Choking Hazard

Ve své době měl "Choking Hazard" punc události a ve víru snaživé propagace i hypu první české tromákovské brakovky a zombárny po sobě rozhodně zanechal výraznou šlápotu v dějinách české kinematografie. Jenže při bližším pohledu, navíc s distancí let, během nichž kult osobnosti Marka Dobeše notně vyčichl, se vyjevují do očí bijící vady na kráse tolikero opěvovaného dílka. Zatímco v době uvedení se hojně mlátila sláma se jménem Quentin Tarantino, český úchyl z Video Plusu nemá ve skutečnosti s mistrem sebereflexivních žánrových experimentů nic společného. Naopak je jen českým ekvivalentem stovek nadšenců s videokamerami, kteří točí okázale trashové slátaniny cílící na fandy pokleslých žánrů. Jediná Dobešova přednost pak spočívá v tom, že je Čech, což ho v pupku Evropy povyšuje na něco extra. V době uvedení filmu byl label "česká zombie komedie" nejen marketingově funkčním (ač prázdným) příslibem nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí, takže se snímek může pyšnit uvedením na zahraničních žánrových festech i na anglickém DVD od Media Blasters. Nicméně opět platí, že ve světě nadšeneckých počinů ani to není jakkoli výjimečný úspěch. "Choking Hazard" paradoxně postrádá nejen koherentní vyprávění, ale také žánrové atrakce. Namísto toho jen spasmaticky pomrkává po divácích a snaží se vršit jednu překombinovanou popkulturní asociaci za druhou, takže ve výsledku představuje úmornou žvanírnu s dialogy zoufale šustícími papírem a smrdícími snahou o slovní ekvilibristiku či rádoby sofistikovanost. Okázalá nadsázka a velikášské chytrolínství při tom postrádají nenucenou lehkost a ve výsledku odhalují jeden smutný aspekt projektu. Už ústřední koncept zombie myslivců alias zombivců napovídá, že film není jen nadšeneckým splněným snem, ale bohužel také dalším příspěvkem do porevoluční tendence "ryze českých" (rozuměj česky lepších) variací západních vzorů ala "Svatba upírů" či "Nahota na prodej". Jenže narozdíl od těchto titulů vznikl o deset let později. (22.09.2013)

Kdybych těch filmů už neviděl tolik, hýkal bych nadšením, co se v našich luzích a hájích urodilo. Jenže hoši-recenzenti přes všechnu snahu nemají stejný talent a eruptivní "zvrácenou" imaginaci jako Peter Jackson, k němuž evidetně odkazují. Jejich film má slušný rozjezd, vtipně napsané postavy a Dolanský je neuvěřitelný talent, od něhož navíc ani hlášky v češtině nezní trapně. Dušek konečně ustoupil od své "hřebejkovské" image a je vynikající (Takhle neumírá filozof!" :)... Bohužel s nástupem zombíků je vidět, že v akci síla Dobešova netkví a scény nemají ten šmrnc, jaký by měly mít - a když zombivci nastoupí na scénu, není to žádná "cool" záležitost, spíš se tam jen tak vpotácí, aniž by to se mnou hnulo. Kung-fu scéna kluků z HKC mohla být skvělá, jen kdyby nezapomněli tvůrci rozsvítit, protože vidímě jen na pozadí se kopající stíny, nicméně jinak skoro nic. A úplné vyvrcholení je trošku rozpačité, nicméně nic nemění na tom, že nastala revoluce v českém filmu a mně se částečně splnil můj sen, aby se u nás začaly točit gangsterky nebo horory. Gangsterky (potažmo drsné detektivky) jsou zatím passé, jak pár filmů z minulých let smutně dokázalo, ale krvavý splatter vtrhl na naše plátna s nezávisláckou energií... Teď jen doufat, že všichni diváci budou nadšeně aplaudovat tak jako včera na premiéře (a to tleskali i během filmu!) a bude fajn. Mohla by pak totiž vzniknout od stejných tvůrců podobně ujetá záležitost. A jelikož se každý s nabývajícími zkušenostmi lepší, mohlo by to příště být mnohem lepší... Zdravím všechny a jdu si dát čerstvou nožku právě zabítého bratra. Pravda, dal bych přednost mozku, ale to víte, kde nic není, ani zombie nebere... UAAAAAAAAAAA (03.04.2004)

