentální vývoj se kdysi zastavil zhruba na úrovni sedmiletého dítěte. Až dosud se Samovi dařilo s pomocí přátel překonávat všechna úskalí otcovství. Teď ale do hry vstupuje nekompromisní sociální pracovník a tak Samovi hrozí, že mu dcera bude odebrána, vzhledem k tomu, že ho začíná mentálně převyšovat. A tak se Samova případu ujímá zkušená právnička, která si postupem času uvědomí, že láska je daleko víc, než si člověk může myslet. Tento film mě naprosto chytl za srdce. Tolik lásky, co Sam věnoval své dceři, se jen tak nevidí. - "How can we be so different and feel so much alike?" (21.07.2017)

Index očekávání byl v mém případě u tohoto filmu vysoký. A jak už to tak chodí, i zklamání tím pádem bylo větší. Příběh mě vůbec ničím nepřekvapil, což by ještě tak nevadilo, protože tato definice se vztahuje na většinu filmů. Dakota Fanning je sympatické děvče a talentovaná hvězdička, Michelle Pfeiffer je prostě ohromně charismatická žena a Sean Penn... Sakra, Sean Penn mě absolutně neoslovil, nechytil mě za srdce, nefandila jsem mu, spíše mi byl protivný. Když si vzpomenu na výkon tehdy neznámého Leonarda DiCapria v "Co žere Gilberta Grapea", kdy jsem myslela, že skutečně obsadili retardovaného chlapce... Kam se hrabe Sean Penn, to se nedá srovnat;-). Tím pádem to u mě tohle drama projelo po emoční stránce, je mi líto. A stopáž je přemrštěná, jak už se to jeví u filmů, které tak docela nebaví. 55% (17.03.2009)

Je evidentní, že člověk, který nezvládne obsluhovat mašinu na kávu, by nemohl doprovodit svou dceru až do sedmých narozenin, respektive i v Americe prostě fungují příslušné úřady. Když nicméně scénáristky poručí, že věk, kdy roztomilá dcerka inteligenčně předbíhá svého retardovaného otce, je ideální pro podpoření diváckého zážitku, berme to prostě tak. Nelze se ale smířit s berličkami a oslími můstky, které po celou dobu sledujeme. Matka se holčičky hned po narození zřekla a dívenka (prudce inteligentní a nepřirozeně sociálně vyzrálá) začíná ve škole odmítat prospívat, aby se milovanému otci nevzdálila. Naběhnou sociální pracovnice a zoufalý Sam klepe na dveře u ambiciózní právničky, která sama hledá recept na rodičovskou lásku (klišé jak Brno). A že jich ještě bude (klišé myslím). Jde o to, že za kameru se postavila žena a ještě s jinou tuhle sebevražednou story napsala. Hodně feministickou. Je mi to líto, ale jednoduše nemá ani zdaleka pevné základy. Když přejdeme fakt, že úřady se o rodinku dosud nezajímaly, tak tu prostě až snadno sedáme před Samem na zadek. Všechny si nakonec získá (i u soudu), ač ani neví, co znamená námitka. Úsměvnější (to není lichotka) průběh soudního jednání jsem v americkém filmu dlouho neviděl. Právnička Michelle Pfeiffer mě vůbec nepřesvědčila, naopak Dakota Fanning a Sean Penn jsou jednoznačnými taháky téhle limonády. Stejně jako písníčky od Beatles. Ve výsledku je to jednoznačně Pennův film, škoda jen, že jeho bravurní výkon kazí ty samoúčelné kousky s kamerou. Za ty měl dostat někdo přes prsty. Stejně jako za řadu jiných přešlapů. (06.05.2016)

Drama jak "prase". Takhle dramatický příběh jsem snad nikdy neviděl. Kdybych se na tento film díval sám, tak bych se určitě rozbrečel. Jestli se budete dívat na tento film, tak bych Vám nikdy nepřál zažít to, co obsahuje děj toho filmu. Jak si na ten film vzpomenu, tak i teď se mi chce brečet:´/.Přístupnost:od 12 let (28.02.2007)

Hej Seany, nechceš si zahrát dementa, kterýmu odebrali dceru? Budou ti kvůli roli muset vytrhat obočí, abys vypadal i v reálu jako retard. No jasně, z toho kouká Oscar. Když ho dali Hanksovi za Forresta, tak proč ne mně, že jo? Vůbec nevadí, že to bude působit trapně, bude to plitký až k poblití... Narážka Roberta Downey Jr. v TROPICKÝ BOUŘI dokonale sedí. (18.08.2005)