Tak předně bych hodil za hlavu, jestli v hodnocení zohledňovat spartánské podmínky realizace nebo ne. Myslím si, že jak klady, tak i zápory Choking Hazardu jsou úplně mimo tento problém a kde jinde než ve scénáři. Jeho první třetina je výborná, druhá dobrá a třetí nezvládnutá. Skoro jako by to p.Kopřiva psal na jeden zátah a ke konci usínal. :-) Ne, vážně, čekal jsem, že když tvůrcům tak záleží na tom, abychom se podrobně seznámili s postavami, budou to informace, které později přijdou vhod a ne že po vpádu zombivců do motelu už uvidíme jen rozličné pokusy o jejich likvidaci jako v Tomovi a Jerrym. A kromě toho je mi záhadou, proč se všechno to krmení tak drželo uvnitř motelu. Já vím, že venku bylo zombivců víc, ale takjy je tam větší manévrovací prostor. Mohli po nich třeba házet šišky. ;-) Nebo počkat, až přijde Dáda Patrasová. Vsadím se, že kdyby zazpívala Strašidýlko Emílek, zrůdy zchromené hrůzou prchnou zpátky do hvozdů. No dobře. Ale jestli si někdo zaslouží jednoznačnou, bezvýhradnou chválu, tak je to Jan Dolanský. S kamennou tváří zkušeného komediálního herce dokáže prodat každou repliku a v kontrastu s R. Izaiášem a ostatními vyniká jako jediný profesionál v obsazení. Dejte na mě, to bude jednou velká hvězda. 60% (03.01.2006)

Základní premisa Choking Hazardu s sebou dozajista nenese příslib zábavy pro široké intelektuální publikum, což ovšem není věc, kterou bych viděl jako vadu. Odkojen dnes už kultovními splattery Petera Jacksona, očekával jsem nářez ve stylu staré školy, který bude tak špatný, až bude zábavný a pod tunou masivního humoru se ztratí nekvalitní technické provedení a podobné nešvary nízkorozpočtové produkce. Problém filmu Marka Dobeše je však v tomto bodě zásadní – neklade si za cíl být prvoplánově „špatným“ filmem, naopak chce být cool, skvělý a ohromný a to na místech, kde cool skvělý a ohromný být jednoduše nemůže. Pod strojenými křečovitými dialogy se neskrývá příliš humoru, který by měl šanci oslovit i ty zasvěcené, protože je v drtivé většině případů buď špatně podán nebo zkrátka vtipný není. V tom momentě si začnete všímat technických detailů a váš zájem o film se stáčí opačným směrem, než si Dobeš celou dobu tyčil za cíl. Jednotlivé scény občas zafungují, ale ve vztahu k celku jsou zoufale špatně načasovány, zvláštně poskládány a občas až příliš násilně vtlačeny někam, kde nemají co dělat. Pečlivější postprodukce by možná na tomto místě pomohla víc, než by se mohlo zdát. Každopádně, kde to občas skřípne, tam se přiřítí Jan Dolanský, popř. Jaroslav Dušek (který má pár svých dobrých momentů) a z lecčeho Dobeše svou improvizací nebo nějakou tou předepsanou (ale skvěle podanou) hláškou vytáhnou. Nebýt jich, utopil by se v tomto kamarádském zmatku se vší parádou. (06.04.2004)

Tak vám nevím. Ranou tvorbu Petera Jacksona mám docela rád. Trilogie Evil Dead Sama Raimiho má fakt něco do sebe. Ale tahle parodie upířích hororů je snad z jiného světa. Vlastně, co se divím, patří do české současné kinematografie.Tak dobře, je to film vzniklý z nadšení fanoušků tohoto žánru, pravda víc jak třicet let po vrcholu. Neměli mnoho peněz a mnozí dělali zadarmo. Aby si pojistili alespoň něco, obsadili tvůrci pár novinářů a kritiků. Rozhlásili, že jde o kultovní film ještě dávno před tím, než byl hotov. A pak šel film do kin a totálně propadl. Do filmu neobsazení kritici, ale i někteří obsazení Choking Hazard moc vřele nepřijali. Ne že by film neměl nadějné a zajímavé sekvence, ale celkově by vystačil tak na maximálně půlhodinovou hříčku. Nízkorozpočtová hororová zombie komedie – tenhle žánr vévodil ve světě v 70. a 80. letech, a dokonce režisér Pána prstenů takto začínal. Většinou šlo o pěkně černo-humornou zápletku se spoustou nechutných scén plných krve a vnitřností. Doposud novinář Marek Dobeš se pokusil si splnit svůj sen a natočil něco podobného v českých podmínkách o dvacet let později. Bohužel ve světě už se to hemží Úsvity a Soumraky mrtvých, takže jeho debut vyznívá nejen vedle těchto filmů, ale i celkově amatérských českých pokusů v kinech docela trapně. V opuštěném motelu Halali se setkala intelektuální hrstka obyvatel, kterou napadnou zombie myslivci. Intelektuálové se brání po svém – tedy intelektuálně, ale občas jim tato převaha nestačí. Hereckým výkonům jednoznačně vévodí Jan Dolanský a Jaroslav Dušek, Dáda Patrasová sem spadla z jiného televizního studia, ale celkově je výsledek špatný scenáristicky, herecky, kameramansky, někdy i střihačsky – a na rozdíl od nízkorozpočtových zombie komedií Petera Jacksona (kterému stačily dva baráky, místní konzum a útesy) skutečně neuvěřitelně pitomý humor, v němž najdeme asi jen dvě tři originalitky. (15.03.2017)